 | | Úterý 15. 10. 2019 vypadalo ještě optimisticky. Za více než šedesát korun se dá relativně slušně najíst, zvláště pokud vezmeme v úvahu i kávu v zaměstnání zdarma. |
Osudy lidí, kteří přijdou o všechno a nezbývá jim, než se odrazit od úplného existenčního dna (nebo na něm zůstat ležet), mě zajímají odedávna. Uvažování nad tím, jak by měl začít člověk, který nemá nic - žádné zázemí, přátele, rodinu ani práci - patří(valo) k mým oblíbeným mentálním procházkám. Existují tisíce možností, jak začít a snad i pokračovat, ale která je ta pravá cesta, vedoucí skutečně ven z pasti nemajetku? Rozhodl jsem se vyzkoušet jednu z nich, takovou, které bych (snad, s přihmouřením oka) byl v kritické situaci třeba já schopen.
Dá se uživit reklamou na webu?
Rozhodl jsem se vyzkoušet, zda může člověk přežít (čistě ve smyslu potravy, nikoliv přístřeší a další péče o tělo a ducha) z výdělku, které mu poskytne webová stránka, na které bude psát o svém životě (zanedbávám tu ovšem samozřejmě technikálie typu zajištění přístupu k internetu nebo foťáku, který je potřeba na výrobu snímků). Tedy přesněji z výdělku, který mu poskytne tam umístěná reklama, která sem tam zaujme některého ze čtenářů, ten na ni klikne a zajistí tak autoru (tedy mně) pár korun od inzerenta. Pár korun třeba na jeden obyčejný rohlík…
Pravidla téhle hry jsem si stanovil nadmíru jednoduše. Každé ráno se podívám na statistiku systému AdSense, který jsem si vybral pro umístění reklamy na web, a výdělek předchozího dne mně bude definovat maximální částku, kterou smím utratit za potraviny. To co najdu, dostanu či jinak zdarma získám se do takového rozpočtu nepočítá, nesmím však žádným způsobem ovlivňovat své okolí ve smyslu získání obživy (třeba se nechat pozvat na večeři nebo loudit svačinu od kolegů).
 | | Celkový týdenní výdělek z reklamy tvořil 128,73 Kč, celá polovina ale připadla na pondělí a v následujících dnech už ani jednou nepřekročil 20 Kč. |
|
Za pilotní hladový týden jsem si zvolil období od 14. do 20. října 2019. Očekával jsem, že zveřejnění téhle neobvyklé výzvy na Instagramu vyvolá přece jen určitou pozornost, proto jsem s ním počkal až na pondělí a první den jsem se autenticky živil tím, co přibylo na reklamním účtu za neděli. Konkrétně 4,95 Kč za jediný proklik, zhmotněných pro mě v podobě jednoho celozrnného rohlíku.
- Pondělí 14. 10. 2019: nedělních 4,95 mně stačí na jediný rohlík se slunečnicovými semínky v Tesku. V neděli jsem se najedl, takže zatím nehladovím, čekám, co se bude dít po zveřejnění výzvy.
- Úterý 15. 10. 2019: zájem je nebývale velký. Nadstandardních 11 prokliků mně poskytuje 63,48 Kč na docela slušné jídlo, ale také pocit ovlivnění experimentu, protože úterek byl silně nereprezentativní.
- Středa 16. 10. 2019: s uspokojením zjišťuji, že vše se vrací k normálu. 14,40 Kč mně stačí na čtyři rohlíky a pár brambor, které si peču doma v troubě a pojídám je nesolené. Výraznou vzpruhou, která je však opět mimo běžné možnosti lidí na dně, je slavnostní oběd na akci ke 40. výročí založení Ústavy výpočetní techniky.
- Čtrvrtek 17. 10. 2019: Poprvé cítím pořádný hlad. Opětovných 14,40 Kč mě vede k úvahám o tom, které potraviny nabízí nejvyšší energetickou hodnotu za nejméně peněz. Dal bych si máslo nebo cukr, ale to všechno se prodává ve velkých baleních, které si chudák jako já nemůže dopřát, aniž by předtím několik dnů hladověl. Začínám chápat pasti výhodných balení a zoufalství lidí, kteří žijí z ruky do úst. Vše, co stojí málo peněz, je drahé. Končím opět u nejlevnějších rohlíků.
- Pátek 18. 10. 2019: O půlnoci hladově čekám na číslo na účtu AdSense. Dnes leží proklatě nízko. Pouhých 6,65 Kč znamená vydržet celý den se třemi rohlíky. Zpestřuju si jídelníček vším, co je kolem k dispozici (blahořečím kávu zdarma v zaměstnání) a kolega Brij se mně směje a pomáhá mně sbírat ořechy na chodníku cestou z práce.
- Sobota 19. 10. 2019: situace se komplikuje cestou na Munu, kde obvykle vaříme společné jídlo. Přispívám tedy do rozpočtu svých dnešních 10,58 Kč a hladově hledím na své kamarády. Doléhá na mě pocit, o kterém jsem na začátku experimentu netušil - kvalita jídla mě docela přestala zajímat, vadí mně všechny řeči o něm, chci ho jen co nejvíc.
- Nedělě 20. 10. 2019: poslední den a 10,73 Kč. Bez nejmenších pochyb se publikováním na webu neuživím. Celý den intenzivně přemýšlím o sběru odhozených plechovek od piva, ceně hliníku ve výkupnách kovů a vykrádání kontejnerů na papír. Pozdě večer končím experiment a když jdou kamarádi na večeři do příjemné restaurace v sousedství, neudržím se a dávám si opulentní večeři o čtyřech chodech s mangovým cheesecakem na závěr.
 | | Týden jsem zahájil pondělkem, na který vyšel výdělek předchozího dne, tedy neděle 13. 10. 2019 ve výši 4,95 Kč. |
|  | | Po hladovém pondělku přišlo snesitelné úterý. |
|
 | | Ve středu už mně bylo jasné (po úterních 14,40 Kč), že jenom z reklamy žít nelze. Naštěstí říjen přinesl do Brna hojnost plodin a tak od 16. 10. vím, že na Hraničkách dozrávají výborné vlašské ořechy. V následujících dnech jsem si mimoděk povšiml taky sposty jabloní, lísek a dokonce buků. |
|  | | Pečiva už bylo dost, zkusím malý pytlík brambor. |
|
 | | Ve středu se na mě usmálo štěstí. Pocit věčně lačného bezdomovce jsem pozbyl na akci ICS CON 40 připravené Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity pro kolegy ze spolupracujících institucí. A součástí programu byl také slavnostní oběd. Málokdo chápal, proč si s radostí fotím talíř s obyčejným jídlem. |
|  | | Páteční tři rohlíky už začínaly být téměř kritické. Týden autentického hladu zakončil úsporný výlet na Munu s minimálním podílem na společně vařeném jídle. |
|
Nedá!
Výstupy z mého soukromého experimentu předčily všechna moje očekávání. Vyjma jednoduchého závěru, že reklamou na AdSense se já sám uživit nedovedu, jsem prožil chvíle autentického hladu a nečekaně rychlou změnu pohledu na stravování, nakupování a kvalitu potravin. Během pár dní života se silně omezeným zdrojem financí (a to ještě značně nedokonalého) jsem pochopil, že hlad člověka nutí nakupovat nevýhodně, po malých množstvích, nezdravá a nekvalitní jídla. Vymanit se z pasti nedostatku znamená nashromáždit alespoň krátkodobě větší obnos peněz a také si neustále držet nějakou hotovost a odolat všem svodům k jejímu utracení za méně výhodné nabídky. Ale vůbec nejhorší bylo zjištění, že na všechny tyhle racionální argumenty a rady přestane mít hladový člověk velmi rychle náladu. Vliv hladu na psychiku člověka mě zaujal víc, než jsem si myslel a s podobnými experimenty tak zřejmě ještě nekončím.
|
