| 22. 5. 2020
| Elektrárna v Oslavanech se stala fenoménem už před více než stoletím. První moderní elektrárna zásobovala Brno energií z místního uhlí a nahradila tak menší a nedostačující brněnské podniky. Oslavanská elektrárna vyráběla elektřinu 80 let a přežila několik politických režimů - osudným se jí však stalo vytěžení rosicko-oslavanského uhelného revíru. Z továrny, která kdysi hnala Brno na výsluní se staly ruiny. A ty jsme se vydali prozkoumat s kamarádkou Hankou. |
| | Železniční stanice v Oslavanech, kdysi překypující životem dělníků i vagónů s uhlím, přijíždějících do elektrárny, stejně jako obyvatel města, kteří mířili za prací do Brna, dnes zeje samotou. Nákladní vlak sem na konečnou přijede jen párkrát do měsíce, s osobními se oslavanští rozloučili už před léty. |
|
| Po kolejích vlečky opatrně vstupujeme do zapomenutého areálu. Podél cesty se válí kusy strojů, potrubí a větrem ošlehané zdi postupně prorůstají keři a stromy. |
|
| Hanka má slabost pro velké stroje. Naše radost je proto veliká, když objevujeme často nepochopitelná a záhadná zařízení a zbytky strojního vybavení elektrárny. |
|
| Slunce je zlatou skobou na obloze přibitý. A nebo možná jen na krovech generátorové haly? |
|
| Odpočinek ve velíně. Tam, kam kdysi soléhal hukot strojů, je dnes ticho. Poslední turbína se zastavila, poslední generátor dotočil. Odfázováno, konec. |
|
| Hanka by byla bezesporu dobrou ředitekou elektrárny. Dnes může být však pouze ředitelkou rozkladu a zmaru. |
|
| Co je to tam v dálce? |
|
| Některé prostory svojí monstrózností vzbuzují respekt. Někomu by to tu mohlo snad nahnat i strach. Hanka ovšem strach nemá a tím nahání zase strach mně. |
|
| Marné vyhlížení zářných zítřků. Hanka ještě netuší, že za necelý rok bude elektrárna srovnána se zemí. |
|
| V útrobách staré továrny se občas ukrývají netušené klenoty jasných barev. Ideální pro pin-up girl… |
|
| Střechy některých hal už odnesl čas. Přemýšlíme, s jakým rachotem se musely před léty zřítit do hlubin… |
|
| V rozlehlém labyrintu se chvílemi jen stěží orientujeme. Kroužíme okolo a hledáme to nejdůležitější. |
|
| Srdcem elektrárny byl totiž samozřejmě kotel. Kousek žhavé, živé hmoty hluboko ve spleti nosníků, potrubí a kabelů, Končíme tím nejžhavějším a loučíme se s elektrárnou v Oslavanech. |
|
| Za elektrárnou se rozkládá halda uhelné hlušiny. Nebude trvat dlouho a z kdysi významné stavby zbude jen podobná hromada. |
|
| Zpět
Komentáře:
Stránka:
|
|
Poslední komentáře:
Autor: Lukáš Krejčí Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí Číst
Autor: Pavel Danek Text: Leodegard Danek ( Mlynar v Arnostove) by muj dedecek. Číst
Autor: Ladislav Brabec Text: Díky Franto za reakci.
Jsem v kontaktu s Pavlem Kŕivánkem, oba jsme v Praze, toho také pamatuješ? Jinak o nikom nevím.
Číst
Autor: JzA Text: Pokud to bude vhodné vzhledem k tématu, určitě se dřív nebo později dočkáte. Číst
Autor: Bill Text: Budou zas nějaké urbexové akty? Málokdo rozumí ženské kráse jako vy. Číst
|
|