Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Druhý impaktový článek


29. 8. 2018
Podstatným úspěchem i zadostiučiněním po téměř tříleté práci na srovnání výsledků z pasivního vzorkování organických polutantů na stanicích napříč celým Českem bylo přijetí druhého impaktového článku, jehož tvorbu jsem vedl, do prestižního amerického časopisu Environmental Science & Technology.

Článek Characterizing Spatial Diversity of Passive Sampling Sites for Measuring Levels and Trends of Semivolatile Organic Chemicals jsme sepsali v týmu společně s profesory Martinem Scheringerem a Janou Klánovou, kteří mě (jakožto doktoranda), vedli na cestě k publikování vědecké práce, kolegy doktory Petrou Přibylovou a Petrem Kukučkou, kteří byli zodpovědni za samotné vzorkování a laboratorní analýzu polyuretanových adsorpčních disků, doktorem Milanem Váňou z observatoře v Košeticích, který zastupoval spolupracující Český hydrometeorologický ústav provádějící vzorkování v terénu, analytičkou dat doktorkou Janou Borůvkovou a kolegy doktory Lisou Melymuk a Ondřejem Sáňkou, kteří mně výrazně pomohli s interpretací naměřených hladin a trendů znečišťujících látek.

Článek vyšel v 18. čísle 52. ročníku odborného časopisu Environmental Science & Technology, který vydává Americká chemická společnost (American Chemical Society). Oficiálním datem je 14. srpen 2018.
Článek vyšel v 18. čísle 52. ročníku odborného časopisu Environmental Science & Technology, který vydává Americká chemická společnost (American Chemical Society). Oficiálním datem je 14. srpen 2018.

Zaměřili jsme se na dlouhodobý monitoring (od roku 2003) polychlorovaných bifenylů (PCBs), používaných v ČSSR do roku 1986 jako barviva, lubrikanty, chladiva a plniva v technické praxi, organochlorových pesticidů (OCPs), rovněž již desítky let zakázaných, avšak stále přetrvávajících v prostředí a polyaromatických uhlovodíků (PAHs), které se sice rozkládají v prostředí podstatně rychleji, za to však stále dochází k jejich uvolňování při nedokonalém spalování v kotlech, ale také spalovacích motorech dopravních prostředků.

Mimo víceméně očekávané výsledky, potvrzující, že hladiny PCBs a OCPs pomalu ale setrvale klesají (a nebezpečné znečišťující látky tedy mizí z prostředí), zatímco koncentrace polyaromátů přinejlepším stagnují, jsme se zaměřili hlavně na vysvětlení rozdílů v rámci relativně malého českého území. Cílem bylo odhalení vzorců distribuce, které překvapivě ukazují, že tam, kde je znečištění nejmenší (Šumava, jih republiky) navíc nadále klesá, naopak v oblastech více zatížených (střední pás od Děčína přes Prahu po Beskydy) dochází dokonce k nárůstu koncentrace polyaromátů (a hexachlorobenzenu).

Podrobná analýza a vysvětlení pozorovaných jevů jsou součástí plného textu práce, který je dostupný na webu ACS zde: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.est.8b03414.


Související články:
Můj první impaktový článek
Článek:
Můj první impaktový článek
11. 5. 2015

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Hněvčeves (CZ).

Datum: 5. 12. 2004

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst