| 10. 4. 2020
| A aby nám to Brno při všech těch akcích zase tolik nezevšednělo, rozhodli jsme se na Velikonoce vyrazit ven, do přírody. Co lepšího by mohl člověk udělat, než utéct před pandemií z civilizace, do lesů, k potůčkům s čistou vodou a někam, kde je tolik převisů na spaní, že se vždycky najde aspoň jeden volný. Do Toulovcových maštalí. |
|
Velikonoce jsem v Toulovcových maštalích už jednou trávil, s Vandou, zmetíkem, Dudlou, Vojtou a Čikim, myslím v roce 2001. Od těch dob vím, že je to jedno z nejkrásnějších míst v okolí, kam se dá v dubnu vyjet. Ale ono by vlastně bylo v této pohnuté době asi hezyk kdekoliv daleko od lidí.
 | Po mnoha letech jsme letos barvili na Velikonoce vajíčka. Využil jsem své znalosti voskové batiky po babičce a zkusili jsme to rovnou trojbarevně. |
|
 | Znaven malováním vajec, v pátek jsem usnul v motorovém vozy řady 814 ve směru Borová u Poličky. |
|
 | První noc jsme zatábořili ještě daleko před Maštalemi, kousek od Borové. |
|
 | Prvosenka ranní. |
|
 | V rybníce Zimka bojovaly stovky žabáků o to, kdo oplodní žabice. Souboj o život a na život. A taky na smrt, protože samci některé samice při souboji omylem utopí. |
|
 | V bezejmenném rybníce opodál už je vymalováno. Spokojený pár si kuňká ve vodě vyhřáté jarním sluncem. |
|
 | Nevrlý pohled Doubravky, když zdržuji s hledáním klubovního nápisu vyrytého do skály. |
|
 | Tady je. Tuším z roku 2003. Autory jsou kamarádi z našeho 143. KBS Orion, já jsem na výpravě zrovna tehdy nebyl a nápis mně ukázali až o mnoho let později. |
|
 | Kousek před Městskými maštalemi padá soumrak bledý. |
|
 | Táboříme pod jedním z převisů, vaříme na ohni a k dokonalé harmonii chybí snad už jen kytara. |
|
 | Nedělní ráno je třpytivé. Procházíme Borem u Skutče, kde nechaly nezbedné děti na silnici pohozené křídy, a rozhodujeme se, že půjdeme po červené značce tak dlouho, dokud nás to bude bavit. Není, kam spěchat - zítra je Velikonoční pondělí. |
|
 | Roušky jsou všude. Roušky útočí. Roušky nás milují a chrání. |
|
 | Cesta údolím Novohradky je překrásná a tak kilometry ubíhají samy od sebe. Odpoledne procházíme kolem statku U Prokopů a dále k osadě Bílý Kůň. |
|
 | Město Luže jsem dosud vůbec neznal. Snad proto, že do něj nevede železnice a o víkendech sem vlastně nejezdí ani autobusy. Rolf zde před covidem plánoval udělat setkání táborníků Bobří stopy, ale to už se asi nepodaří. Nicméně je to město velice zajímavé a s kultivovaným okolím - přicházíme cestou, která by se skoro dala nazvat bukovou alejí. |
|
 | Zasloužená zmrzlinová odměna po třech dnech strádání s nedostatkem jídla v tornách. |
|
 | Poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je vskutku monstrózní. |
|
 | Ale pomocnice je asi bezmocná. Lze brát zákaz používání svěcené vody v pandemii za důkaz neexistence Boha? |
|
 | S hledáním místa na spaní jsme si tedy museli pomoct sami. Letitá vandrácká intuice nás zavedla pod střechu tohoto stylového příbytku, kde jsme přečkali i jarní deštík. |
|
 | V Luži je překvapivě mnoho zajímavých míst a věcí. Jedno dopoledne nám nemohlo stačit. K těm nejlepším patří rodinka ondater (podle místních nejde o nutrie), které se kvůli Doubravce málem utopily. |
|
 | Taky stínadleské uličky tu mají jisté kouzlo. |
|
 | Doprava je ale v Luži horší než špatná. Během svátků z třítisícového města nejede nic. Jediný spoj. Nezbývalo nám tedy, než pokračovat - tentokrát už méně zajímavou krajinou - do staré známé Skutče. Tady se nám naskytl u kostela Božího těla z roku 1392 zajímavý pohled. Kdo je mnich držící na rukou dítě? A kdo je dítě držící se na rukou mnicha? |
|
 | Železniční stanice Skuteč se pro nás stala branou zpět do normálního světa plného lidí se zakrytými ústy a nosem. Ještě, že ty lokálky máme! |
|
| Zpět
Komentáře:
Stránka:
|
|
Poslední komentáře:
Autor: Julie Novotná Text: Dobrý den, chci se zeptat, komu mám napsat, pokud chci nafotit vnitřek objektu pro můj nastávající fotografický projekt. Kdo vlastně objekt vlastní?
Děkuji, Julie Číst
Autor: FJerzy Text: Pracoval jsem ve Vlněně jako student na konci 80 let. Rozvážel jsem utkané látky ke kontrolním stanovištím, kde se kontrolovaly a případně opravovaly. Tyto jsem pak rozvážel do skladu na jiném patře.
Nejvíc však vzpomínám na to, jak každý den ráno přivezl autobus ženy z vězení, které tam pracovaly. A já s nimi! Taková obdoba Skřivánci na niti! Číst
Autor: Hanka Text: ten stoleček na pavlači je designový kousek https://search.seznam.cz/obrazky/?q=stolek+pavouk+Halabala&oq=stolek+pavouk+Halabala&aq=-1&ms=15160&ks=46&sourceid=top&color=any&size=any&pornFilter=1&productOnly=0&sId=GOcA8jFVBMdQmeh-8SIb&sgId=MC43NTQ5MDMzNzg0MjMwODc3IDE3NTc1NjgwMjcuMjc4 Číst
Autor: JzA Text: Díky, opraveno. Číst
Autor: Jan Text: Len drobná pripomienka k asi neúmyselnej zámene ulíc v popiske mapky z roku 1907 - tehdejší Třebízského je dnešná ulice Chaloupkova, dnešná Košinova je na mapke vedená ako třída Komenského. Číst
|
|