Setkání ve Sluneční zátoce 2017

Setkání u pomníku na místě Foglarova tábořiště ve Sluneční zátoce na řece Sázavě pořádá od roku 1997 Sdružení přátel Jaroslava Foglara, jehož jsem již skoro 20 let členem (místopředsedou, hospodářem, správcem a sám Foglar ví, čím ještě). Samotný pomník byl odhalen v roce 1997 za přítomnosti tehdy devadesátiletého spisovatele pouhý den poté, co jsem se jako dvanáctiletý učil na Sázavě pádlovat. Jenom katastrofální bouřka, která odstartovala známé ničivé povodně z 97. roku, mě tehdy zabránila, abych horlivě vystoupil z lodě na břeh a alespoň se dotknul kamene, který někteří z nás považují takřka za posvátný - to je ale docela jiný příběh.

Společná cesta s Edou se seběhla také náhodou - nebýt toho, že jsme se jako dva Žideničáci potkali tři dny předem v autobuse na lince 64, vůbec bychom spolu necestovali. Nakonec jsem byla ale rád - kvůli Žebrosvatbě, která probíhala ve stejný den, jsme museli jet ¥ovým autem, což jinak dělám spíše nerad - a bylo tak možné alespoň využít jeho jinak nenaplněnou kapacitu.

Zdržím se dalších komentářů a vzpomínek a zůstanu u fotek, které jsem zachytil zejména pomocí svého nového portrétního objektivu…

První portét patří Jaroslavu Foglarovi - Jestřábovi. Jeden z nejznámějších českých spisovatelů knížek pro mládež by se za pár dnů dožil svých 110 let.

Druhý patří Edovi, se kterým jsme prožili příjemnou tříhodinouvou cestu po okreskách z Brna - a taky trošku Bobrovi, který mu daroval tričko se společnou fotkou.

Nový předseda SPJF Vojta a Eda samodruhý vášnivě debatují nad obsahem zatím posledního čísla Bobří stopy.

Největším lákadlem, nejen pro fotografy, byl ovšem Déťa. Něco mezi Sherlockem Holmesem, živoucí fosílií a nehynoucím zdrojem škodolibé inspirace pro generace současné i příští. Neviděl jsem ho snad od schůze pošťáků v roce 2002 a od té doby se nezměnil ani o fous. Těším se za dalších 15 let!

Sova vyrazil do Sluneční zátoky pověsit prádlo.

Drobek se hrdí se svým výtvorem - co se týká trička s Rychlými šipkami, jednoznačně dala vyniknout jejich ženským tvarům.

Kosťovi není špatně ani po celé krabičce cigaret. Jen si prohlíží na stole rozložené pohlednice s motivy dobrodružství, mládí a zdravého životního stylu.

Nikdo přesně neví, kde se ve Sluneční zátoce vzali tihle dva Bohoušci. Podle všeho to spolu táhnou už hezkých pár let a pokud se objeví i ve večerníčku České televize, budou mít děti o zábavu jistě postaráno.

Převlečený Alpín s lehce zahanbeným výrazem diskutuje s Maruškou z Votic, která nás loni na podzim jako bývalá výpravčí velice ochotně provedla dopravní kanceláří jihočeské stanice Heřmaničky, určené žel k likvidaci.

Na některé kamarády má účast na setkání stařečků ve Sluneční zátoce omlazující účinek. Tady se například Alpín vrátil až na samotný práh svých dětských let, přesněji řečeno do věku, kdy mu poprvé (a navždy) vyrašil plnovous.

Také Menhart na chvíli vypadal jako by na něj doma už nečekala vnoučata. Téměř hladce oholen, za hradbou zasněného pohledu, prožívá na pár chvil alespoň v mysli opět svá klukovská dobrodružství.

Menhart pro změnu v rozhovoru s Pepou - jako vždy seriózním a dobře naladěným, přesto, že jsem se jej několikrát pokusil vyfotit, jak pojídá jablko ze zahrady poznání cesty do Stínadel - nebo možná ze stromu ginga, co já vím.

Hrdinkou dne však byla zelená příšera, zjevivší se odnikud a později zmizivší nikam. Všichni se snažili zjistit, kdo je uvnitř dokonalého převleku, avšak marně. Já jsem měl silné podezření na Martina Rosola, dokud jsem si doma nevšiml, že stojí na fotce v pozadí!

Celkem se akce zúčastnilo asi 180 lidí, z čehož jsem osobně znal jen zlomek. O výrazné postavy zálesáků s ošlehanými tvářemi, milovníků dobrodružství všeho druhu či snílků, kteří se stále vracejí do dětství (a ne a ne se tam skutečně vrátit) však nebyla nouze. Pro portrétistu hotová řež.

Skautští paparazzi si fotí Slávka při mytí ve studené vodě pro okénko do modrého života.

Na společné fotce jsem napočítal 141 tváří nebo jejich částí. Zbylých 39 účastníků nejspíš tvoří nikoliv nepočetné hejno fotografů, chorničtí introverti, stydlivci, děti v zadní řadě a Jestřáb-Havran, který možná sledoval celou akci z protějšího břehu řeky.

Související články:
	Článek: 19. setkání ve Sluneční zátoce 20. 6. 2020		Článek: Sluneční zátoka 2021 19. 6. 2021