| 21. 1. 2018
| Po sobotní poradě Vedení SPJF v Pardubicích jsem rád využil jedné z posledních příležitostí nakouknout do bytu zesnulého spisovatele Jaroslava Foglara. Vzácná příležitost mě a mým řátelům umožnila zjistit, jak žil nejvýznamnější český spisovatel knih pro děti a mládež v 80. a 90. letech 20. století. |
|
Do malého dvoupokojového bytu v nejvyšším patře domu na Křišťanově ulici v Praze jsme na pozvání Menharta, jednajícího jménem Skautské nadace Jaroslava Foglara, zavítali asi na půl hodiny společně s Rolfem a Kawi. Alpín, se kterým jsme se později také setkali, se rozhodl ctít právo na soukromí i po smrti Jestřába a do bytu s námi nešel. Přes tuto drobnou kontroverzi jsem se ovšem přenesl snadno - dle obrácení implikace „nečiň jiným to, co nechceš, aby oni činili tobě“ jsem - pevně rozhodnut nezajímat se o to, co bude s mým bytem po mé smrti - zůstal prostě jen obyčejně zvědavým. S Jaroslavem Foglarem jsem se potkal naposledy v roce 1987, a tak jsem návštěvu „u něj“ vnímal jako určitý návrat, uzavření kruhu, který byl otevřen před 30 roky.
 | Kamarád Rolf v obývacím pokoji a současně pracovně Jaroslava Foglara. Obrovský objem korespondence, rukopisů a poznámek si vyžádal důkladný systém třídění, podobný kartotéce. |
|
 | U tohoto stolu vznikaly některé z Jestřábových příběhů, jež tolik učarovaly generacím kluků a holek. Neboli, jak by napsal sám spisovatel, chlapců a dívek. |
|
 | Výhled z okna byl v 80. letech, kdy se sem Jestřáb nastěhoval, o poznání méně barevný. Za to mohl okouzlit romantickou oprýskaností omítek. Tak nějak musel vypadat dvůr, přes který zachytil Vláďa tajemné signály baterkou, jež ho dovedly až do Země nikoho. |
|
 | Mají snad tyto dva výstřižky nějakou souvislost? |
|
 | Literární teoretici se sklony ke konspiračním teoriím občas zmiňují tuto knihu maďarského spisovatele Molnára jako pravděpodobný zdroj inspirace pro Foglarovu Záhadu hlavolamu. Snad pravděpodobnější, než že Jestřáb opisoval, je fakt, že sami kluci na sklonku 19. století přebírali své zvyky od města k městu, třeba z Budapešti do Prahy či zpět. Ať už šlo o bitvy na pláccíh, klubovny či vlajky jednotlivých ulic. Faktem je, že ve Foglarově knihovničce Chlapci z Pavelské ulice nechyběli… |
|
 | Jaroslav Foglar byl svým způsobem pedant už od mládí. Dokonalý systém všudypřítomných poznámek, zápisků a motivačních hesel může vyvolat jak úsměv, tak obdiv k nehynoucí lásce pro cestu k dokonalému uspořádaní tohoto světa. |
|
 | A přesto se lze i řadu let po jeho odchodu do věčných lovišť s Jestřábem až téměř intimně sblížit. Třeba ve chvíli, kdy člověk zjistí že není sám, kdo má problémy s ovládáním automatické pračky. |
|
| Zpět
Komentáře:
Stránka:
|
|
Poslední komentáře:
Autor: epriba Text: Dobrý večer,nerozumím tomu, že takový klenot nechaji majitelé zchátrat.Tedy ty kvalitní majitelé. Pokud na to nemám, nabídnu k prodeji.Napadá mě jediné. Vytěžit z textilky všechno, a pak zmizet.
Majitele nereagují. Nevidím žádný problém k zasahu státu. Číst
Autor: Martinko Text: Zdravím, skvělé fotky! Publikujete i někde jinde? Umělecké fotky modelek, staveb a tak podobně se tu trochu ztrácí ve mnoha dokumentačních fotek. Rozhodně si zaslouží samostatnou prezentaci. Fotíte opravdu pěkně. Martinko Číst
Autor: Pavel Rýdl Text: Já zde sloužil jako absík 1989-90. Jména SODů a dalších důstojníků si dobře pamatuji. Všemu tady velel plk. Vraný a jeho nadřízeným byl kosmonaut Vladimír Remek. Také do Rebešek několikrát na kontrolu přišel Číst
Autor: Rejnok Text: firma Antonína Glasera byla první a nejstarší v československu. Zabývala se výrobou svinovacích okenic,žaluzijí a vlnitého plechu. byl popraven v roce 1944 v Terezíně. Číst
Autor: Vladimír Text: V přehledu chybí potok Leskava a Jehnický potok Číst
|
|