| Každých pár minut projede okolo vechtrovny vlak. Nejčastějšími návštěvníky nám byly patrové jednotky řady 471 známé jako ešus nebo CityElefant. |
| | Funkci vechtrovny Korno převzalo již před desítkami let opodál stojící hradlo Korno a tak jsme místo vechtra mohli v romantickém domečku bydlet my. |
|
| V ústí Císařské rokle je objekt pro pozorování povrchových vod podobný tomu v Košeticích. |
| | Na dohled od vechtrovny, kde železnice kříží Císařskou rokli, stojí současné hradlo Korno. |
|
| Dolní část Císařské rokle obsadili již před desítkami let trampové. Dnes je v rokli rezervace, ale osada stojí dál - žel často už připomíná spíše mastňácké chatičky než romantické trampské sruby. |
| | Potok na dně Císařské rokle vytváří zvláštní kaskády a bazénky, snad vlivem rozpuštěného aragonitu. Opatně kráčíme po pěšině vzhůru. |
|
| V horní polovině Císařské rokle lze najít pozůstatky po těžbě kamene. Pravděpodobně základy nákladní lanovky, protože jinak se ze sevřených stěn rokle materiál dostat nemohl. |
| | Příroda je tu, v nepřístupné hloubce, civilizací prakticky nedotčená. |
|
| Vchod do rokle shora hradí kolmá skalní stěna romanticky obrostlá stálezelenými rostlinami. |
| | Císařská rokle ale není docela slepá. Cesta pokračuje pod zemí do Aragonitové jeskyně. |
|
| Dostat se do Aragonitové jeskyně není snadné. Ani po opatrném odstranění napadaného kamení neprolezli miniaturní dírou objemnější členové výpravy. Devítiletý průzkumník Vítek ale neměl s proniknutím dovnitř potíže. |
| | Prostory uvnitř jeskyně jsou stísněné, ale narozdíl od vstupu se tu dá vcelku pohybovat. |
|
| Odpočinek nad Aragonitovou jeskyní. Máme za sebou první návštěvu podzemí, které nás bude provázet další 4 dny. |
| | Opuštěná bouda nad osadou Koda možná patřila trampům nebo jeskyňářům. Zkratka FSC nade dveřmi sice svádí k úvahám nad dřevorubeckými certifikáty, její skutečný význam jsme ale nezjistili. Tam, kde byla podlaha, zeje temný otvor do hlubiny pohlcující postupně zbytek stavby. |
|
| První společná fotka v jeskyni Koda. |
| | Kodská jeskyně je prostorná, dobře obyvatelná a na první pohled vcelku nudná. Vypadá trošku jako nakloněná garáž. Představuji si, jak její obyvatelé od pravěku až do pozdního středověku vyhazovali odpadky přímo ze vchodu do stráně. |
|
| Siluety na kovových sloupcích mezi lomy Zlatý kůň a Kobyla jasně odkazují ke koňské historii místa. |
| | Vápencový lom Kobyla byl zpřístupněn tunelem, kterým kysi vedla úzkokolejka až k trase dnešní vlečky a dále až do Králova Dvora k železnici a řece. |
|
| Při pohledu na zářez s tunelem vytanou na mysli úzkokolejné vozíky s kamennými bloky, nazývané „hunty“, parní nebo motorové lokomotivky, kamení, prach, hlasy dělníků v lomu a zvonivý zvuk nárazů kovu na bílý kámen. |
| | Tudy se dostávala po kolejích většina kamene z lomu Kobyla dále do světa. |
|
| Lom Kobyla je příkladem místa, kde technická činnost člověka zavdala příležitost k životu vzácných druhů i archeologickým objevům. Bývalý lom, který zel jako jizva v krajině, je proto dnes zarůstjící rezervací kde těžba již nepřipadá v úvahu. |
| | V lomu je několik jeskyní různé velikosti. Mezi nimi také Chlupáčova sluj, ve které byly nalezeny kosti z doby kamenné. |
|
| Mezi Zlatým koněm a Kobylou si na nás vzpomnělo slunko a ozářilo krajinu svými zlátnoucími paprsky. |
| | Velkolom Čertovy schody má několik oddělených částí a na délku měří skoro 2 kilometry. |
|
| Pohled na Čertovy schody od vstupu do Koněpruských jeskyní, k jejichž objevu v 50. letech 20. století těžba přispěla. Lom ve své spodní části ústí k drtičce a třídírně kamene a vlečkovému nádraží. |
| | Kontrasty Českého krasu: technika vetknutá do přírody na Čertových schodech. Narozdíl od přírodního Moravského krasu, v Čechách bylo odjakživa rušno. |
|
| Na vrcholu Zlatý kůň jsme si chvíli připadali jako na Hoverle. |
| | Odvrácená část velkolomu Čertovy schody. Ani se nám nechce věřit, že je 28. prosince. |
|
| Pohled na západ. |
| | Okolí lomu lemují pozůstatky po cestách a úzkokolejných drážkách, které dříve umožňovaly těžbu. |
|
| Prosinový západ slunce nad Zlatým koněm. |
| | Společné foto u Aksamitovy brány se jaksi rozmazalo. |
|
| Propadem stropu větší jeskyně se zachováním vstupního oblouku vznikla kdysi tzv. Aksamitova brána, skrze níž lze vstoupit nad propast vedoucí do nižších pater. V roce 1880 byl údajně pro zabezpečení hojně navštěvovaného místa odstřelen a zavalen otvor vedoucí hlouběji, přesto je dnes legendami opředená propast a jeskyně hojně navštěvovaným místem. |
| |
| Jelínkův most - zvláštní skalní útvar mezi Aksamitovou branou a lomem, jsem našel až za tmy. |
| |
| | Našli jsme jej u hospody v Hatích, kterou kdysi vyzdobil sám Marko Čermák. |
|
| Na konci roku zeje srub Marko Čermáka samotou. Místo romantiky odlehlé divočiny ale zklamáni zjišťujeme, že stojí skoro uprostřed chatové osady. |
| | Šerif Vítek na campu Bílá skála. |
|
| Dřevo tu má zvláštní tvary. Jde o živé fosilie nebo pozůstatek vojenských pokusů v blízkém prostoru? |
| | Carmen nás provedl přes několik campů. Skrytých ve skalách a u potoků, ztichlých pod napadaným podzimním listím, odpočívajíích než přijde zase jaro. |
|
| Tábořiště vypadala tak krásně, že jsme neodolali a na Empty campu v bývalém lomu jsme si ve starém hrnci uvařili oběd. |
| | 29. prosince 2013 - na Brdech kvetou sedmikrásky. |
|
| A pak, že se nedá v zimě tábořit. Na Brdech se dá i koupat! |
| |
| Předposlední ráno roku 2013 a mlha nad Berounkou pod vechtrovnou Korno. |
| | Hned zrána přeplouváme řeku za dohledu zkušených vodáků nebo přímo jejich silou. |
|
| Pískovny na protějším břehu jsou jenom takovým rozehřívacím průmyslovým areálem před tím, co teprv přijde. |
| | Jako Rychlé šípy… |
|
| Ačkoliv jsou jeskyně vápencové, odlučnost minerálů je jaksi deskovitá. |
| | Nejvíc nás ovšem zajímají pozůstatky úzkokolejek, kterých bylo plno nejen v lomu, ale také na cestě do Berouna po levém břehu řeky. |
|
| Jaké to asi muselo být,když po terasách a římsách drnčely kovové důlní vozíky naložené kamenem? |
| | Nad údolím Berounky se táhne kouř z okolních vesnic, nad Alkazarem se stmívá. |
|
| | Alkazar ještě jednou ze svých útrob… |
|
| …zvenčí… |
| | …a naposledy. |
|
| Na Silvestra nám zimu připomněla alespoň jinovatka. Nad Berounkou konečně mrzne, vzduch je nehybný a tichý. |
| |
| Nejprve sestupujeme do závalem zaslepené svážné štoly Růží. K ústí „Hagenky“ se tudy ale nedostaneme. |
| | Štola Růží by si možná zasloužila nějaké úplně jiné jméno. |
|
| Notoricky známý vstup z Modlitebny byl alespoň na Silvestra trošku méně přeplněn hledači romantiky podzemních štol. |
| | Kamenská štola. |
|
| Ohromný naviják nad zasypanou svážnou štolou pode dnem Liščího lomu. |
| | Těm, kteří podzemí na Amerikách moc neznají, mohou i ty ještě existující zbytky štol připadat jako labyrint. |
|
| Pusťák byl zase jednou opravdu pustý. |
| | Kamarád Sova zkoumá, kudy by se dalo prchnout z Pustého lomu. |
|
| Závrať může člověk dostat nejen při pohledu z výšky, ale také při pohledu vzhůru z hlubin, které mu připomenou jeho vlastní malost. |
| | Mříží na dně lomu se protáhl jedině nejmladší člen výpravy - devítiltý Vítek. |
|
| Ale i nám ostatním se nakonec podařilo nějakým tajemným způsobem dostat na druhou stranu. |
| | Diabasová štola. |
|
| …hluboké ticho té temnosti
zpět vábí časy pominulé,
a vězeň ve svých snách dny mladosti
zas žije dávno uplynulé… |
| | Kříž na čelbě štoly pod lomem Jižní kříž. |
|
| Někdo se blíží temnotou štol! |
| | Opatrně procházíme po špičkách, abychom nvzbudili místní. |
|
| Jako šílenec se svářečkou a betonem, Dálí a Gaudí v jednom, surrealistická stvůra a ocelový muž si musel počínat ten, kdo zavařil další cestu. Nejen vlastní tvrdost, ale i dojem nedobytnosti, kterým bariéra působí, zavinily, že nikdo z trampů zatím překážku neodstranil. |
| | A přitom hlavní štola za mříží tolik láká k návštěvě galerie nad Malou Amerikou a cestě pod zemí až k Azurovému jezeru. |
|
| Zklamáni se vracíme k Pusťáku a kletby na adresu samozvaných ochránců naší bezpečnosti neberou konce. |
| | Prozatím tedy lezeme zpátky na povrch. |
|
| Dno Azurového lomu (Kanady) už drahně let slouží jako skládka. Kromě toho ale také ukrývá jednu maličkost - vstup do hlavní štoly. Lom je však obehnán několika ploty a střežen. |
| | Zavzpomínal jsem na doby, kdy jsme před 15 lety pod vedením Jestřába proběhli mezi dělníky v lomu, abychom se ztratili v ústí štoly. Potom se plížíme, přelézáme ploty, brány, utíkáme před hlídačem a za soumraku vnikáme do podzemí tak, jako kdysi. |
|
| Má tu prý být expozice důlních děl. Na místa, kudy kdysi procházeli bosí trampové, se přivalí turisti přímo z aut na parkovišti opodál |
| | Také zde hatí další cestu ocelová vrata. Jak krásné bylo kdysi projít všechny lomy navlečené na hlavní štole jako korálky! |
|
| Budoucí exponáty v ústí hlavní štoly. |
| | Tudy vylezeme ven a pro dnešek i pro letošek zanecháváme pátrání v podzemí. |
|
| Rozloučení s Amerikou. |
| |
| A Velká Amerika v celé své prosincové kráse. |
| | Po vlečce z Nučic, která je pozůstatkem Kladensko-Nučické dráhy jdeme až na židovský hřbitov do Mořiny. |
|
| Je vidět, že jsme v krasu. Silnice se propadla do podzemí a z našeho plánu stopovat na Korno jsou také trosky. |
| | Nakonec jsme se přece všichni sešli ve vechtrovně, abychom dali vale starému roku, dobřáli si dobrého jídla a přivítali rok nový. |
|
| V poslední den výstavy k 75. narozeninám Rychlých šípů nás uvítal sám kurátor Slávek Janov zvaný Nashville. |
| | Na výstavě převládaly ilustrace Milana Tesleviče, zastoupena ale byla většina ilustrátorů Foglarovek. Největším hitem byl originál komiksu Záhada hlavolamu, který ve svých 13 letech začal kreslit Marko Čermák. |
|
Související články: | | Článek: Silvestr v Černovicích 27. 12. 2017 | | Článek: Silvestr v Kijevě 27. 12. 2018 | | Téma: Lomy Amerika
Komplex přibližně dvou desítek různě velkých vápencových lomů Amerika se nachází v čtyřúhleníku mezi obcemi Karlštejn, Srbsko, Bubovice a Mořina. Díky kráse … | | Téma: Vánoce a Silvestry „Každý rok jinam“, tak zní moje silvestrovská zásada, kterou jsem ovšem již jednou porušil. Nebylo to kvůli ničemu menšímu než kvůli Muně, která si snad zaslou… |
|