Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Na Muně s Winogou


17. 3. 2018
Druhá letošní návštěva Muny se ještě nesla v zimním duchu. Sníh napadl na všechno včetně sochy Jaroslava Foglara, který tak dostal novou bílou čepici. Rozpustili jsme zmrzlou budovu, uklidili po zimě a dokonce se nám společnými silami tří párů rukou podařilo i udělat kousek práce.

Druhá letošní návštěva Muny byla trošku netradiční, protože kromě mě a Drobka se poprvé přidal taky Winoga. Nechci mluvit za něj, ale řekl bych, že si naši šestatřicítku zamiloval podobně jako my. Odhrnuli jsme sníh, vyměnili staré zámky za odolnější typ, nařezali nějaké to dřevo na topení a pak ho ztopili a mezitím jsme pracovali na izolaci stěn ve velké klubovně, která bude posléze ukryta pod krásným smrkovým obkladem.

Přijeli jsme v sobotu dopoledne, přespali do neděle a po poledni jsme zamířili zpátky do Šumperka, kde nás čekala ještě jedna malá akce v podobě setkání s organizátory poslední CVVZky, tedy přáteli z šumperského T. O. Kamarádi. Že se zima ještě nevzdala, nám nad nádražím v Ostružné dokázal náhlý blizzard, který zablokoval dopravu na horské silnici na více než půl hodiny. Už aby bylo jaro!

Zima přišla letos až na konci zimy. V půli března zasypala Munu slušná vrstva sněhu. Winoga se svým vozem ovšem projel.
Zima přišla letos až na konci zimy. V půli března zasypala Munu slušná vrstva sněhu. Winoga se svým vozem ovšem projel.
Počasí se postupně měnilo od naprosto zimního až po skoro jarní. Na zpáteční cestě nás ale nad Ostružnou zase zastihl blizzard.
Počasí se postupně měnilo od naprosto zimního až po skoro jarní. Na zpáteční cestě nás ale nad Ostružnou zase zastihl blizzard.
Hlavním výsledkem naší práce byl polystyrenový obklad východní stěny velké klubovny. Zbytek času zabralo vyhrabávání dřeva zpod sněhu a jeho porcování, abychom vytopili aspoň tři obyvatelné místnosti.
Hlavním výsledkem naší práce byl polystyrenový obklad východní stěny velké klubovny. Zbytek času zabralo vyhrabávání dřeva zpod sněhu a jeho porcování, abychom vytopili aspoň tři obyvatelné místnosti.
Socha Jaroslava Foglara dostala od přírody krásnou novou bílou čepici. Už zase vypadá jako francouzský četník.
Socha Jaroslava Foglara dostala od přírody krásnou novou bílou čepici. Už zase vypadá jako francouzský četník.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: ().

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst