Jiří Kalina

Nejoblíbenější:
Továrny a industrie	Podzemí
Druhý Adamov	Druhé Brno

Aktuality:
14. 2. 2010 více	Tentokrát se vrátím mírně do historie, mírně přes čtyři roky nazpět, do doby, kdy ještě v zimě pokrýval českou krajinu sníh. Tenkrát jsem po delší době zamířil do slezského příhraničí, aniž bych tušil, že se během následujících čtyř let do okolí budu vracet mnohem častěji. Mým cílem tehdy byl průzkum zrušené vidnavské šamotky společně s Drobkem, ze kterého nyní přináším několik „vidnavských reminiscencí“.
22. 2. 2010 více	Filmové Ucho se dočkalo divadelního zpracování. Můj oblíbený film o náměstkovi ministra a jeho ženě, odehrávající se v hloubi padesátých let se objevil na divadelních prknech. Společně s Jerrym a Ivčou jsme si nemohli nechat tuto příležitost ujít!
19. 2. 2010 více	Dnes se uskutečnil třetí ročník soutěže Šalinění, kterou jsem před třemi roky navrhl. Současně s Brnem proběhly také soutěže Lítačka v Praze a Lokalki v Ostravě.
16. 2. 2010 více	Dnes jsem měl tu čest se zúčastnit krajského kola soutěže environmentálního vzdělávání Enersol 2010 na zámku v Letovicích.
15. 2. 2010 více	Tak jsem si po delší době dneska zase vyzkoušel Bobříka hladu. A docela mě to bavilo.
13. 2. 2010 více	Vanda bydlí v Praze! Vypravil jsem se na návštěvu k dávné kamarádce, se kterou jsme se už neviděl skoro dva roky. A cesta to byla vskutku zajímavá.
10. 2. 2010 více	Jako loni, vyrazili jsme i letos s Renčou na zimní celodenní výlet. Po Touboři, která byla naším cílem minulý rok, jsme si letos vybrali vzdálenější cíl. Z Hradce nad Svitavou jsme na sněžnicích putovali přes zamrzlé pláně (pěkná makačka) a kousek stopem přes Svojanov do Bystrého u Poličky, které je nejsevernější zastávkou IDS-JMK.
12. 2. 2010 více	Na stránky přibyl nový studijní materiál do teorie svazů - kompletní výpisky všech definic a tvrzení (bez důkazů).
5. 2. 2010 více	Tak jsem byl dnes poprvé darovat krev. S kamarády jsme se odhodlali v bohunické nemocnici v Brně k odebrání 450 ml nejcennější tekutiny. Přestože jsem to už dlouho plánoval, měl jsem z odběru docela strach. Kromě drobného pocitu únavy a malátnosti jsem však byl docela v pohodě, žádné drama se nekonalo.
3. 2. 2010 více	O půl jedenácté v noci jsem potkal v Hodoníně na prázdné ztichlé ulici malé černé kotě. Brodilo se vrstvou sněhu vyšší, než bylo samo a lačně zhltlo kousek čokolády, o který jsme se s ním podělil. Ve tmě bylo vidět jen díky bílé nadílce všude kolem. Chvíli mě doprovázelo, pobíhalo okolo, lísalo se a pak se najednou s teskným mňoukáním ztratilo. Když jsem pozoroval své stopy ve sněhu a vedle otisky malých tlapek, připomnělo mně to cosi ze života. Kýčovitá scéna ve mně zanechala těžko popsatelnou stopu.

Starší články: