| 22. 3. 2019
| Na první jarní víkend jsme se těšili s kamarády už od ledna. A když konečně v nížinách roztál sníh, vyrazili jsme přivítat jaro přes celou republiku do Krušných hor. Naším cílem byly dva opuštěné doly na horském hřebeni - Měděnec a Sauersack. |
|
Byť původní zájem naznačoval, že by nás na západ mohlo jet až šest, nejrůznější okolnosti od chledného počasí až po návštěvy babiček zapříčinily, že jsme nakonec vyrazili z Brna jen dva a z Prahy pak tři - já, ¥ a Nancy. A protože jsem navýsost zajímavé okolnosti poctivě dokumentoval svým foťákem, omezím se ve vyprávění na následující popisky fotek.
 | Po kolejích jsme se během celého odpoledne a večera dostali pod Krušné hory až před půlnocí. A přestože koleje vedou přímo na Měděnec, doprava na nádherné horské trati je přes zimu vyloučena, a tak jsme z Klášterce museli posledních pár kilometrů na horský hřeben vyjet autobusem. Přespali jsme u letošního prvního ohýnku na zamezlé slatině kousek od osamělého nádraží. |
|
 | Ráno nás překvapil sníh. Ačkoliv slunko už bylo docela jarní, koleje se místy ztrácely pod závějemi až 2 m hlubokými. Vlak tudy neprojel od minulého léta. |
|
 | Železniční trať Chomutov–Vejprty bývala kdysi významnou mezinárodní drahou, po které jezdily těžké nákladní vlaky s uhlím z Podkrušnohoří do Saska. Od roku 2015 je v provozu pouze o víkendech od května do září. |
|
 | Článek s podrobnostmi o dolu v Měděnci teprve připravujeme. Zřejmě se tu ale ještě těžilo v 90. letech 20. století, soudě podle výrobního štítku na ohýbačce kovů. |
|
 | Krasojízda na vysokozdvižném vozéku (značky Desta) patří k výjimečným disciplínám. |
|
 | Důl na Měděnci je totálně vyrabován a poničen hordami vandalů a zlodějů, kteří se sem sjíždí z blízkého i dalekého okolí. Za sobotu jsme tu potkali nejméně deset skupin zvědavců, z nichž někteří neváhali přímo před našima očima ničit vybavení laboratoří a dílen. |
|
 | O stravenky kupodivu nikdo nemá zájem. |
|
 | Jedna z pohozených karbidek, které se používaly v dole před příchodem akumulátorových lamp. |
|
 | Zřejmě bude chybět v evidenci svítidel. |
|
 | Ohlubeň jedné ze dvou jam v areálu dolu. Té, nad kterou se tyčí menší těžní věž, ve srovnání se skipovou jámou vlastně jen věžička. |
|
 | Zdviže se na pár let zastavily před svojí poslední jízdou - 200 m dolů na dno šachty, až přereznou ocelová lana. |
|
 | Návětstní předpisy se tu vejdou na jedinou smaltovanou tabuli. |
|
 | Důl Měděnec měl i svoji úzkokolejku o rozchodu 600 mm. Dnes z ní zbyly už jen krátké úseky na povrchu. |
|
 | Tudy vyjížděly vozíky z hlušinou na výsypku. Dnes kolej trčí poněkud hrozivě do prázdna. |
|
 | Přímo naproti převislé koleji se v dálce nachází hora Velký Špičák (965 m). |
|
 | Dvojkolejné nádražíčko, na kterém se střídaly protijedoucí prázdné a plné vozíky. |
|
 | Nancy. |
|
 | Menší těžní věž má výšku jen zhruba 15 m. |
|
 | Pro ty, kteří si to napoprvé nezapamatovali. |
|
 | Betonová těžní věž skipové jámy má úctyhodnější rozměry. Se svojí výškou 51 m (odhad) patří k nejvyšším stavbám v širokém okolí (až ke komínům elektráren v podhůří). |
|
 | Z horních pater je pěkný výhled, občas i skrze podlahu. |
|
 | Nancy jako modelka pro srovnání velikosti navijáku těžního lana. Hloubka šachty je tu až 279 m. |
|
 | Nancy na převodovce. |
|
 | Nancy na háku. |
|
 | Nancy na řetězu. |
|
 | Nancy na ochozu. |
|
 | Nancy na zdi. |
|
 | Nancy na žebříku. |
|
 | Výhled z věže skipové jámy k východu. Jezírko vlevo vzniklo při naddimenzovaném odstřelu v roce 1989, který zničil nosnou vrstvu nad dolem, a ta se zhroutila do vytěžených komor. Úroveň jeho hladiny odpovídá úrovni vody v zatopeném dole. |
|
 | Pohled na západ přes hřebeny Krušných hor. |
|
 | Světlíky haly pro úpravu vytěžené suroviny se při pohledu z výšky 50 m jeví jako malá tlačítka. |
|
 | Tak to vypadá pod nimi. |
|
 | Nádrže na sodu, vodní sklo a Ekolan. |
|
 | Firma Garmica tu po uzavření dolu ještě několik let težila granáty a slídu, zůstaly tu po ní hromady pytlů s vápencem. |
|
 | Těžní věž skipové jámy a železniční depo. |
|
 | Uvnitř se ukrývá nebohá lokomotiva T211.2006 alias 701 306 výrobního čísla 3952 z roku 1957. |
|
 | V červáncích zapadajícího slunce dáváme dolu sbohem a míříme přes kopec Mědník, poddolovaný už ve středověku, do vesnice Měděnce na večeři a na autobus zpátky dolů. |
|
 | Večer se dělají mráčky, ale pořád je ještě jarně krásně. |
|
 | Horský hotel u Tomáše nám místo večeře nabídl zajímavou příležitost k průzkumu. Někdy o něm taky něco napíšeme, večeře ale čeká v restauraci Fénix za rohem. |
|
 | Důl Měděnec byl posledním železnorudným dolem v Česku. Vytěžen byl v roce 1992. V obci ale na půl tisíciletí své hornické historie nezapomínají a přímo na návsi se nachází malé horincké muzeum. |
|
 | Autobus MHD Klášterec nás šokoval - podobně jako na Ukrajině tu provozují německé ojetiny včetně původních nápisů. |
|
 | Po cestě do Karlových Varů a divoké noci v lese nad Nejdkem, kde nás zastihla mlha, déšť i sníh (a Nancy musela odběhnout domů) se v neděli ráno vydáváme opět na hřeben. Tentokrát je naším cílem opuštěný důl Sauersack z 2. světové války. Po cestě nahlížíme do zatopené štoly U Slatinného potoka. |
|
 | To je ona. Dovedl nás k ní John, který nám po celé nedělní dopoledne dělal laskavého průvodce a svezl nás kousek i svým zánovním vozem. |
|
 | Nedaleko odtud vyvěrá propadlá dědičná štola sv. Jiří. Krušné hory jsou prostě krušné. Touto štolou je dodnes odvodňován i labyrint mnoha kilometrů chodeb pod dolem Rolava (Sauersack), kam právě míříme (pod silnicí vlevo). |
|
 | Do dolu Rolava se chystáme narozdíl od Měděnce už drahně let. Když jsme konečně tu, zjišťujeme, že je celý pod sněhem a ledem. |
|
 | V násypkách je pořád ještě plno cínové rudy (asi kasiteritu?). |
|
 | Nepřestáváme žasnout, v jak dobrém stavu je betonové monstrum důlních budov po 74 letech chátrání v extrémní horské povětrnosti. Na mysl nám přichází o desítky let mladší betonové stavby v Gruzii, které se rozsypávají už jen na pohled. |
|
 | Kolik by musel stát dům s takovým výhledem? |
|
 | Šplhati po opuštěných budovách dolu jest nebezpečno. |
|
 | Něco jako schody do nebe. |
|
 | Po odchodu Johna si na ohýnku vaříme zbytky jídla a připadáme si chvíli přesně jako otec se synem v Cestě od Cormaca McCarthyho. |
|
 | Zasněžená nádraž na promývání rudy. |
|
 | A samozřejmě také zde zbytky 600 mm úzkokolejky. |
|
 | Po cestě míjíme stanici měření kvality ovzduší ČHMÚ s pasivním vzorkovačem SVOC od nás z Recetoxu. Tady vznikají data, která zpracovávám v zaměstnání. |
|
 | Přebuz je nejmenším městem v Česku. |
|
 | Nakonec se naše poklidná cesta mění (jako obvykle) v útěk na vlak a posledních 6 km tak zvládáme běžet téměř bez přestávky jen proto, že je to z kopce dolů. Na zastávce jsme (jako obvykle) včas, z povzdálí nás zdraví Vysokopecký tunel. |
|
Související články: | | Téma: Vysokopecký tunel
Název tunelu:
Vysokopecký
Evidenční číslo:
68
Délka:
68 m
Trať:
Karlovy Vary – Johanngeorgensta… |
| Zpět
Komentáře:
| Autor: Michal Šíma | Čas: 30. 5. 2021, 22:0 | Zdravím, dovolím si opravit váš popisek u deváté fotky v galerii k výpravě na bývalý důl Měděnec. To není karbidka, nýbrž izolační sebezáchranný přístroj ŠS-7, který byl určen k ochraně horníků při odchodu z prostor s nedýchatelným ovzduším (např. při výbuchu, požáru či jiné důlní havárii). Na vaší fotce už je zachyceno jen jeho torzo, chybí dýchací vak a vrapovaná hadice s ústenkou a nosní svorkou. Jinak moc pěkná galerie, bohužel je škoda, jak Měděnec dopadl. Hezký den! :) | |
| |
Stránka:
|
|
Poslední komentáře:
Autor: epriba Text: Dobrý večer,nerozumím tomu, že takový klenot nechaji majitelé zchátrat.Tedy ty kvalitní majitelé. Pokud na to nemám, nabídnu k prodeji.Napadá mě jediné. Vytěžit z textilky všechno, a pak zmizet.
Majitele nereagují. Nevidím žádný problém k zasahu státu. Číst
Autor: Martinko Text: Zdravím, skvělé fotky! Publikujete i někde jinde? Umělecké fotky modelek, staveb a tak podobně se tu trochu ztrácí ve mnoha dokumentačních fotek. Rozhodně si zaslouží samostatnou prezentaci. Fotíte opravdu pěkně. Martinko Číst
Autor: Pavel Rýdl Text: Já zde sloužil jako absík 1989-90. Jména SODů a dalších důstojníků si dobře pamatuji. Všemu tady velel plk. Vraný a jeho nadřízeným byl kosmonaut Vladimír Remek. Také do Rebešek několikrát na kontrolu přišel Číst
Autor: Rejnok Text: firma Antonína Glasera byla první a nejstarší v československu. Zabývala se výrobou svinovacích okenic,žaluzijí a vlnitého plechu. byl popraven v roce 1944 v Terezíně. Číst
Autor: Vladimír Text: V přehledu chybí potok Leskava a Jehnický potok Číst
|
|