Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Jiří Kalina


Nejoblíbenější:
Továrny a industriePodzemí

Druhý AdamovDruhé Brno


Novinky na Instagramu:


Aktuality:

29. 3. 2018
více
Velikonční Estonsko a Finsko.Estonsko bylo poslední postsovětskou zemi zatímco Finsko zase poslední skandinávskou (vyjma Islandu), které jsem dosud nenavštívil. Zabít dvě mouchy jednou ranou na cestě poznávání Evropy a současně prožít dobrodružné Velikonoce se mně díky tomu s Drobkem a ¥em podařilo na přelomu března a dubna roku 2018.

23. 3. 2018
více
Noc s Andersenem je letos spíš s Foglarem! Nejsem si sice jist, jak je to možné, zvlášť když se tito dva veliákáni dětské literatury nikdy nepotkali (a ani nemohli, jejich životy dělí „mezera“ celých 32 let), nicméně v našem foglarovském sdružení tato událost způsobila přímo pozdvižení.

18. 3. 2018
více
Stínadelské šestnáctero skončilo! Po měsíci intenzivní organizační práce jsme si v neděli vydechli. Populární hra skončila velikým úspěchem a my jsme poprvé za čtyři týdny nemuseli o půlnoci rozmísťovat důkazní odznaky do skrýší a mohli se v klidu vyspat. Za deset dnů nás čeká ještě vyhlášení soutěže a pak konečně klidné jaro.

17. 3. 2018
více
Druhá letošní návštěva Muny se ještě nesla v zimním duchu. Sníh napadl na všechno včetně sochy Jaroslava Foglara, který tak dostal novou bílou čepici. Rozpustili jsme zmrzlou budovu, uklidili po zimě a dokonce se nám společnými silami tří párů rukou podařilo i udělat kousek práce.

Starší články:

2021: 1234567
2020: 123456789101112
2019: 123456789101112
2018: 123456789101112
2017: 123456789101112
2016: 123467891012
2015: 561112
2014: 123456789
2013: 12345679101112
2012: 1234689101112
2011: 2345689101112
2010: 123456789101112
2009: 2345679101112
2008: 67891011

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: ().

Datum: . .

Odkaz dne:

Europa im 19. Jahrhundert

Datum: 21. 6. 2024

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst