Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Setkání posádek v Hodoňovicích


2. 2. 2018
Setkání posádek dlouhodobé hry Isla de Muerta po letech opět připomnělo pamětníkům staré dobré klubovní srazy. Celkem 18 účastníků a 6 vedoucích z táborů Bobří stopy prožilo na základně v Hodoňovicích u Bašky čtyři dobrodružné dny, ve kterých se ze zimní přírody rádi vraceli k velkým kamnům, aby natrénovali vše, co budou potřebovat pro letní tábor.

Železniční stanice Baška, na které jsme vystoupili v pátek večer z vlaku, je známá především díky dávnému vtipu, při němž si Stopař chtěl v Adamově koupit jízdenku z Pržna do Bašky.
Železniční stanice Baška, na které jsme vystoupili v pátek večer z vlaku, je známá především díky dávnému vtipu, při němž si Stopař chtěl v Adamově koupit jízdenku z Pržna do Bašky.

Na setkání posádek jsme jen krátce zavítali s Drobkem a Spyro vlakem z Brna v pátek večer (díky pololetním prázdninám tady ostatní byli už od čtvrtka), abychom se poktali se starou partou, trošku na ně dohlédli a udělali reportáž na iklubovnu a do Bobří stopy.

Po milém přivítání nás kamarádi zasvětili do probíhající hry a v sobotu ráno jsme jim nachytali bojovku inspirovanou Doubravkou a založenou na pirátském Ligretu, kdy spolu námořníci bojovali pomocí speciálně vyrobených kartiček ze známé hry.

Spyro pak pokračovala do Prahy a já s Drobkem jsme se vydali do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud jsme se přes sedlo Pindula prošli a projeli (děkujeme neznámým dobrodincům, kteří nás svezli, i když jsme nestopovali) do Rožnova. Tam jsme ještě stihli jeden menší urbex a v sobotu večer jsme byli doma.

27 hodoňovických pirátů - 18 plavčíků, 6 důstojníku a 3 návětěvy.
27 hodoňovických pirátů - 18 plavčíků, 6 důstojníku a 3 návětěvy.
Když se nestal Očihi šéfem tábora, stal se aspoň šéfem kuchyně. O jeho tvorbu byl neskonalý zájem.
Když se nestal Očihi šéfem tábora, stal se aspoň šéfem kuchyně. O jeho tvorbu byl neskonalý zájem.
Akce byla ještě vyloženě zimní. Srdcem posádky se stala kamna, do kterých by se nejmenší účastníci vešli i ve stoje.
Akce byla ještě vyloženě zimní. Srdcem posádky se stala kamna, do kterých by se nejmenší účastníci vešli i ve stoje.
Zotročený Volta v kuchyni připravuje pravou námořnickou šlichtu.
Zotročený Volta v kuchyni připravuje pravou námořnickou šlichtu.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: ().

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst