Protože první máj letos připadl na úterý nebylo moc praktické spojovat den volna s víkendem a malá vycházka přišla vhod. O to víc, že jsem měl na odpoledne domluveno focení na tajném místě a tak jsem nemohl odjet z brna nikam opravdu daleko. Když se Renča zmínila o Chvojnici, ideálně to zapadlo do mých plánů - leží tam totiž jediné tábořiště Jaroslava Foglara na Moravě (z roku 1940) a já je ještě neviděl. Navíc je vlastně kdekoliv jednoduché se odpojit a utéct zpět do Brna, kde na mě budou odpoledne čekat ¥ a Drobek, abychom spolu zkusili udělat pár zajímavých fotek.

Snažil jsem se sice být středem pozornosti, ale v konkurenci Antonína jsem neobstál. Na fotce se mu v kočárku obdivují shora Standa, Renča, Evča a jeho vlastní otec Hyňas.

Zbývající účastníci výletu Ďábel a Opi. Vím sice, že u jídla se nemají lidi fotit, ale když ona měla Opi vejce!

Hyňas učí na Foglarově tábořišti Tondu, jak pracovat s mobilem.

Kvůli dohodnutému focení brněnského podzemí jsem musel akci opustit ještě před půlkou trasy. Těsně nad soutokem Chvojnice a Oslavy jsem se otočil k sveru a záhy narazil na ketkovickou protileteckou základnu, ze které je nyní paintballová základna. Nadšení střelci bohužel zničili spoustu historicky zajímavých věcí, takže momentálně tato základna vypadá hůř než její sestra v Omicích.

Protože mně ujel v Rapoticích vlak (stopování se mně dnes nějak nedařilo), zbyla hodinka na focení s historickými objektivy. některé mají zajímavý bokeh.

Železniční stanice Rapotice je pořád stejně útulná. Otázkou však zůstává, zda přežije dokončení modernizace transverzální dráhy.