| 26. 10. 2018
| Protože výročí 100 let od vzniku Československa jsme s kamarády ze SPJF oslavili už v létě, mohli jsme se s klidným srdcem na státní svátek 28. října vydat na pracovní poradu Kašgaru do naší milované vechtrovny Korno. Přesto jsme si navzájem nadělili malý dárek - návtěvu dnes již běžně nepřístupných štol v lomech na Amerikách s kamarádem Přebralem. |
|
Barvy uvadajícího podzimu, dlouhé a tmavé večery u rozpálených kamen, tichou hladinu Berounky a bezmála stoleté štoly spojující hluboko pod zemí vápencové lomy, to vše jsme si vychutnali během posledního říjnového víkendu s Doubravkou, Nancy, Ičem, Bambim a Spyro na romantické základně Korno na trati mezi Srbskem a Karlštejnem. A když deřila půlnoc 28. října 2018 a v Praze se chystaly monumentální oslavy, já jsem vyrazil do tmy hledat kdesi v pustině ztracenou Nancy, která se ztratila po cestě z Kladna k nám.
 | Naše cesta na setkání začala - jak jinak - než v podzemí. V tunelu Mariánskolázeňského potoka na okraji Malé Chuchle hledám východ na tmu světa. |
|
 | Jak už je na našich průzkumech zvykem, čeká zde na nás odvážná školačka. |
|
 | Vlastně dvě odvážné školačky! |
|
 | Společně prozkoumáváme všechna zákoutí a otvory tak dlouho, než nás z tunelu vyžene majitel domu nad ním. |
|
 | V sobotu pak na laskavé pozvání Přebrala vyrážíme pěšky z Korna k Malé Americe. |
|
 | Před necelou stovkou let se tu počala těžba vápence, který se pak z lesních lomů svážel v huntech systémem podzemních štol. Je jich tu šest pater a několik kilometrů. |
|
 | Na konci 90. let 20. století jsme sem jezdili svobodně vandrovat. Dnes jsou štoly převážně zamřížované a horníci tudy provádí turisty. |
|
 | Kvalitní vápenec je na Malé Americe víceméně vytěžen, posledních pár kousků prodávají u vstupu do štoly turistům. |
|
 | Hlavní štola na úrovni 3. podzemního patra spojovala zpracovatelský závod v Mořině se všemi lomy v oblasti Malé Ameriky. Hloubkou odpovídala obvykle jejich dnu, v případě hlubších lomů byl materián dopravován zdvižemi nebo svářnicemi. |
|
 | Před dvaceti roky jsme tudy procházeli bosky jen s žebradlem přes rameno. Komu se vybila baterka, pokračoval po tmě. Dnes tu svítí oficiální osvětlení napojené na elektroinstalaci. |
|
 | Pohled do přímé části hlavní štoly. Její délka je necelé 2 km a disponuje spoustou odboček. |
|
 | Nápis na skále je jednou z mnoha stop, které v lomech zanechali trampové. Koncem 20. století tady takřka neomezeně vládli. Zpřísňování předpisů a plíživé mizení svobody v podobě ochránců přírody i majitele důlních děl trampy postupně téměř vytlačilo. |
|
 | Andělské schody - původní svážnice a jeden z hlavních přístupů, kudy se dalo (po přeplavání jezera na Malé Americe) dostat do hlavní štoly. Dnes jsou setjěn jako ostatní vchody nepropustně zabarikádované. |
|
 | Pohled na Malou Ameriku z místa zvaného hlavní galerie - hlavní štola tu prochází severní stěnou lomu. |
|
 | Z dnešního poloostrova v jezeře na úrovni 4. patra se kámen dopravoval vzhůru podzemní zdviží - jakousi slepou jámou. O mohutnosti stroje svědčí v pozadí ukrytý buben navijáku. |
|
 | Nancy v kleci jatá pohlíží smutně přes mříže. |
|
 | Jedna z nejdůležitějších křižovatek na hlavní štole němě vypovídá o roku ražby - 1925. |
|
 | Nacházíme se v zadní - západní části podzemního systému za Malou Amerikou. Cesta k čelbě štoly je několikanásobně zavalená, což zavdalo příčinu vzniku mnoha tajemných pověstí. |
|
 | Další odbočka, tentokrát ke slavné a strašidelné Hagenově štole. |
|
 | Na místě, kde e tato štola kříží se zavalenou svážnicí, visí malý gong, původně kolejnice. Kdo něj podle legendy zazvoní, do roka skončí v osidlech Hanse Hagena - ducha nacistického vojáka, který dodnes křižuje podzemními chodbami a čeká na příležitost páchat ponuré zlo. |
|
 | Je libo udeřit do kovoého pláště gongu nebo raději pokračovat do hloubky štoly? |
|
 | Podzemním labyrintem by se dalo bloudit ještě mnoho hodin a dnů. Na to však žel není čas. Míříme ještě skrze sklad trhavin na Velkou Ameriku a pak hutá zpět do Srbska. |
|
| Zpět
Komentáře:
Stránka:
|
|
Poslední komentáře:
Autor: epriba Text: Dobrý večer,nerozumím tomu, že takový klenot nechaji majitelé zchátrat.Tedy ty kvalitní majitelé. Pokud na to nemám, nabídnu k prodeji.Napadá mě jediné. Vytěžit z textilky všechno, a pak zmizet.
Majitele nereagují. Nevidím žádný problém k zasahu státu. Číst
Autor: Martinko Text: Zdravím, skvělé fotky! Publikujete i někde jinde? Umělecké fotky modelek, staveb a tak podobně se tu trochu ztrácí ve mnoha dokumentačních fotek. Rozhodně si zaslouží samostatnou prezentaci. Fotíte opravdu pěkně. Martinko Číst
Autor: Pavel Rýdl Text: Já zde sloužil jako absík 1989-90. Jména SODů a dalších důstojníků si dobře pamatuji. Všemu tady velel plk. Vraný a jeho nadřízeným byl kosmonaut Vladimír Remek. Také do Rebešek několikrát na kontrolu přišel Číst
Autor: Rejnok Text: firma Antonína Glasera byla první a nejstarší v československu. Zabývala se výrobou svinovacích okenic,žaluzijí a vlnitého plechu. byl popraven v roce 1944 v Terezíně. Číst
Autor: Vladimír Text: V přehledu chybí potok Leskava a Jehnický potok Číst
|
|