Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Trnitá (ulice v Brně)
Raketová základna Bratislava
Dolní vodojem na Ptačině
Raketová základna Rapotice
Bytový dům Dornych 55
Bytový dům Mendlovo náměstí 8
Papírna Lukavice
Kryt za budovou Adastu č. 13
Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Fotka

Státnice z algebry


12. 2. 2014
Státní zkoušky z algebry a z diskrétní matematiky jsem oddaloval několik let, věnuje se především chemickému vzdělání. Své druhé magisterské studium jsem se pokoušel kousek po kousku dokončit čtyři a půl roku, než se mi to dnes odpoledne s vypětím sil konečně podařilo

Náročnost studia abstraktní matematiky není jistě v rámci běžného vysokoškolského vzdělávání nikterak malá. Nemožnost pokračovat v kombinovaném studiu matematiky a chemie po ukončení bakalářského studia tohoto dvojoboru by mě však navždy odsoudila k rozchodu s nejkrásnější ze všech věd a proto jsem si, ovlivněn silně osobností matematika prof. Kučery v roce 2009 zapsal ke studiu magisterský obor Algebra a diskrétní matematika.

Na mém rozhodnutí dokončit jej nezměnilo nic ani přesvědčení, kterého jsem postupně nabyl, že jde o tu nejtěžší věc, snad vyjma operního zpěvu či hry na harfu, kterou jsem si mohl v Brně ke studiu na vysoké škole zapsat. Dokončení magisterského studia chemie životního prostředí a postupně se navyšující úvazk v zaměstnáních mně studium komplikovaly stál víe a tak bylo získávání dalších zářezů na pomyslné pažbě matematického ostrostřelce stále obtížnější. Ke konci tempo rozsvěcení zelených políček v informačním systému klesalo až k hodnotám infinitezimálně malým, zatímco moje obavy ze závěrečného zúčtování před státnicvovou komisí se občas stávaly téměř hmatatelnými. Nepřeháním, když tvrdím, že poslední měsíc před zkouškou jsem spal nejhůř ve svém životě a přestože jsem u státnic již dvakrát obstál, měl jsem skutečně velký strach.

Poslední noc jsem nespal a jen díky neskutečně velkorysé podpoře Drobka jsem dokázal ráno včas a v pořádku dorazit na obhajobu své diplomové práce o adaptivní dynamice. Ta byla prvním optimistickým krůčkem k vytouženému cíli. Díky vstřícnému vedení do. Pospíšila jsem práci slušně obhájil a mohl se začít připravovat na tři okruhy trojice státních zkoušek, které měly přijít odpoledne.

Výsledky spolužáků (které jsem vůbec neznal, neboť můj ročník opustil školu již před dvěma a půl rokem) udržovaly napětí na nesnesitelné úrovni. Několik jich odešlo se známkou F a nutností státní zkoušku opakovat, rozhodn nám ve spolek nebylo nijak do smíchu.

Přibližně v jednu hodinu jsem před komisí stanul osobně. Hlas se mně lehce třásl, když jsem obdržel následující otázky ze zkouškových okruhů:

  1. Základy matematiky: Diferenciální a integrální počet více proměnných
  2. Diskrétní matematika: Lineární programování
  3. Algebra: Variety univerzálních algeber

Příznačnou hříčkou osudu je, že předmět lineární programování jsem nikdy neabsolvoval a ani jsem neměl vhodné studijní materiály - jediné informace, ktré jsem měl k dispozici, jsem čerpal z omšelé, plesnivinou vanoucí knížky Učebnie lineárního programování od Benedikta Kordy, kterou jsem našel v rozvalinách továrny Vitka kam jsem se vydal s těžkým svědomím před měsícem, v době, kterou jsem si původně vymezil výhradně por učení. Alespoň jsem si svoji »zakázanou« výpravu nemusel nadále vyčítat.

Nebudu to napínat. Kromě difrenciálního počtu byl můj výkon přijatelný a protože základy matematiky jsem měl dle svého odhadu tak na hraně, dodnes si myslím, že o mém konečném úspěchu rozhodlo výborné tiramisu, které celé naší skupině připravila jako pohoštění pro komisi Drobek. Zkoušku jsem úspěšně složil a s radostí, která mě už nikdy neopustí jsem zamířil do pražského Lapáku na akci Pražské pobočky SPJF.


Související články:
Státnice
Článek:
Státnice
21. 6. 2010
Téma:
Škola
Škol jsem v životě navštěvoval celkem 6, od každé úrovně dvě. Kromě toho, že jsem se dosti učil a stále učím, tak také něco málo učím.…
Lapák
Článek:
Lapák
12. 2. 2014
Státnice z chemie životního prostředí
Článek:
Státnice z chemie životního prostředí
1. 6. 2017

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: ().

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Pavel Spišák
Text: Děkuji panu Ambrosovi za doplnění. Lacrum byl od našeho domu vlevo naproti a stále tam nějaký podnik je. A Benzina byla tam co odbočují na ulici U vlečky koleje po zešupu dolů doprava. Pamatuji si, že tam stávala Tatra 138 s cisternou, ale co tam vozili tak to fakt nevím. Takže se asi opravdu jednalo o odstavené vagony. Koleje, ale určitě zasahovali až před dům č. 1. Vím to, protože jsem do té koleje vjel na kole a rozbil si nos. C se té úzkokolejky v areálu Moragro týče, tak jsem to prolezl snad všechno. Ty kolejničky zajížděli do takovejch strašidelnejch sklepů (skladů), bylo to docela dobrodružství.
Číst

Autor:
Text:
Číst

Autor: J. Mrkos
Text: Zdravím,
měl bych pár poznámek k Hamburku:
1) chybné datování VŠECH fotek na rok 1981 již řeší diskuze níže - některé snímky jsou ze začátků (tedy cca 1981), ale většina již z plné stavby sídliště (1984-86);
2) první obyvatelé se do sídliště začali stěhovat v roce 1985 - mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - do školy na Gajdošově ulici začali první žáci z Vinohrad chodit v září 1985, kdy je dolů vozil zvláštní školní autobus (pravidelná linka vyjela až v listopadu 1985);
3) v článku mi chybí vzpomínka na hamburský obchod - jako malý jsem chodil do tohoto prostoru na vycházky a pozornost poutal zbrusu nový obchod - typizovaná stavba vesnického obchodu (nevím, zdali v síti Pramen nebo Jednota) hned na vjezdu do osady. Tento obchod osadu přežil a jasně si pamatuji, jak zůstal stát opuštěný uprostřed mezi paneláky a na skleněných dveřích byla stále vidět otevírací doba. A bohudík mohu tuto vzpomínku potvrdit - na srovnávacích mapách na www.brno.cz je v roce 1976 novostavba obchodu krásně vidět a pak je ještě na parkovišti v roce 1990, což zcela časově odpovídá vzpomínkám (cca 49.2029158N, 16.6589253E). A existenci obchodu mi potvrzuje ještě jedna pamětnice - dokonce se zde ÚDAJNĚ po revoluci ještě začalo přechodně prodávat (byla sem přes parkoviště přivedena elektřina). Ale toto již nemám odjinud potvrzeno.
Číst

Autor: Jaroslav Bořický
Text: Jsem pamětník.Po válce mi bylo devět let.Branické skály bylo naše "eldorádo".Všechny díry byla naše.Pro osvětlení byla fagule. Ty byly z bezinkového dřeva,vnitřek byl vydlabán.A dovnitř nalitý vosk.Baterky v té době nebyly.Co se říkalo,Němci tam opravdu chtěli vybudovat továrnu.Ale skalní podloží nebylo kompaktní,strop se propadal.Tak se od toho upustilo.Že by tam kdy byla soustružnická dílna,nepamatuji.To samé,uskladňování ledu z Branické ledárny.Krátce po válce byl venkovní prostor ohraničen.Byla tam nějaký čas prodejna stavebního materiálu.
Číst

Autor: JzA
Text: Díky, opraveno.
Číst