Jiří Kalina

Nejoblíbenější:
Továrny a industrie	Podzemí
Druhý Adamov	Druhé Brno

Aktuality:
26. 9. 2014 více	Již 23 let uběhlo od chvíle, kdy jsme s kamarády v Adamově založili klub Orion, který se později stal 143. klubem Bobří stopy. V posledních několika letech pravidelně oslavujeme s orioňáky a našimi kamarády tuto událost výročním ohněm na ostrově u srubu Prasklý džbán. Také letos nás bylo víc než loni a protože na konci září bylo krásně, nesl se víkend ve znamení úsměvů a pohody.
8. 8. 2014 více	Poslední tři srpnové týdny jsem s přáteli strávil na poloostrově Zadní Indie, konkrétně v Thajsku, Laosu, Vietnamu a Kambodži, se zastávkami v Dubaji a Hong-Kongu. Projeli jsme se na motorkách v údolí Mekongu, prodělali bakteriální zánět spojivek, ztratili se v hraniční džungli, svezli se slavným vlakem Reunification i ubohým babmusovým vláčkem, nechali se okrást v Ho-Či-Minově městě a nakonec se i vrátili domů. Jenom psa jsme neochutnali…
18. 7. 2014 více	Osmnáct ročníků táborů s Bobří stopou uplynulo od chvíle, kdy jsem na Pikárci poprvé přenocoval v týpí. Letos - pouze jako návštěva a pomocník při stavbě a bourání tábora - jsem zamířil na pomezí Brzkova a Hrbova, abych se podíval na tábor s Bobří stopou Ukerewe.
13. 7. 2014 více	Čimelice. To slovo jsem slýchával od kamaráda Alpína řadu let, aniž bych mu byl schopen přiřadit reálný význam. Nebylo s čím si Čimelice spojit, snad jen s krajem jižních Čech, poli, na kterých dozrává pšenice, rybníky a nekonečně modrou oblohou. Avšak tuto neděli chtěla náhoda tomu, abych Čimelice poznal. Alpín inside.
10. 7. 2014 více	Pro mnoho z nás je v posledních letech léto synonymem pro čas letních festivalů. Jednak proto, že jsem se do této skupiny nikdy nepočítal, ze zvědavosti a také proto, že jsem byl požádán, abych pomohl s organizací, rozhodl jsem se vydat společně s Drobkem a její sestrou Hankou s rodinou do Vlčkovic.
9. 7. 2014 více	Nejprve jsem si myslel, že napsat český text do polské petice je trošku bláhovost, ale jak vidno, svůj účel to splnilo. Vlaky z Głuchołaz do Paczkówa sice v roce 2015 opět nevyjedou, ale podařilo se alespoň po mnoha letech zavést dva páry víkendových osobáků z Nysy do zastávky Głuchołazy miasto, opuštěné v roce 1994. Bohužel v souvislosti s tím bude definitivně zrušen úsek trati do koncové zastávky Głuchołazy zdrój. Další informace shrnuje výstřižek ve článku, který mě hezky cituje.
7. 7. 2014 více	Mohlo by se sice zdát, že začátkem července se v Brně život zpomalí a možná až zastaví - jenže někteří lidé šetří dovolenou na srpen, a tak ani v těch nejteplejších dnech roku neopouští město. Takoví lidé mohou potvrdit, že i v červenci je v městských zdech, co podnikat. Třeba prozkoumat kus podzemí, opravit střechu nebo zajít na autorské čtení do Husy na provázku. Přijměte pozvání na poslední z uvedených kratochvil.
24. 6. 2014 více	Zvýšit své povědomí o matematické analýze časových řad a současně prezentovat desetileté řady hodnot koncentrace persistentních polutantů, naměřené na košetické observatoři a s nimi inovativní způsob hodnocení přepočtů výsledků pasivního vzorkování. To byly hlavní cíle cesty na konferenci ITISE 2014 ve španělské Granadě. Menším cílem pak bylo prozkoumat vnitrozemí Andalusie, pobřeží středozemního moře a hlavně poprvé navštívit Afriku. To vše se mně podařilo na cestě, kterou jsme podnikli s Janou Borůvkovou na konci června 2014.
14. 6. 2014 více	Podívat se na nejvyšší komín v ČR, opuštěný uhelný přístav, elektrárnu na místě zrušeného dolu a jedinou českou vlečku, kde se obrací celé vagóny vzhůru nohama, jsme nemohli s Drobkem odmítnout. A proto jsme na pozvání kamarádů Jerryho a Páji vyrazili v polovině června do východních Čech, na místo, kde Labe zahýbá prudce k severu a poblíž jeho zátoky stojí elektrárna Chvaletice. Přijměte prosím malou fotoreportáž z elektrárny.
12. 6. 2014 více	Široce proslulý podnik Oděvní průmysl Prostějov se bude bourat. Velkolepá výrobní budova mateřského závodu za nádražím v Prostějově, ve tvaru písmene Ж bude odstřelena za 16 dnů. A proto je poslední šance vstřebat zbytky industriálně architektonických esencí, které se vznáší v prázdných halách a rozloučit se s budovou, která dělala Prostějov městem.
10. 6. 2014 více	Co podniknout v horkých červnových dnech v rozpáleném městě? Jsou v Brně místa, která zchladí každou horkou hlavu. Na jedno z nejmrazivějších jsme se vydali v šestici odvážných. Na lodích, se kterými jsme hodlali vplout do tajuplného vodního tunelu pod městem, jsme vypluli od obřanské Esslerovy přádelny po proudu tam, kde jsme spíš tušili než znali ústí temného tunelu, kterým pod Brnem protéká Ponávka.
6. 6. 2014 více	Po téměř půl roce od dokončení funkčního balíku genasis pro statistický software R konečně přišlo uznání ve formě zveřejnění balíku na webu oficiálního repozitáře CRAN. Balík si tak ode dneška může stáhnout každý uživatel a používat v něm zahrnuté funkce v rámci svého statistického výzkumu.
5. 6. 2014 více	Pokračující program Perpetua zaměřený na průzkum brněnského podzemí a opuštěných staveb Industria nás tentokrát zavedl do lidmi vytvořeného i přírodního podzemí na jednom z nejzajímavějších míst ve městě - Stránské skále.
25. 5. 2014 více	Když se řekne industriální město, vzpomene si každý na Ostravu. Možná někdo přidá Kladno, Most, Ústí nebo třeba Adamov, ale úplně každý Čech ví, že nejprůmyslovější oblastí všech dob je Ostravsko, kde může člověk bloudit hodiny a dny mezi továrnami, po kolejích a podél parovodů. Pod plynovým potrubím ve stínu věží a pecí tu a tam najde bufet nebo zapomenutou samoobsluhu, která jako by vypadla z jiné doby. Ostravsko už není tak špinavé, zaprášené a dunící jako před lety, kdy jsem je navštívil poprvé, přesto stále stojí za to, hledat zbytky jeho industriální slávy třeba procházkou po slavné báňské dráze.
8. 5. 2014 více	Pravidelné jarní setkání klubů se letos opět po letech vrátilo na srub Brlenku u Svitav. Jenže letos nás bylo asi třikrát víc než v roce 2009 a tak byl i program o něco bohatší.
6. 4. 2014 více	Zavzpomínat na časy, kdy jsme společně stavěli táborovou základnu na Muně, podívat se na nové působiště kamarádky Elviry a poznat dosud neznámá zákoutí Vídně, jsme se vydali na začátku dubna. Oproti očekávání bylo škaredě a tak jsme návštěvu zahájili prohlídkou kunsthistorického muzea.
5. 4. 2014 více	Jak to vypadá, když se začátečníci rozhodnou, že v sobotu budou k obědu kynuté knedlíky a potom zapomenou na těsto v kuchyni? Uvidíte zde.
4. 4. 2014 více	Již sedmý ročník závodu Šalinění, který vehnal do tramvají, trolejbusů, vlaků a autobusů v Brně a okolí necelou stovku soutěžících se letos konal v pod záštitou Jihomoravské pobočky SPJF v období, kdy duben přichází.
28. 3. 2014 více	Na konci března konečně počasí dospělo ke skutečnému jaru a tak jsme se je vydali přivítat na moravsko-slovenské pomezí do mých oblíbených Bílých Karpat. Přestože ze začátku se zdálo, že bude poněkud větrno, nakonec jsme nelitovali, že jsme cestu nevzdali a během tří dnů jsme prošli z Vlárského průsmyku přes Vršatecká bradla až za Pulčínské skály.
13. 3. 2014 více	Jak jsem slíbil, pokračuji v návštěvách brněnského podzemí. Zatím nejrozlehlejší a pravděpodobně nejzajímavější přístupné prostory jsou pod zrušenou továrnou Fruta v Brně. Poprvé jsem je navštívil v roce 2001, abych se po 13 letech do labyrintu chodeb vrátil a sepsal malou reportáž z jedněch z nejtajemnějších míst ve městě. Odkaz vede na článek o podzemí včetně jednoduché mapky a vzpomínky na akci přd 13 roky.
10. 3. 2014 více	Pila v Adamově končí. Ustanou tak přepravy dřeva po železnici, po zrušení vlečky do strojíren to jediné, co v našem městě udržovalo v chodu nákladní železniční dopravu. Současně však po letech nový majitel části strojíren - firma Expono steelforce obnovuje část původní strojírenské vlečky a dochází tak k nečekané změně: dřevo, které se v lesích bude vždycky kácet, z kolejí mizí a dávno mrtvá vlečka do strojíren, od které to již nikdo nečekal, se probouzí k novému životu.
26. 2. 2014 více	O Krysí štole jsem slýchával od kamaráda Jestřába od doby, kdy jsme začali v malé klubovně SPJF na Kopečné podnikat první výpravy do historie a podzemí starého Brna. Vždycky jsem toužil štolu najít a podívat se do hloubky, kterou stékaly splašky z hradu Špilberka kamsi pod město, nejprve do bažin, později do bludiště kanálů, štol a chodeb, a kterou bylo také možné hrad v nouzi opustit. Dnes se mi ten sen splnil.
16. 2. 2014 více	Zajímavý industriálně-urbexový objev se nám podařil společně s Drobkem a Honzou po cestě z Muny do Jakartovic, kde jsme plánovali dočasně opustit na nádraží náš oblibený stroj - Škodu 120 l po dědečkovi a rozloučit se s železniční drahou č. 314, která vedla kdysi z Opavy do Horního Benešova, aby byla později zkrácena do Svobodných Heřmanic, Jakartovic a nakonec zrušena docela.
12. 2. 2014 více	Po napínavých státnicích jsem měl na večer vyrazit za kamarády do Prahy na průzkum tunelu Motolského potoka zvaného Lapák. Zkoušky se ale protáhly a tak jsem se, opojen pocitem úspěchu a svobody, zúčastnil dalšího dramatu, kterým bylo stíhání vlaku a potom zabloudění v pražském podzemí.
12. 2. 2014 více	Státní zkoušky z algebry a z diskrétní matematiky jsem oddaloval několik let, věnuje se především chemickému vzdělání. Své druhé magisterské studium jsem se pokoušel kousek po kousku dokončit čtyři a půl roku, než se mi to dnes odpoledne s vypětím sil konečně podařilo
7. 2. 2014 více	K prvnímu výročí zvolení Miloše Zemana prezidentem Česka přináším článek z archivu. Jeho nadpis mně při procházení různě starých výstřižků z novin praštil do očí svou zdánlivou nesmyslností: „Česko prožilo první rok bez Zemana“. Že by se opravdu historie někdy opakovala?
5. 2. 2014 více	Dvojici zajímavých odkazů souvisejících s aktuálním provozem mezinárodní vesmírné stanice (ISS), jednoho z největších výdobytků lidského intelektu v dobývání kosmu jsem objevil počátkem února. Na videu lze sledovat Zemi očima kosmonautů v reálném čase, interaktivní mapa zase ukazuje přesnou polohu stanice, která pravidelně prolétá i nad Českem.
11. 1. 2014 více	Textilní továrna v Brněnci mě svou industriální krásou i pohnutým osudem přitahuje od chvíle, kdy jsem poprvé s nosem nalepeným na sklo okna projel okolo ní po trati do České Třebové. V prvních letech 20. století ji postavila židovská rodina Löw-Beerů, za 2. světové války v ní Oskar Schindler zřídil svůj koncentrační tábor a v období socializmu patřila do koncernu s brněnskou Vlněnou. Po osamostatnění na konci 20. století se do historie zapsala pod jménem Vitka, aby se po definitivním krachu stala v roce 2014 nejúžasnější ruinou v dalekém okolí. 11. ledna 2014 jsem konečně vstoupil za její bránu i já.

Starší články: