Rolfova svatba

Svatba to byla pohodová a bytostně příjemná - počínaje vlahým zářijovým dnem, kdy mraky honící se po obloze střídalo sluníčko, přes historický autobus Karosa ŠL11, jenž dopravil svatebčany z okolních měst a obcí do Olomouce a po obřadu do Přerova, nenásilnou hostinu s programem v parku Michalov, kde jsem konečně zdokumentoval zbytky pionýrské úzkokolejky až po to hlavní - příjemné novomanžele a svatebčany.

Děkuji novomanželům kejíkovým za pozvání a pro vzpomínku přidávám pár fotek z krásného závěru léta na střední Moravě.

Začíná to ve Vyškově - ve dvoře firmy Nábytek Kejík se k nástupu do vozu Karosa ŠL11 hotová první hrstka svatebčanů, převážně z ženichovy strany.

Fousatý taťka Vojta s fousatým strýčkem Rolfem.

Soutěž o nejstylovějšího svatebčana vyhrál s náskokem několika mílových kroků kamarád Jirka, se kterým jsme v srpnu projeli na kolech Zakarpatí.

Vydáváme se na cestu krásným vozem, který je ve srovnání s dnešními (bezpečnějšími) autobusy nádherně prosvětlený a působí odlehčeným a vzdušným dojmem.

Bratři Kejíkové naposledy před svatbou.

V Tovačově přistupuje největší ze skupin nevěstiných hostí, které sbíráme po cestě střední Moravou.

Před polednem přijíždíme ke katedrále sv. Václava v Olomouci a napjatě čekáme na nevěstu. V mezičase posloucháme podivné básně z automatu před farou, zveme známé z okolních obcí na svatbu a povídáme si s kamarády - objevují se třeba Alny, Zandt nebo Aleš.

Novomanželé se dohodli, že svatba bude církevní; pročež během příprav společného života zajistili veškeré náležitosti.

Svědkem ženicha byl Soki, svědkyni nevěsty jsem nepoznal.

Poslední porada před vyvrcholením svatebního aktu.

A je to za námi. Rolf je ženat, Eva se jmenuje Kejíková a pan Tau všem žehná zdviženou levicí.

Ještě pár desítek společných foteček a hurá na hostinu!

Novomanželé s rodinou nevěsty a zájezdním autobusem ČSAD Prostějov.

Novomanželé se svatebním vozem značky Škoda Rapid.

Ženic se svědkem, oba stylově v modrém obleku ladícím s barvami vozu.

Svatební hosté ze SPJF od A do Z, bezdětní i dětní.

Rolf složil dlouhou svatební báseň, při které se už hostům sbíhali sliny, stejně jako při pohledu na klobásu ve tvaru nápisu love.

Po obědě nabrala akce docela jinou dynamiku. Dingo, Kuliferda a Soki se v přerovském parku vrhají do víru úkolové hry, kterou jsem pomáhal Rolfovi v mezičase připravit.

Kolegové Jirka s Lukášem, mí skvělí parťáci na cestě napříč Československem v zápalu hry v přerovském parku Michalově.

Nevěsta hází kyticí a - bohužel už si nepamatuji, která s pohledných děv ji chytila a vydá se pod čepec příště…

DJ Čip hrál ještě dlouho do noci, ale já jsme se již pomalu vytrácel. Brzo ráno následujícího dne mě totiž čekala fenomenální urbexová akce, při které jsme v Přerově s Honzou B. objevili hned tři velice zajímavá místa, o kterých připravujeme články.

Související články:
	Článek: Žebrosvatba 17. 6. 2017		Článek: Ďábel se žení a Bára taky! 7. 9. 2013