| Můj život je hned plnej nesnází… |
|
| Patnáctky a patnácťáci nemohli zůstat příliš dlouho single. |
|
| Táborníků bylo sice jenom šest, ale práce téměř neubylo. Museli se proto činit v kuchyni i na dřevišti s nadprůměrným výkonem. |
|
| Večer jsme mohli z tábora sledovat zvláště hlubokou oblohu plnou hvězd - takovou, jakou ve městě nikdy nespatříte. |
|
|
Tábor to byl z mnoha důvodů zvláštní. Během předchozích tří ročníků (2012–2014) pod vedením Wapiho počet účastníků poklesl a loňský puťák bilanci nijak zvlášť nevylepšil. Přestože byl loňský tábor značně povedený, přihlásilo se letos pouhých deset účastníků, ze kterých nakonec po nejrůznějších peripetiích přijelo na tábor jen šest. Naproti tomu byli vedoucí pouze dva. Celkem vzato kapesní sestava, která by na běžném táboře tvořila osazenstvo jedné družiny.
Na druhou stranu bylo nejmladšímu táborníku patnáct a nejstaršímu sedmnáct let a téměř všichni měli za sebou dobrou průpravu několika předchozích ročníků táborů nebo aktivit s klubem či oddílem, tedy bylo jasné, že se tábor ponese v dobrém duchu a že bude možné se pustit do věcí, které s malými dětmi podnikat určitě nejde. Celotáborová hra na motivy dlouhodobky inspirované cestami Alberta Vojtěcha Friče do jižní Ameriky mohla započít.
Rozjeli jsme s Drobkem proto hned od začátku náročnější program. Potápění v rybníce, celonoční hlídky, výsadky, hra s vyhazováním ze spacáků, slavnosti obžerství - to všechno zvládali táborníci rozdělení do dvou tříčlenných skupinek velice dobře. A díky nim jsme splnili svoji roli vedoucích až na několik drobností i my nadprůměrně. Únava na nás sice byla znát, ale nadšení i pocit, že všechno klape, z každého dne máme krásnou kroniku a tábor o šesti účastnících neztrácí nic na své kráse (ba naopak, dovedli jsme vzkřísit i několik mrtvých tradic), nás držely v dobré kondici až do zbourání posledního stanu.
Významné poděkování patří taky stavěčce složené z vedoucího Drobka, táborníků Cibule a Očihiho a stavěčkářů Volty a Vítka a pomocníkům Jerrymu, Romainovi, Paťce, Páje, Stopařovi, Rendymu, Svišťovi a Wapimu, kteří přijeli pomoci s dvoudenňákem a závěrečným ohněm i Nancyiným rodičům, jež přispěli ke stavbě a úklidu tábořiště.
Podrobný popis tábora je v každodenních kronikových zápisech, nicméně na závěr je nutné poznamenat, že z pohledu hlavního vedoucího se tábor inspirovaný Dlouhým lovcem vydařil velmi dobře a snad nezůstane jen mlhavým dojmem pocit, že z letošní generace táborníků by se mohl vyloupnout do příštích let docela schopný tým pro pořádání akcí pod vlajkou SPJF.
Zajímavou reportáž z tábora najdete rovněž na iklubovně.
| Romain nás navštívil v půli tábora a vdechl kuchyni kousek své specifické atmosféry. |
|
| Očihi se stal vedoucím stavěčky, hlavním kuchařem a manekýnem tábora. Jeho indiánské jméno však znělo „Velká huba“. |
|
| Táborníci překypovali energií, odolností a výdrží. Třeba deště si vůbec nevšímali. |
|
| Po letech opět zazářil turnaj v killballu. |
|
| Krásní a usměvaví vedoucí tábora Karaí Pukú při stavbě mostu nad říčkou Doubrav(k)ou. |
|
| Petr, Cibule a Ilič na slavnostech obžerství. |
|
|