Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Dolní vodojem na Ptačině
Raketová základna Rapotice
Bytový dům Dornych 55
Bytový dům Mendlovo náměstí 8
Papírna Lukavice
Kryt za budovou Adastu č. 13
Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Úzkokolejka za Rokycanovou ulicí
Železniční trať Chomutov–Vejprty
Fotka

Železniční trať 264



Základní informace Popis trasy Fotogalerie


Adamov
Jednokolejná železniční trať 264 Adamov - Vyškov na Moravě vychází ze stanice Adamov na trati 260, kde je zaústěna přímo do desáté staniční koleje vpravo od výpravní budovy, společně s vlečkou strojíren Adast, zaústěnou do osmé staniční koleje. Bezprostředně za nádražím následuje přejezd přes silnici II/374 a příhradový ocelový most přes řeku Svitavu. Za mostem trať poměrně prudce (až 16 ‰) stoupá skrze areál Adamovských strojíren rovnoběžně s ulicí Osvobození, zde se také odděluje vlečková kolej vedoucí k výrobní hale zpět dolů do strojíren. V km 1,187 se nachází přejezd přes ulici Sadová, následně se trať pravotočivým obloukem pod kostelem sv. Barbory dostává nad Náměstí Práce a v km 1,327 vchází do zastávky Adamov - město v těsném sousedství bývalého autobusového nádraží. Zde začíná jeden ze stavebně nejnáročnějších úseků. Ze zastávky pokračuje dráha ostrým pravotočivým obloukem souběžně s ulici Plotní, od které je oddělena zábradlím, až ke svahu nad Křtinským potokem. Při stoupání 7 ‰ vchází dráha na kamenný viadukt překlenující ulici Mírovou a potok a bezprostředně za mostem prochází zářezem a krátkým (27,4 m) tunelem (nejkratší na trati, označení Adamovský III). Následuje další viadukt zpět přes Mírovou ulici a potok (místo bývá v nadsázce označováno jako Adamovský Semmering), který je svým vzhledem velmi blízký viaduktu prvnímu. Za mostem pokračuje trať v zárubu severního svahu na levém břehu údolí až do nákldiště Adamov Karlov v km 2,435, kde odbočuje jedna z našich nejstrmějších vleček (40 ‰) a klesá k pile na břehu potoka.

V km 2,602 prichází trať k tunelu Adamovský IV, kterým překonává ostrý skalnatý hřbítek nad potokem a přes trvalé stoupání se přibližuje na úroveň potoka, který přechází nevysokým ocelovým mostem před zastávkou Josefov v km 4,168. Za zastávkou trať opět míří na levý břeh, na němž zůstává až téměř do Křtin. V nákladiši Josefov odbočuje asi 650 m dlouhá vlečka, která sloužila původně jako obsluha nedaleké huti Františky (to však vedla v jiné trase než dnes), později především pro potřeby učiliště Adamovských strojíren, ale svoji roli sehrála také při budování podzemní továrny v jeskyni Býčí skála za 2. světové války a často byla využívána také pro nakládku dřeva z okolních lesů. Po zániku provozu v Josefově počátkem 90. let 20. století byla vlečka několik let mimo provoz, dnes je řídce využívána pilou v areálu bývalého uřčiliště.

Křtiny
Po překonání potoka trať začíná opět výrazně stoupat okolo jeskyně Býčí skála a na místy až 15 m vysokém náspu spěje k tunelu Adamovský V v km 5,231, kterým obchází vápencový ostroh se skálou Zub času. V úseku těsně nad skálou Zub času došlo při stavbě dráhy k několika haváriím a sesuvům náspů a zárubů z důvodů špatného založení nad krasovým vývěrem Křtinského potoka. Projektanty původně zanedbané vývěry překvapily na jaře 1870 vydatností svého toku a rozvodnění jinak vyschlého koryta znamenalo výrazné sesuvy a zhroucení tělesa dráhy v délce necelých 100 metrů. Pro zabránění podobným událostem v budoucnu bylo třeba vytvořit unikátní systém odvodnění pod tělesem mohutného náspu, který je dodnes přdmětem obdivu stavařů. Nad zregulovaným tokem Křtinského potoka prochází ve výšce asi 20 m nade dnem údolí více než kilometr dlouhým přímým úsekem k levotočivému oblouku a hlubokému zářezu za vápencovým útvarem Salve-Vale a přes ocelový plnostěnný most vchází do bývalé dopravny Výpustek v km 7,676. Zde stávala od 30. let 20. století do roku 1984 vlečka do vojenského krytu v Jeskyni výpustek. Protož byla vlečka součástí střeženého areálu (za neprůhledným plotem), nedochovalo se o ní mnoho informací. Zajímavostí byly stožáry vybudované ve čtyřicátých letech, které jsou jediným pozůstatkem plánované elektrifikace trati v úseku Adamov - Výpustek. Také ty ale byly v osmdesátých letech demontovány. Odtud pokračuje po dně údolí po prvém břehu mezi loukami do městysu Křtiny, kde vykružuje devadesátistupňový oblouk přímo pod barokním schodištěm chrámu Jména Panny Marie a přes přejezd vchází za náměstím do stanice Křtiny v km 9,757.

Stanice má tři dopravní koleje a jednu manipulační, která je pozůstatkem zrušené vlečky s délkou přes 1 km do pivovaru v údolí směrem na Bukovinu. Vlečka vedla v jedné z variantních tras projektované dráhy, které byly zpracovávány v letech 1865 až 1866. Podle dokumentů ve Vídeňském lichtenštejnském archivu existovala uvažovaná trasa přes Bukovinu a Bukovinku do Račic, narážela však na velice nepříznivé sklonové poměry před Račicemi, kde by bylo nutno žádat o výjimky v povoleném sklonu dráhy a přesto by se trasa neobešla bez několika nákladných tunelů a viaduktu přes Rakovecké údolí. Svoji roli v odmítnutí této varianty sehrála jistě také snaha radních a majitelů výrobních podniků z Jedovnic, kteří lobbovali pro trasu vedoucí přes jejich obec. Na pravé straně naproti staniční budově stojí vodojem, původně napájený parním čerpadlem z potoka v Zemanově žlebu.

Jedovnice
Ze Křtin míří trať na sever okolo bývalého kamenolomu po dně Zemnaova žlebu. Zde odbočovala vlečka do lomu zrušená patrně v průběhu 70. let 20. století. Dvakrát překračuje kamenným propustkem nevýrazný potok a míjí několik jím napájených rybníků. V km 12,814 překračuje nehlubokým zářezem rozvodí a poměrně prudce klesá k Jedovnickému potoku, který překačuje mohutným náspem pod hrází rybníka Dýmák. V km 13,795 odbočuje vlečka nad bývalou Hugovu huť, která byla v době výstavby ve vlastnictví rodu Salmů, konkurujících Lichtenštejnům ve výrobě a zpracování železa. Z tohoto období se zachovala řada dokumentů svědčících o nedobrých vztazích při provozování vlečky; zvyšování ceny ze strany Lichtenšejnů opakovaně vedlo k přerušování a obnovování provozu na vlečce a množství dalších drobných půtek. Dnes je vlečka využívána pilou v údolí Jedovnického potoka nad Rudickým propadáním.

Po překročení potoka mohutným náspem a překlenutí silnice od Křtin kamenným viaduktem v lokalitě Chaloupky, vchází dráha podél ulic Na Kopci a Palckého do městysu Jedovnice. Stanice v km 15,052 je situována jihozápadně od Havlíčkova náměstí, nedaleko hráze rybníka Olšovec. Disponuje pěticí staničních kolejí, z druhé a čtvrté koleje odbočovaly dnes zrušené vlečky do sodovkárny a na pilu. Stanice Jedovnice je největší mezilehlou stanicí na trati a dlouhodobě vykazuje také nejvyšší počet cestujících v obou směrech.

Z nádraží vychází trať pravotočivým obloukem o poloměru 450 m podél ulice Barachov po břehu rybníků Olšovec a Budkovan, v bzprostřední blízkosti rekreačních objektů a pláží. Trať překonávají dva nadchody zbudované v 60. letech 20. století v období poměrně silného provozu, jako reakce na vyšší počty rekreantů v areálu. V km 18,898 prochází dráha zastávkou Rakovec využívanou především turisty a rekreanty. Zastávka Rakovec se do roku 1991 jmenovala Jedovnice rybníky. Zbudována byla dodatečně, přibližně v roce 1900 a už od počátků sloužila výhradně výletníkům, což se promítlo v některých jízdních řádech do sezónního zastavování vlaků. V současnosti je zastávka u všech vlaků na znamení.

Rakovec
Dál pokračuje trať přes rozvodí do mělkého údolí potoka Rakovce a po jeho levém břehu postupně stoupá až do výšky přibližně 15 metrů nad potokem, kde v km 20,915 vstupuje do 314,2 m dlouhého tunelu označeného jako Jedovnický I. Tunel je ve sklonu a trať z něj vychází ve svahu nad údolím do své pravděpodobně nejhezčí části trasy. Smíšenými lesy se vlní množsvím zářezů, zárubů a náspů i po mostcích přes nevýrazné přítoky potoka Rakovce a klesá až k nákladišti Pastviny v km 24,816. Podzimní projížďka tímto úsekem připomíná v některých úsecích trať 086 s výhledy z úbočí Ještědu nebo romantiku akátové dráhy 244.

Nákldiště a zastávka Pastviny bylo vždy určeno pro nakládku dřeva z rozlehlých lesů v okolí a s nezměněným provozem se zde lze setkat i dnes po více než sto třiceti letech od vybudování. V průběhu století sloužila zastávka několikrát také jako výhybna vlaků na dlouhém mezistaničním úseku Jedovnice - Račice-Pístovice. Osobní provoz byl na tomto úeku dvakrát zcela zastaven, dnes je zastávka neobsazená. Zajímavostí byla dohoda provozovatele - Rakouské státní dráhy (StEG) s majitelem přilehlého statku o prodeji jízdenek v hostinci, který statkář příležitostně v letním období provozoval. S unikátním způsobem prodeje se lze setkat pouze na několika podobných zastávkách u nás.

Račice-Pístovice
Ze zastávky Pastviny trať překvapivě mírně stoupá vstříc ostrohu nad potokem, který po 1087 m proráží 143,1 m dlouhým tunelem a vzápětí klesá pozvolným levotočivým obloukem po pravém břehu potoka lokalitou Valcha přes přejezd k dvojobci Račice-Pístovice. V lokalitě Valcha lze se nachází bod, od kterého je další trasa stejná pro Jedovnickou i Bukovinskou varintu dráhy. Stanice se nachází v km 29,200 mezi obcemi v údolní nivě a sousedí těsně se zemědělským objektem, který dodnes využívá krátkou vlečku vycházející z druhé staniční koleje. Celkem disponuje stanice třemi kolejemi a staniční budovou v zajímavém stavebním slohu, svým červeným zdivem poněkud připomínající výpravní budovu v Lulči. Stanice je obsazená, objevují se však uváhy o řízení provozu podle předpisu D3 nebo přestavbě na dálkové řízení. Po zrušení provozu v roce 1998 měla následně ve stanici sídlo firma Železnice Moravského krasu, která usilovala o znovuobnovení dráhy. Dodnes je dobře patrné logo již neexistující společnosti nad dveřmi v pravé části budovy, naproti turistické mapě a záchodům.

Ze stanice vychází trať táhlým, parabolickým obloukem přes přejezd ručně ovládaný ze stanice skrze obec Pístovice pod vrch Kopaniny. Mimo ručně ovládané závory zde stojí za pozornost parabolický oblouk, který byl navržen jako exprimentální řešení průchodu obcí a stal se v té době nevídaným prvkem při výstavbě tratí, obvykle byly totiž používány striktně oblouky kružnicové. Zajímavé jsou také dlouhé soudní spory stavitele dráhy s majiteli pozemků v obci, které trať protnula a rozdělila, případně domů, které musely stavbě trati úplně ustoupit. Protože byla stavba v zájmu rychlého dokončení zahájena přes odpor majitelů parcel protiprávně, domohli se tito nakonec u soudu v Olomouci společně poměrně vysokých kompenzací, ovšem až po dlouhých pěti letech a za pomoci vynikajícího vídeňského advokáta Emila Rochowanskiho. Třetí zajímavostí je zde kolize Pístovikého rybníka s trasou dráhy. Nyvrhované vypuštění bylo obcí zásadně odmítnuto, proto došlo pouze k úpravám břehů a pro minimální úbytek plochy vodní hladiny vede trať po břehu nikoliv na náspu, ale na vysoké kamenné zdi přerušené několika propustky.

Drnovice
Po projití Drnovicemi dorazí dráha k poslední výrazné překážce na své cestě do Vyškova, kterou je 329 m vysoký kopec Kopaniny. Přestože jde o táhlý, nezalesněný a pozvolný kopec, byla stavba tunelu vyhodnocena jako výhodnější než budování hlubokého zářezu s rozsáhlým záborem drahé zemědělské půdy či složitým stoupáním a klesáním k vrcholu. Nacházíme zde tedy Račický tunel, nejdelší na trati, o celkové délce úctyhodných 675 metrů. Dokončením tunelu, jehož ražba trval 3 roky byla v roce 1874 propojena dráha v celé své délce. Současně byl tunel v roce 1998 po utržení kamenného bloku a havárii manipulačního vlaku u východního portálu příčinou zastavení provozu na období 5 let.

Po průchodu tunelem a překročení silnice přejezdem u křižovatky v lokalitě Kopaniny přichází dráha po břehu potok Drnůvka k poslední zastávce do Drnovic. Zastávka leží na západním okraji obce v km 34,006 a dříve sloužila i jako nákladiště s odbočující vlečkou do nedalekého kamenolomu. Vlečka odbočovala ze zastávky a vedla přibližně na západ přes potok a nechráněným přejezdem přes silnici II/379. Po svém zrušení v sedmdesátých letech 20. století přišla ještě jednou ke slovu v roce 1993, kdy byla po období jedné sezóny využívána pro dovoz materiálu pro rekonstruki fotbalového stadionu v Drnovicích (překladiště bylo zřízeno poblíž lomu). Dnes můžeme nalézt zachovalý ocelový most přes potok Drnůvku.

Vyškov
Poslední úrovňové křížení se nachází přímo v obci Drnovice, jižně od návsi, dál již trať pokračuje přes pole na dohled od železniční trati 300. Po přiblížení k lokalitě Nosálovice se ladným levotočivým obloukem na náspu dostane nad úroveň Nosálovské ulice, kterou překonává moderním betonovým mostem ze 70. let 20. století a podél ulic Luční a Karla Čapka ústí do stanice Vyškov na Moravě do 6. staniční koleje v km 38,366.

Mapa železniční trati číslo 264.
Seznam zastávek a stanic na trati 264
  • Adamov 260 (žst.)
  • Adamov město (zast.)
  • Adamov Karlov (zast., nákl.)
  • Josefov (zast., nákl.)
  • Křtiny (žst.)
  • Jedovnice (žst.)
  • Rakovec (dříve Jedovnice rybníky) (zast.)
  • Pastviny (zast., nákl.)
  • Račice-Pístovice (žst.)
  • Drnovice (zast.)
  • Vyškov na Moravě 300 (žst.)
Seznam tunelů na trati 264
  • Adamovský III (27,4 m)
  • Adamovský IV (112,7 m)
  • Adamovský V (97,0 m)
  • Jedovnický I (314,2 m)
  • Jdovnický II (143,1 m)
  • Račický (674,9 m)
Seznam vleček a nákladišť na trati 264 (doplním kilometrickou polohu na trati)
  • Adamov - strojírny Adast (mimo provoz)
  • Adamov Karlov - pila (mimo provoz)
  • Josefov - učiliště Adast, nyní pila (opět v provozu)
  • Výpustek - vojenský kryt (zrušená)
  • Křtiny - pivovar (zrušená)
  • Křtiny - lom (zrušená)
  • Jedovnice - Hugova huť, nyní pila (v provozu)
  • Jedovnice - pila (zrušená)
  • Jedovnice - sodovkárna (zrušená)
  • Pastviny - ŠLP Křtiny (v provozu)
  • Račice-Pístovice - zemdělské družstvo, lesnictví (příležitostně v provozu)
  • Drnovice - kamenolom, stavba stadiónu (obě zrušené)