Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Splutí dolní části Svitavského náhonu


2. 5. 2018
Je možné proplouvat Brnem na lodi? Opět jsme dokázali, že ano, když jsme se tentokrát ve středu rozhodli nezamířit do podzemí (nebo jen částečně) a místo toho splout dolní polovinu Svitavského náhonu, který se proplouvá průmyslovými čtvrtěmi dolního Brna. Plavba to byla neobvyklá, ostatně posuďte sami…

Byl to vlastně Martinův postřeh, že i když jsme už propluli celý zbytek Svrateckého náhonu, severní kus Svitavského náhonu včetně tunelů pod Radlasem i pod Rumištěm, Cacovický náhon a samozřejmě Svitavu i Svratku v jejich brněnských úsecích, měli bychom dokončit brněnské vodstvo slavnostním splutím dolní části Svitavského náhonu. A tak se taky stalo.

Plavbu po Svitavském náhonu jsme podnikli v nafukovacích člunek, Pálavách. Jsou to v podstatě nezničitelné koráby, takové traktory našeho pátrání ve vodním Brně.
Plavbu po Svitavském náhonu jsme podnikli v nafukovacích člunek, Pálavách. Jsou to v podstatě nezničitelné koráby, takové traktory našeho pátrání ve vodním Brně.
Ze Šujanova náměstí jsme netradičně zamířili ponejprve k severu, za areál právě demolované textilky Vlněny.
Ze Šujanova náměstí jsme netradičně zamířili ponejprve k severu, za areál právě demolované textilky Vlněny.
Nejsevernějším bodem naší cesty se stalo ústí tunelu Svitavského náhonu pod ulicemi Mlýnskou, Rumištěm, Křenovou a Vlhkou. Dál do tmy a chladu jsme se tentokrát nepouštěli.
Nejsevernějším bodem naší cesty se stalo ústí tunelu Svitavského náhonu pod ulicemi Mlýnskou, Rumištěm, Křenovou a Vlhkou. Dál do tmy a chladu jsme se tentokrát nepouštěli.
Tento dům vyrůstající z vody, jeden z posledních zbytků brněnských Benátek, fotím už nejméně pět let. Nevím proč, ale drolící se cihlová zeď a její odraz ve zvlněné hladině mě neskutečně přitahují.
Tento dům vyrůstající z vody, jeden z posledních zbytků brněnských Benátek, fotím už nejméně pět let. Nevím proč, ale drolící se cihlová zeď a její odraz ve zvlněné hladině mě neskutečně přitahují.
Když ještě Vlněna stála, nacházel se v houštinách za ní starý most. Na ocelových nosnících kdysi ležely dřevěné trámy, zpuchřelé tak, že přejít na druhou stranu bylo jen pro nejodvážnější. A tam most končil v plotu opuštěné zahrady. Škoda takových míst.
Když ještě Vlněna stála, nacházel se v houštinách za ní starý most. Na ocelových nosnících kdysi ležely dřevěné trámy, zpuchřelé tak, že přejít na druhou stranu bylo jen pro nejodvážnější. A tam most končil v plotu opuštěné zahrady. Škoda takových míst.
Do Komárova vplouváme podél rostodivné nábřežní zdi. Ta asi taky ještě pamatuje císařpána.
Do Komárova vplouváme podél rostodivné nábřežní zdi. Ta asi taky ještě pamatuje císařpána.
Rok 2018 se zatím jeví jako neobyčejně suchý, což se podepsalo i na stavu vody. Nejdenou jsme museli vylézt z lodi a táhnout ji po kamenitém dně. Lukášovu psovi, zvanému Kocour, se však zatím do vody nechce.
Rok 2018 se zatím jeví jako neobyčejně suchý, což se podepsalo i na stavu vody. Nejdenou jsme museli vylézt z lodi a táhnout ji po kamenitém dně. Lukášovu psovi, zvanému Kocour, se však zatím do vody nechce.
V brněnských škrobárnách teče Svitavský náhon odkrytým a nově upraveným korytem. Je tu hezky, ale industriální poetika místa je pryč.
V brněnských škrobárnách teče Svitavský náhon odkrytým a nově upraveným korytem. Je tu hezky, ale industriální poetika místa je pryč.
Bývalý most škrobárenské vlečky a pod ním radostný Kocour. Celé odpoledne ve vodě mu zjevně zvedlo náladu.
Bývalý most škrobárenské vlečky a pod ním radostný Kocour. Celé odpoledne ve vodě mu zjevně zvedlo náladu.
Upravený tok skrze škrobárny znamenal rychlejší tok vody a tím pádem nižší hloubku. Většinu trasy jsme tak táhli lodě po jakési mininavigaci.
Upravený tok skrze škrobárny znamenal rychlejší tok vody a tím pádem nižší hloubku. Většinu trasy jsme tak táhli lodě po jakési mininavigaci.
V šest hodin jsme opustili areál škrobáren zapaženým korytem náhonu a vpluli jsme do opravdové džungle.
V šest hodin jsme opustili areál škrobáren zapaženým korytem náhonu a vpluli jsme do opravdové džungle.
Místy se nám ještě podařilo loď přes kmeny padlých stromů přetáhnout, záhy jsme se ale dostali do ještě horších plomů a nezbylo, než lodě vytáhnout na břeh. Kdo by čekal takovou divočinu kousek za hlavním nádražím?
Místy se nám ještě podařilo loď přes kmeny padlých stromů přetáhnout, záhy jsme se ale dostali do ještě horších plomů a nezbylo, než lodě vytáhnout na břeh. Kdo by čekal takovou divočinu kousek za hlavním nádražím?
Kdybychom měli mačetu, určitě by na naší cestě nezahálela. Po vodě jsme se dostali do míst, odkud nebylo snadné se dostat. V lese za Škrobárenskou ulicí jsme si připadali zhruba jako Alberto Vojtěch Frič v jihomaerickém pralese.
Kdybychom měli mačetu, určitě by na naší cestě nezahálela. Po vodě jsme se dostali do míst, odkud nebylo snadné se dostat. V lese za Škrobárenskou ulicí jsme si připadali zhruba jako Alberto Vojtěch Frič v jihomaerickém pralese.
Ale nebylo jen zle. Krásné výhledy třeba na Larsenovy norné stěny zaplašily všechny chmury a plulo se dál a dál.
Ale nebylo jen zle. Krásné výhledy třeba na Larsenovy norné stěny zaplašily všechny chmury a plulo se dál a dál.
Úsek podél ulice Za Mostem je silně zregulován a náhon zde teče mezi dvěma betonovými stěnami. Původní terén byl o něco níž a náhon se tu větvil, vytvářeje ostrov, na kterém stál kostel sv. Jiljí.
Úsek podél ulice Za Mostem je silně zregulován a náhon zde teče mezi dvěma betonovými stěnami. Původní terén byl o něco níž a náhon se tu větvil, vytvářeje ostrov, na kterém stál kostel sv. Jiljí.
Vítězný ¥ův pocit, když jsme po kaskádách a kolem ústí odlehčovací komory mezi Jeneweinovou ulicí a Komárovským nábřežím vklouzli do hlubokých vod Svratky.
Vítězný ¥ův pocit, když jsme po kaskádách a kolem ústí odlehčovací komory mezi Jeneweinovou ulicí a Komárovským nábřežím vklouzli do hlubokých vod Svratky.
Domů se nám ještě nechtělo, a tak jsme se se všemi třemi loděmi pustili dál po proudu. Až kam to půjde nebo dokud nás nezláká některá vodácká hodpoda, které se začínají i pod Brnem objevovat.
Domů se nám ještě nechtělo, a tak jsme se se všemi třemi loděmi pustili dál po proudu. Až kam to půjde nebo dokud nás nezláká některá vodácká hodpoda, které se začínají i pod Brnem objevovat.
To je poloha správného kapitána a správného plavčíka.
To je poloha správného kapitána a správného plavčíka.
Nová lávka spojuje ulici K Lávce se sportovním areálem na Hněvkovského. Kdysi jsme tu chtěli mít klubovnu. Ahoj!
Nová lávka spojuje ulici K Lávce se sportovním areálem na Hněvkovského. Kdysi jsme tu chtěli mít klubovnu. Ahoj!

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Вихрен (BG).

Datum: 2. 8. 2006

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst