 | | Dizertační práce New methods for assessment of the atmospheric levels of persistent organic pollutants je založena na trojici článků v impaktových časopisech Environmental Pollution a Environmental Science & Technology. |
Do doktorského studia jsem se pustil pod vedením profesora Hřebíčka v září roku 2010. Mojí tehdejší specializací bylo modelování procesů biodegradace odpadů a plánoval jsem na toto téma sepsat i svoji dizertační práci. Během let se však moje zaměření změnilo zejména s příchodem na Ústav pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox), a tak jsem v loňském roce změnil téma svojí dizertace na vývoj nových metod pro hodnocení znečištění ovzduší organickými látkami. Do psaní práce jsem se naplno pustil v květnu letošního roku s původním úmyslem obhajovat ještě v jarním termínu.
Protože vymezený časový úsek (cca 1 měsíc) byl na sepsání práce přecejenom příliš krátký, na doporučení konzultantů práce jsem nakonec obhajobu odložil a požádal pana děkana o podzimní termín - tak, abych mohl získaný čas navíc použít pro zdokonalení práce. Na tomto místě je ovšem nutné poděkovat oběma mým konzultantům - prof. Klánové a prof. Scheringerovi, jakož i Dr. Lise Melymuk, kteří mně významně pomohli s dokončením práce, ať už po odborné nebo jazykové stránce. Na konci října tak z tiskárny na Cejlu vyšly tři výtisky anglicky psané práce nazvané New methods for assessment of the atmospheric levels of persistent organic pollutants.
Těsně před obhajobou zasáhl do vývoje událostí surovou rukou osud, když nečekaně zemřel můj školitel profesor Hřebíček. Jeho nepřítomnost na obhajobě mě ohromně mrzela zejména proto, že mě celých sedm let při studiu ochotně vedl a spolupráce s ním byla obvykle příjemná i přínosná. Celou práci ještě stihl přečíst a udělit mně na konci října zápočty - z blížícího se ukončení mého studia měl skutečnou radost. Nakonec jsem mu mohl na začátku obhajoby pouze věnovat tichou vzpomínku.
Role oponentů práce se laskavě ujali Dr. Marta Venier z Indiana University v USA a Prof. Jozef Pacyna z Norského institutu pro výzkum atmosféry (NILU), resp. Akademie Górniczo-Hutnicze imienia Stanisława Staszica v Krakově. Oba posudky vyzněly poměrně pozitivně, zejména mě potěšilo hodnocení prof. Pacyny, který práci zařadil mezi 10 % nejlepších dizertací ve svojí vědecké kariéře.
Samotná obhajoba proběhla celkem hladce. Počítal jsem se zahájením ve 13:00, ale z důvodu zdržení oponentů mých obhajujících kolegů jsem byl přesunut již na 9:00. Potěšila mě přítomnost poměrně velkého počtu (cca 10) zájemců nejen z řad ustanovené komise a ačkoliv jsem se zpočátku mírně obával vymezených dvou hodin pro prezentaci a následnou diskuzi, nakonec jsem se do tématu pohroužil natolik, že mě musela komise zastavit předčasně. Bavilo by mě diskutovat s přítomnými ještě déle, nicméně čas byl u konce. Všechny otázky se mně podařilo zodpovědět, a tak jsem mohl po 26 letech, 2 měsících a 21 dnech úspěšně uzavřít svá studentská léta.
 | | Po úspěšné obhajobě jsem se naposledy podíval do informačního systému univerzity na položku „Student“ v menu a pocítil jsem cosi jako smutek. Po 13 letech končím se studiem na Masarykově univerzitě, i když nadále zůstávám jejím zaměstnancem. |
|
 | | O pár týdnů později nakonec situace není tak zlá. Položka „Student“ v menu zůstala, pouze v pravém horním rohu se objevil u jména nový titul. |
|
|
