Podzemní rafinérie Havlíčkův Brod

Podzemní rafinérie v Havlíčkově Brodě patří k těm méně probádaným záhadám 2. světové války.

Podzemní rafinérie v Havlíčkově Brodě je nedokončená továrna, kterou se v letech 1944–1945 pokoušeli v rozestavěném Havlíčkobrodském železničním tunelu vybudovat němečtí nacisté. Zbytky podzemních prostor jsou propojeny se současným železničním tunelem a veřejnosti jsou nepřístupné.

Historie

Událostí, která odstartovala stavbu podzemní rafinérie v nedokončeném Havlíčkobrodském železničním tunelu, bylo vybombardování Fantovy rafinérie (dnes Paramo) v Pardubicích 24. srpna 1944. Americké létající pevnosti tehdy prakticky srovnaly se zemí důležitý výrobní podnik, přičemž zahynulo 213 lidí a továrna hořela 5 dnů. Nutnost zajistit strategicky důležité materiály pro vedení války proto byla velmi citelná a okamžitě začalo hledání dostatečně velkých podzemních prostor pro vybudování provozu, kam by se mohly stroje z pardubické rafinérie přesunout a bezpečně pokračovat ve výrobě syntetických olejů.

Takový prostor skýtal právě 623 m dlouhý tunel na nedokončené dráze Brno – Havlíčkův Brod, který byl připraven jako dvojkolejný a tedy poměrně prostorný, navíc z Pardubic snadno dosažitelný vlakem. Budování továrny o rozloze 5000 m² proto na podzim roku 1944 opravdu začalo. Kromě hlavního tubusu tunelu byly na jeho západní straně vyraženy ještě další chodby a z jedné z nich byla k povrchu vybudována válcová větrací šachta ústící masivním betonovým poklopem na poli nad tunelem.

Podle plánů měla rafinérie vyrábět až 4000 t syntetických olejů měsíčně, což znamenalo zhruba deset železničních kotlových vozů přivážejících surovou ropu a odvážejících produkty rafinace denně. K samotné výrobě však nikdy nedošlo, neboť podzemní rafinérie nebyla před koncem války dokončena. Částečně se podařilo obnovit na sklonku roku 1944 výrobu olejů v Pardubicích, po dalším americkém náletu však i tam výroba nadobro skončila a výpadek dodávek olejů tak byl jedním ze střípků tvořících mozaiku definitivní porážky nacistického Německa v roce 1945.

Popis

Hlavní část továrny se nacházela v tehdy nedostavěném Havlíčkobrodském tunelu, který dnes slouží poměrně intenzivní železniční dopravě (tunelem projíždí vlaky ve směru na Tišnov a Brno a současně některé z vlaků ve směru Chrudim a Pardubice, které odbočují za jeho severním portálem na spojku mezi odbočkou Tunel a odbočkou Kubešův mlýn). Menší část výrobních prostor se však nacházela mimo hlavní tubus tunelu a jsou v době výluky dopravy přístupné spojovacími průchody z bezpečnostních výklenků na západní straně tunelu.

Celkem jde o dvě oddělené části, přičemž první, severnější, je tvořena chodbou o šířce cca 3,5 m × 9 m a jižnější o něco delší chodbou podobného profilu, zatáčející se pravoúhle k severu a zakončenou dvěma místnostmi. V nejvzdálenější místnosti pak navazuje podzemí na svislou šachtu o výšce 42 m o průměru cca 4 m, ústící na povrch na poli v bývalé trati U Cihelny. Chodby jsou vyzděny hrubě otesanými kamennými kvádry, šachta je částečně vyzděna cihlami a zpevněna betonem. Podlaha je ve všech prostorách mimo hlavní tubus tunelu betonová, místy rozpraskaná zřejmě díky pohybům horniny během posledních 70 let.

Prostory jsou prázdné, dochází zde k vyvěrání podzemích vod, které jsou odváděny drenážním systémem mimo tunel, šachta běžně slouží k odvětrání tunelu. Na několika místech se nachází zazdívky, za kterými lze tušit další nevypažené prostory vzniklé při budování podzemní rafinérie, zcela vyloučit nelze ani další, záměrně ukryté podzemní chodby. Díky velmi úzkému profilu a intenzivnímu provozu v železničním tunelu jsou prostory mimo období výluky staniční koleje č. 92 zcela nepřístupné.

Podzemní rafinérie je bez lana přístupná pouze skrze Havlíčkobrodský tunel, a tedy pouze v době výluky železniční trati. Zastavení provozu po neoprávněném vniknutí do tunelu by totiž pátrače mohlo přijít poněkud draho, o smrtelném nebezpečí v úzkém tunelu nemluvě.

Prostory pro rafinérii tvoří několik podzemních chodeb, rozdělených na dvě navzájem nepropojené skupiny.

Největší chodba, vyzděná z typického hrubě opracovaného kamene (tzv. železniční žula) neobvykle zatáčí devadesátistupňovým obloukem do chodby rovnoběžné se samotným tunelem.

Menší, severnější, chodba přístupná z jiné části tunelu tvoří pouze jednoduchý prostor obdélníkového průřezu, který mohly využít chemické stroje.

Podlaha v nikdy nedokončené továrně je rozpraskána zřejmě vlivem pohybů podkladové horniny. Může to být ale také mrazem díky proudícímu chladnému vzduchu z tunelu do šachty.

Netypickým prvkem podzemí je pravoúhlé ohbí klenutí chodby nesené masivním kamenným pilířem.

Zřejmě nejzajímavější místo se v podzemí nachází na konci jižní, větší, chodby. Profil tunelu se tu zvětšuje na rozměry, které by postačily i k průjezdu dalšího vlaku.

Největší prostora mimo vlastní tunelovou rouru, kterou vedou koleje. Tady je v podlaze alespoň drenážní žlábek.

Jak by tato místa vypadala v případě dokončení podzemní rafinérie, si můžeme jenom představovat. Stejně jako hrůzný obraz výbuchu rafinačních kolon v podzemí, třeba v případě partyzánské diverzní akce.

Šachta vedoucí k povrhcu tunelu nad kopcem má průměr cca 4 m a výšku přes 40 m. Částečně je vyzděná i z cihel, do prostoru trčí pahýly dřevěných konstrukcí, snad bývalého únikového východu.

Na mnoha místech se v tunelu tvoří vápenaté krápníky vznikající zřejmě usazováním rozpuštěných solí z betonu zpevňujícího tunelové klenutí.

Profil chodeb se několikrát mění, šířka je nejčastěji okolo 3 m.

Z podzemní nacistické továrny zdraví čtenáře průzkumníci Správného směru.

Z jižního portálu tunelu lze již zahlédnout samotnou stanici Havlíčkův Brod.

Pokud je provoz na trati vyloučen, lze do ostatků něměcké rafinérie vstoupit právě tímto portálem.

Zdroje

1. Kopecký, M.: V německobrodském železničním tunelu měla být olejářská rafinerie. Na konci války. Dostupné z https://vysocina.rozhlas.cz/v-nemeckobrodskem-zeleznicnim-tunelu-mela-byt-olejarska-rafinerie-na-konci-valky-7125023.
2. Zlínský, M: Pardubice straší bomby z náletů, při nichž v roce 1944 zemřelo 263 lidí. Dostupné z https://zpravy.idnes.cz/pardubice-strasi-bomby-z-naletu-pri-nichz-v-roce-1944-zemrelo-263-lidi-p9o-/domaci.aspx?c=A111208_1697746_pardubice-zpravy_klu.

Texty na téma Podzemní rafinérie Havlíčkův Brod			Zpět | Nahoru
	Téma: Havlíčkobrodský tunel Název tunelu: Havlíčkobrodský Evidenční číslo: 224 Délka: 623 m Trať: Brno – Havlíčkův Brod…		Téma: Podzemí Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
	Téma: Havlíčkův Brod leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Seznam železničních zastávek a stanic na katastruHavlíč…		Téma: Vlečka Havlíčkův Brod - správa silnic Faktografie Vystavěna: ? Ukončení provozu: před 2017 Číslo vlečky: ? Délka: 0,2 …