Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Okružní jízda do 14 krajů


27. 4. 2018
Do poslední chvíle jsem měl pochyby, že se nám podaří zrealizovat Vojtův šílený plán - objet během víkendu všech 14 krajů Česka a v každém umístit jednu až dvě krabičky s podpisovým bločkem a kódem pro hru Po stopách Rychlých šípů, která vychází ze Stínadelského Sestnáctera. Podařilo se. Za cenu těžké nevyspalosti a téměř úplné ignorance zajímavých míst, kterými jsme projížděli - do neděle jsme ukryli 20 krabiček ve všech krajích mimo Jihomoravského a 1. července tak může hra vesele začít.

Následující fotoprocházka vede přes všech 14 českých krajů a zachycuje alespoň to málo, co se mně podařilo na 1400 km naší ďábelské jízdy s Vojtou, Doubravkou a Iličem zachytit svým foťákem.

Kdo zná Pulčiny trošku lépe než čtenář turistické mapy, ví, že trampských tábořišť je tu celá řada. Na jednom z nich jsme schovali úplně první krabičku s bločkem. Jak hezké by bylo skončit cestu tady a u ohýnku přečkat příjemnou noc…
Kdo zná Pulčiny trošku lépe než čtenář turistické mapy, ví, že trampských tábořišť je tu celá řada. Na jednom z nich jsme schovali úplně první krabičku s bločkem. Jak hezké by bylo skončit cestu tady a u ohýnku přečkat příjemnou noc…
…čas je ale neúprosný, proto jsme seběhli z kopce, vyběhli do protějšího (a pak ještě jednou) a hned zase autem uháněli dál. V Kopřivnici už na nás totiž čekala Doubravka, která se rozhodla k nám opřidat na většinu cesty, abychom nebyli jen dva.
…čas je ale neúprosný, proto jsme seběhli z kopce, vyběhli do protějšího (a pak ještě jednou) a hned zase autem uháněli dál. V Kopřivnici už na nás totiž čekala Doubravka, která se rozhodla k nám opřidat na většinu cesty, abychom nebyli jen dva.
To je základ našeho cestovatelského týmu. Spolu jsme ujeli asi 900 km. Doubravka, já a Vojta společně s rychlošípáckými bločky.
To je základ našeho cestovatelského týmu. Spolu jsme ujeli asi 900 km. Doubravka, já a Vojta společně s rychlošípáckými bločky.
První noc jsme přespali v podzemí hradu Vikštejna nedaleko Vítkova. Místní trampové nás zvali k ohni, ale vstávali jsme za čtyři hodiny a tak nebylo radno se přátelit s nikým kromě vlastního spacáku.
První noc jsme přespali v podzemí hradu Vikštejna nedaleko Vítkova. Místní trampové nás zvali k ohni, ale vstávali jsme za čtyři hodiny a tak nebylo radno se přátelit s nikým kromě vlastního spacáku.
Vojta byl takové naše srdíčko po celou dobu cesty.
Vojta byl takové naše srdíčko po celou dobu cesty.
Železniční stanici Květnou jsme navštívili prostě jen proto, že je krásná i na konci dubna.
Železniční stanici Květnou jsme navštívili prostě jen proto, že je krásná i na konci dubna.
Ještě behem rána jsme stihli zaběhnout od nejbližší silnice do Toulovcových maštalí, kde Doubi osvítilo slunce.
Ještě behem rána jsme stihli zaběhnout od nejbližší silnice do Toulovcových maštalí, kde Doubi osvítilo slunce.
Maštale byly v devět ráno docela prázdné, tak jak jsem je ještě neviděl. Klid probouzejícího se lesa rušil jen zpěv ptáků. Nalákal jsem spolucestovatele do Dudychovy jeskyně, pamatuje si, že tudy šlo prolézt kdysi nahoru. Jenže to mě bylo o 15 let méně a tentokrát se nám to nějak nepodařilo.
Maštale byly v devět ráno docela prázdné, tak jak jsem je ještě neviděl. Klid probouzejícího se lesa rušil jen zpěv ptáků. Nalákal jsem spolucestovatele do Dudychovy jeskyně, pamatuje si, že tudy šlo prolézt kdysi nahoru. Jenže to mě bylo o 15 let méně a tentokrát se nám to nějak nepodařilo.
Na Sečské přehradě se na nás kromě Doubravky usmálo taky štěstí. Pro umístění zprávy na ostrov jsme potřebovali loď, kterou nám laskavě poskytli skauti z Prahy - děkujeme!
Na Sečské přehradě se na nás kromě Doubravky usmálo taky štěstí. Pro umístění zprávy na ostrov jsme potřebovali loď, kterou nám laskavě poskytli skauti z Prahy - děkujeme!
Na přehradě byly totiž zrovna celostátní závody vodních skautů v plachtění. Pátrali jsme po kamarádu Akélovi, ale bylo nám řečeno, že před chvíli odjel zpátky do Pardubic. Mezitím se ale ozývá kamarád Alpín, že by se rád někde připojil - a že, až si rozmyslí, kde, na nás někde počká.
Na přehradě byly totiž zrovna celostátní závody vodních skautů v plachtění. Pátrali jsme po kamarádu Akélovi, ale bylo nám řečeno, že před chvíli odjel zpátky do Pardubic. Mezitím se ale ozývá kamarád Alpín, že by se rád někde připojil - a že, až si rozmyslí, kde, na nás někde počká.
Kovkopecká štola zvaná Mertova díra u Nového Města nad Metují je uzavřená. To nám ale nezabránilo umístit opodál další skrýš.
Kovkopecká štola zvaná Mertova díra u Nového Města nad Metují je uzavřená. To nám ale nezabránilo umístit opodál další skrýš.
V Novém Městě nad Metují nám plánovač Vojta dovolil 15 minut na zmrzlinu.
V Novém Městě nad Metují nám plánovač Vojta dovolil 15 minut na zmrzlinu.
Nad Metují jsme nicméně ještě zůstali a protože se nám nechtělo platit stovku za vstup, vyšplhali jsme se do Teplických skal zadem od řeky. Vrcholová fotka pochází ze skály se stylovým názvem Lokomotiva.
Nad Metují jsme nicméně ještě zůstali a protože se nám nechtělo platit stovku za vstup, vyšplhali jsme se do Teplických skal zadem od řeky. Vrcholová fotka pochází ze skály se stylovým názvem Lokomotiva.
Lázně Kundratice jsou součástí města Osečné, kde jsme před léty tábořili. Výjímečné jsou hlavně díky rašelinové úzkokolejce, která slouží k dovozu bahna od pramene Ploučnice až do lázeňských van.
Lázně Kundratice jsou součástí města Osečné, kde jsme před léty tábořili. Výjímečné jsou hlavně díky rašelinové úzkokolejce, která slouží k dovozu bahna od pramene Ploučnice až do lázeňských van.
Obec Noviny pod Ralskem je prodchnutá zajímavostmi. Mimo strašidelných zařízení na dekontaminaci půdy po těžbě uranu jde třeba také o průrvu Ploučnice - několi umělých tunelů v pískovcové skále, kterými se hrne řeka, jež tu kdysi poháněla mlýn.
Obec Noviny pod Ralskem je prodchnutá zajímavostmi. Mimo strašidelných zařízení na dekontaminaci půdy po těžbě uranu jde třeba také o průrvu Ploučnice - několi umělých tunelů v pískovcové skále, kterými se hrne řeka, jež tu kdysi poháněla mlýn.
Zvláštní vodní hrad mně nahání hrůzu ještě teď doma u počítače.
Zvláštní vodní hrad mně nahání hrůzu ještě teď doma u počítače.
Také zde bylo nutné umístit skrýš. Doubravka přišla při dokumentaci naší práce na zvláštní efekt polooddělané krytky.
Také zde bylo nutné umístit skrýš. Doubravka přišla při dokumentaci naší práce na zvláštní efekt polooddělané krytky.
Zdánlivě nevinné jezírko pod skalou má i hlubší místa, kde je potřeba k dosáhnutí na římsu udělat bezmála lidskou pyramidu podle Rychlých šípů.
Zdánlivě nevinné jezírko pod skalou má i hlubší místa, kde je potřeba k dosáhnutí na římsu udělat bezmála lidskou pyramidu podle Rychlých šípů.
V tunelu Pokratického potoka Vojta zaměřuje polohu za pomocí geodetické stanice, zatímco Doubravka nezaměřuje polohu za pomocí geodetické stanice. Čeká nás ještě jízda do Vroutku, kde před půlnocí nabereme Iliče a pak hurá do opuštěného tunelu do spacáku.
V tunelu Pokratického potoka Vojta zaměřuje polohu za pomocí geodetické stanice, zatímco Doubravka nezaměřuje polohu za pomocí geodetické stanice. Čeká nás ještě jízda do Vroutku, kde před půlnocí nabereme Iliče a pak hurá do opuštěného tunelu do spacáku.
V kalném nedělním ránu před rozedněním vypadal Cechšský tunel při pohledu z loketského tunelu č. 1, kde jsme nocovali, ještě strašidelněji než obvykle. Mrtvej vlak by se tu vyjímal jako nikde jinde.
V kalném nedělním ránu před rozedněním vypadal Cechšský tunel při pohledu z loketského tunelu č. 1, kde jsme nocovali, ještě strašidelněji než obvykle. Mrtvej vlak by se tu vyjímal jako nikde jinde.
U rašeliniště v rezervaci Soos a na úzkokolejce zvané Kateřina jsme byli těsně po východu slunce. Doslova jsme nohama stírali rosu na kolejích.
U rašeliniště v rezervaci Soos a na úzkokolejce zvané Kateřina jsme byli těsně po východu slunce. Doslova jsme nohama stírali rosu na kolejích.
Kdysi tu byla rozsáhlá síť čítající desítky kilometrů rašeliništních úzkokolejek, ze které ale do dnešních dnů přežil jen relativně krátký úsek muzejní dráhy.
Kdysi tu byla rozsáhlá síť čítající desítky kilometrů rašeliništních úzkokolejek, ze které ale do dnešních dnů přežil jen relativně krátký úsek muzejní dráhy.
Návštěva rezervace Soos byla jednou z mála přestávek na zničující jízdě stále vpřed. Willy Fog by z nás byl nadšen, v obličejích svých spolucestovatelů ale příliš nadšení nevidím.
Návštěva rezervace Soos byla jednou z mála přestávek na zničující jízdě stále vpřed. Willy Fog by z nás byl nadšen, v obličejích svých spolucestovatelů ale příliš nadšení nevidím.
Nákladiště a zastávka Nový Drahov leží doslova mezi (falešnými) bahenními sopkami. Jinak tu už skoro nic není.
Nákladiště a zastávka Nový Drahov leží doslova mezi (falešnými) bahenními sopkami. Jinak tu už skoro nic není.
Konečně se směr naší cesty obrátil. Doubravka s Ičem nás opustili a my se s Vojtou vyhýbáme Praze, lízajíce středočeský kraj úklonem směrem k jihu. Pořád čekáme, kdy se připojí ten Alpín.
Konečně se směr naší cesty obrátil. Doubravka s Ičem nás opustili a my se s Vojtou vyhýbáme Praze, lízajíce středočeský kraj úklonem směrem k jihu. Pořád čekáme, kdy se připojí ten Alpín.
Také tudy se kdysi proháněly úzkokolejné vláčky. Vojta už na mě ale volá, že musíme jet dál.
Také tudy se kdysi proháněly úzkokolejné vláčky. Vojta už na mě ale volá, že musíme jet dál.
Přes Tábor a Zvíkov jsme se stočili na východ a náročný víkend jsme zakončili umístěním posledního stanoviště v Náměšti.
Přes Tábor a Zvíkov jsme se stočili na východ a náročný víkend jsme zakončili umístěním posledního stanoviště v Náměšti.
Náročná jízda byla završena, ke hře Po stopách Rychlých šípů zvou Doubravka, Čáp a Vojta plus Soki, který nás jistil z Brna.
Náročná jízda byla završena, ke hře Po stopách Rychlých šípů zvou Doubravka, Čáp a Vojta plus Soki, který nás jistil z Brna.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Skalice nad Svitavou (CZ).

Datum: 22. 4. 2009

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst