Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Železniční trať San Salvador – Ahuachapán – San Jeronimo
Mezinárodní dráhy Střední Ameriky
Železniční trať Cutuco – San Salvador
Fosfátová drážka na Nauru
Salvádorská dráha
Pozorovatelna civilní obrany nad továrnou Mora
Fotka

Brněnské továrny


Brno průmyslové

Brno nepatřilo ve středověké historii do skupiny nejvýznamnějších českých ani moravských měst. Přestože od roku 1348 sdílelo s Olomoucí právo zápisu a přechovávání zemských desek, v porovnání s hanáckou metropolí Brno zaostávalo co do velikosti i významu ještě stovky let. Opravdový rozvoj, kterým město Brno předstihlo všechna moravská a s výjimkou Prahy i česká města však nastal až po roce 1800, kdy se Brno stalo centrem průmyslu (především textilního) a bylo spojeno nejprve s Vídní a později s Ostravskem a Prahou železnou drahou.

První parní stroj (stacionární) byl v Brně instalován již v roce 1814 (vyroben ve Štěpánově na Moravě) ve strojní Valše na Františkově, železnice dosáhla města v roce 1838 (první parní vlak přijel 11. listopadu 1838 z Rajhradu). Následoval překotný rozvoj textilních továren, který se ze dvou důvodů soustřeďoval do prostoru okolo řeky Svitavy a Svitavského náhonu. Jedním byl omezený půdorys města daný teprve nedávno (od roku 1809) zbouranými hradbami - zde už pro továrny nezbývalo místo především kvůli nahuštěným obytným a sakrálním stavbám a druhým potřeba technologiké vody, která místy sloužila i jako zdroj energie, ale především jako nepostradatelný prostředek pro máchání, praní a změkčování textilních materiálů a také vývoj páry v parních strojích, které měly ještě celé další staletí tvořit horká srdce továrních těl. Z Brna se rozvoj textilního a strojírenského průmyslu rychle šířil podle řeky Svitavy na sever - přehled vzniklých textilních továren lze najít pod tématem Továrny v údolí Svitavy.

Není to ovšem jen svitavské údolí, kde se v Brně v průběhu 19. a 20. století ve větší míře rozprostřely průmyslové podniky. Velké továrny na konci 20. století nacházíme také v povodí řeky Ponávky, ze strategických důvodů za války pak také dál od městského centra. Protože články o brněnských fabrikách vznikají postupně, lze zatím najít texty o továrnách, jejichž název je v níže umístěném seznamu klikatelný:

  • Vlněna Brno
  • Esslerova přádelna v Obřanech
  • Mitop, továrna na plst
  • Mosilana
  • Nová Mosilana
  • Oděvní továrna Kras na Starém Brně
  • Zbrojovka Brno
  • Zetor
  • Strojírna Šmeral
  • První brněnská strojírna
  • První brněnská elektrárna
  • Druhá brněnská elektrárna
  • Vaňkovka
  • Královopolská strojírna
  • Lachema Brno
  • Textilka Fritsch & Co. v Husovicích
  • Spojené uměleckoprůmyslové závody v Králově Poli
  • Moravská typografie na Moravském náměstí
  • Snaha Brno
  • Spalovna odpadů
  • Pivovar v Jehnicích
  • Cementárna Maloměřice



    Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

    Článek ze dne 10. 6. 2014 byl naposledy upraven dne 22. 5. 2018 a zobrazen celkem 13999×, naposledy dne 19. 4. 2024 v 17:23.

    Texty na téma Brněnské továrny

    Zpět | Nahoru

    Spalovna Brno
    Téma:
    Spalovna Brno
    Současná brněnská spalovna je v pořadí druhou spalovnou ve městě a celkově třetí technologií pro zpracování komunálních odpadů. Saplovna se nachází při uli…
    První brněnská elektrárna
    Téma:
    První brněnská elektrárna
    Nejstarší brněnská elektrárna se nacházela v malé budově průmyslového vzezření na Vlhké ulici v Brně. Parní elektrárna na uhlí vyráběla v budově proud pro …
    Druhá brněnská elektrárna
    Téma:
    Druhá brněnská elektrárna
    Druhá brněnská elektrárna byla postavena v letech 1897–1898 při ulici Plynárenské v těsném sousedství plynárny, se kterou od roku 1898 tvořila společný pod…
    Mosilana
    Téma:
    Mosilana
    Textilní továrna Mosilana v Brně. Historie Jedním ze tří velkých textilních (zejm. vlnařských) podniků koncernového typu vzniklých v Brně po 2. světové v…
    Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
    Téma:
    Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
    Továrna společnosti Tovární nábytkové a stavební stolařství Karel Slavíček, později Spojené uměleckoprůmyslové závody, ještě později zkráceně UP (Umělěckop…
    Uxova slévárna
    Téma:
    Uxova slévárna
    Historie Uxovu slévárnu v Brně-Komárově založili v roce 1886 na tehdejším předměstí bratři Uxové jako dodavatelský podnik rychle se r…
    Snaha Brno - továrna na obuv
    Téma:
    Snaha Brno - továrna na obuv
    Továrna Snaha na Lidické ulici 61 až 65 v Brně měla ve srovnání s většinou podobných průmyslových staveb krátký život. Na mítě ohrad, skladišť a cihlářsk…
    Zbrojovka Brno
    Téma:
    Zbrojovka Brno
    Faktografie Založeno:1918 Zrušeno:2006 Výroba:střelné zbraně, auta Zaměstnanců:max. ? Vlečka:ano Historie Téměř sto…
    Esslerova přádelna Obřany
    Téma:
    Esslerova přádelna Obřany
    Čtyřpodlažní budova Esslerovy přádelny na pomezí Maloměřic a Obřan je pravděpodobně nejstarší železobetonovou výrobní stavbou v Brně. V současnosti (2014) …
    Vlněna
    Téma:
    Vlněna
    Vlněna Brno Textilka Vlněna v Brně nedaleko hlavního nádraží na místě někdejších bažin zabírala jeden velký blok mezi ulicemi Přízova, Mlýnská a Dornych a S…
    Oděvní továrna Kras
    Téma:
    Oděvní továrna Kras
    Kras byla oděvní továrna na Starém Brně na ostrově mezi řekou Svratkou a Svrateckým náhonem. Továrna byla zdemolována v roce 2008 a vzniklé území následují…
    Tiskárna Typia
    Téma:
    Tiskárna Typia
    Tiskárna Typia je komplex opuštěných budov ve dvorech mezi Bratislavskou ulicí a Cejlem v Brně. Historie O složité historii protáhlých dvorků mezi …
    Továrny v údolí Svitavy
    Téma:
    Továrny v údolí Svitavy
    Průmysl byl od počátků závislý na vodě (technologické a jako zdroji levné energie) a dopravě. Proto nikoho nepřekvapí, že v kopcovatém terénu na pomezí jižní M…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: