Radlas (nákl)

Místo zrušeného nákladiště Radlas na Svitavské pobřežní dráze. Při pohledu k severu jsou v dálce vidět věže kostela Nanebevzetí Panny Marie, naproti kterému stávala do poloviny 20. století stanice Brno-Zábrdovice. Zasněžený pohled na prostor zrušeného nákladiště Radlas od severu. Levá kolej patří Svitavské pobřežní dráze, pravá vlečce do teplárny.

Nákladiště Radlas se nacházelo v severní části na Svitavské pobřežní dráhy, resp. na jejím úseku společném s tratí Brno - Tišnov (tzv. Starou Tišnovkou). Nákladiště se rozkládalo v Brně-Zábrdovicích, na pravém břehu řeky Svitavy, na místě, kde na nábřeží ústila ulice Radlas, která dala nákladišti jméno. Sám romantický název pochází ze 13. století, kdy na místě dnešního nákladiště stála středověká osada, jeho jazykový původ je však spíše nejasný.

Prostorem zrušeného nákladiště Radlas v roce 2015 prochází jediná kolej Svitavské pobřežní dráhy a od jihozápadu se k ní přimyká kolej vlečky do teplárny, která se pod náspem trati spojující stanice Brno hlavní nádraží a Brno-Židenice rozvětvuje do trojkolejného předávacího kolejiště. Tato vlečka byla vystavěna až po zrušení odbočky Svitavská, umožňující přímý vjezd do nákladiště z Brna hlavního nádraží.

Historie

Dráha Brno - Tišnov byla uvedena do provozu v roce 1895 a pravděpodobně hned po svém vzniku se stala kmenovou trasou, na kterou se na břehu řeky Svitavy připojovaly vlečky z přilehlých průmyslových areálů. Přestože první nácestná stanice Brno-Zábrdovice ležela jen 2 km od začátku trati, množství vleček, potřeba manipulovat s vozy a nakládat a vykládat z nich zboží si vyžádaly hned na prvním kilometru od hlavního nádraží stavbu nákladiště (přesný rok není znám, pravděpodobně došlo ke stavbě před rokem 1900, kdy se již jedna kolej nákladiště objevuje v některých mapách). V blízkosti čtyřkolejného kolejiště (tři koleje byly na jižní straně zakončeny jako kusé) odobočovaly vlečky do staré brněnské spalovny (později areál plynáren), do textilky (později Mosilana) a kolej vedoucí po pravém břehu (s odbočkami na vlečku dnešního Šmeralu, vlečku na Křenovou (zatím blíže neidentifikovanou), do škrobáren a na jatka) do stanice Brno dolní nádraží.

Zobrazit aktuální mapu (2015)	Skrýt aktuální mapu (2015)
Zobrazit železniční tratě (1936)	Skrýt železniční tratě (1936)
Zobrazit železniční tratě (2015)	Skrýt železniční tratě (2015)
Zobrazit popisky v mapě	Skrýt popisky v mapě
V mapě z roku 1936 je dobře vidět čtyřkolejné nákladiště Radlas, stejně jako později zrušená vlačka do plynárny. Naproti tomu vlečka do teplárny tehdy ještě neexistovala. Za povšimnutí stojí také řada točen na ulici Uzavřené - poslední kolmá kolej byla v asfaltu ulice vidět ještě v roce 2009.

Nákladiště bylo pravděpodobně v provozu ještě v 50. letch 20. století a k jeho zrušení došlo až po přetrasování dráhy do Tišnova (Nová Tišnovka) přes Brno-Maloměřice a současně výstavbou předávacího kolejiště pro rozsáhlou vlečku teplárny. Doposud se nepodařilo přesně stanovit rok, kdy ke zrušení došlo, oficiálně bylo ale nákladiště Radlas jako dopravní bod zrušené s jistotou nejpozději v roce 2005.

Texty na téma Radlas (nákl)			Zpět | Nahoru
	Téma: Tunely Svitavského náhonu pod Radlasem Svitavský náhon patří mezi zajímavá díla člověka a přírody formující krajinu města Brna - svědky historie a spojnice dávno zaniklých časů se současností. B…		Téma: Brněnská nádraží V průběhu staletí v Brně vzniklo na dvě desítky nádraží, některá z nich byla postupem času zrušena, změnila polohu či význam, některá možná čeká v dohledné dob…
	Téma: Seznam českých železničních zastávek a stanic Seznam železničních zastávek a stanic v ČR obsahuje všechny železniční stanice, zastávky a tarifní nebo jinak zajímavá místa (hlásky, hradla, místa pro odstu…		Téma: Seznam železničních zastávek a stanic Seznam všech železničních zastávek a stanic na světě bude vznikat ještě hodně dlouho. Do té doby je k dispozici alespoň seznam českých železničních zastávek a …
	Téma: Druhá brněnská elektrárna Druhá brněnská elektrárna byla postavena v letech 1897–1898 při ulici Plynárenské v těsném sousedství plynárny, se kterou od roku 1898 tvořila společný pod…