Karl-Marx-Hof

Pohled na vnitřní část bloku z náměstí 12. února. Karl-Marx-Hof je pro svoji originalitu těžko zařaditelnou stavbou rakouské moderny.

Pamětní deska v průchodu do severního vnitrobloku, na které se lze dočíst jméno architekta a vrchního městského stavebního rady Karla Ehna. Na vnitřní straně budovy spočívají čtyři ikonologie: Péče o děti, Svoboda, Kultura těla a Osvěta. Není těžké uhádnout, o ktrou se jedná. Součástí obytného komplexu je také občanská vybavenost, mezi kterou patří školky… …nebo třeba zahradnické domky. Vždy jasně popsané, jak je u městských staveb ve Vídni zvykem. Mohutná hmota budov a nepřehlédnutelné obloukové průchody jsou typickými prvky staveb Karla Ehna. Vnitrobloky jsou příjemným místem odpočinku a zábavy oplývajícím zelení.

Karl-Marx-Hof je rozsáhlý bytový komplex sociálního bydlení ve vídeňské čtvrti Heiligenstadt postavený v letech 1927-1930 jako moderní sociální stavba v originálním stylu.

Historie

Přetrvávající společenská nerovnost ve střední Evropě po 1. světové válce podmínila rozvoj řady sociálních hnutí, mezi jejichž společé cíle patřilo zlepšení postavení dělnictva. Jejich avantgardní myšlenky se postupně prosadily prakticky v celém spektru lidské činnosti od politiky přes umění až po průmysl a vědu a ovlivnily životní styl i společnost jako celek.

V Rakousku, vedeném ve 20. letech 20. století převážně sociální demokracií, patřila k významným projektům výstavba sociálního bydlení - tj. městských bytů nebo úsporných a levných domů pro dělnictvo, které kombinovaly cenově dostupné a efektivní řešení (menší výměry bytů i pozemků, společná bytová inrastruktura, kompaktnost apod.) s uměleckými (kubistická, funkcionalistická či konstruktivistická řešení) a ideologikými (hromadné bydlení, jednotná řešení a možnost setkávání) hledisky. Ve Vídni (i jiných středoevropských městech) lze najít celou řadu takových moderních sídlišť - mezi nejzajímavější experimenty patří sídliště Werkbundu v Hietzingu nebo právě mohutný bytový soubor Karl-Marx-Hof v Heiligenstadtu.

Koncepce výstavby sociálních bytů byla austromarxistickým vedením města schválena roku 1923 a v následujících letech začaly rychle vznikat komplexy otevřených sídlišť nebo polouzavřených dvorců (tzv. hofy), ve kterých bylo do 2. světové války vybudováno celkem 61175 bytů. Stavba nejznámější ikony tehdejší „rudé Vídně“, modernistického Karl-Marx-Hofu, ideově navazovala na o 3 roky starší komplex Friedrich-Engels-Hofu na Simmeringu, architektonicky se však stala těžko zařaditelným svébytným dílem. Přestože pojetí Karl-Marx-Hofu svádí k zařezení ke konstruktivismu nebo československému rondokubismu, vyniká stavba spíše typickými prvky děl svého autora architekta Karla Ehn, žáka proslulého Otto Wagnera. Předvším jde o mohutnou nedělenou hmotu hlavního bloku (vyjadřující sílu a jednotu dělnického hnutí), samozřejmě pro hofy typické rozdělení prostoru na vnější ulici a vnitřní zelené klidové zóny vybavené stavbami pro společnou práci a odpočinek (školky, žehlírny, čítárny aj.), masivní obloukové průchody v hlavním bloku a zamřížované vchody do vnitrobloků nebo hladké a nezdobené fasády jasných barev a četné využití balkonů ve tvaru kvádru, tolik typické pro rodící se funkcionalizmus.

Během čtyřdenní občanské války v Rakousku v roce 1934, kdy proti sobě stanuly sociálnědemokratické ozbrojené jednotky a konzervativně-fašistické polovojenské formace podpořené křesťansko-sociální stranou, jež uchvátila vládu po rozpuštění parlamentu, se v objektech sociálního bydlení ve východním Rakousku zabarikádovaly slabší sociálnědemokratické jednotky Republikánského ochranného spolku (Republikanischer Schutzbund). K těžkým bojům došlo 12. února 1934 také v areálu Karl-Marx-Hofu, kde rakouská armáda po počátečním neúspěchu nasadila k dobytí budovy dělostřelectvo, jež rozstřílelo některé části komplexu, ve kterém se nacházeli obyvatelé, z děl. Poškozené části budov byly rekonstruovány v roce 1950.

Popis

Přibližně kilometr dlouhý komplex se skládá z centrálního bloku v parku 12. února (viz výše) a dvou nestejně dlouhých postranních areálů ukrývajících rozlehlé vnitrobloky se zelení a stavbami občanské vybavenosti mezi ulicemi Boschstrasse a Heiligenstädterstrasse naproti nádraží Wien Heiligenstadt. Celkem nabízí Karl-Marx-Hof 1381 bytů od 30 do 60 m² na ploše 15,6 ha. V letech 1950, 1980 a 2014 byl komplex rekonstruován, je veřejnosti přístupný a dále slouží svému účelu. V roce 2010 bylo v bývalé prádelně č. 2 otevřeno muzeum připomínající historii dvorce.

Prameny

1. Výstavba sociálního bydlení a bytová kolonie Werkbundu. Dostupné z http://www.wien.info/cs/sightseeing/architecture-design/social-housing.
2. Zuzaňáková, M.: Utopie avantgardy Kolektivní dům v meziválečném Československu. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/40411/ff_m/diplomova_prace.pdf

Texty na téma Karl-Marx-Hof			Zpět | Nahoru
	Téma: Sídliště Werkbundu Wien Sídliště Werkbundu ve Vídni (Werkbundsiedlung Wien) je funkcionalistický komplex rodinných domů vystavěný ve Vídni v letech 1930-1932 jako architektonicko-…		Téma: Wien Wien, česky Vídeň je hlavní a současně největší město Rakouska. Mezi architektonické skvosty Vídně patří soubory sociálního bydlení Karl-Marx-Hof či s…