Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Černovický potok (přítok Ivanovického potoka)
Modřický náhon
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Pivovarský sklep za Kollárovou ulicí
Tramvajová vlečka Jablonec nad Nisou - pivovar
Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Fotka

Den volna v Ostravě


29. 4. 2021
Někdy jsou pohnutky našeho konání nejasné a přesto mohou být zajímavé. Nedokázal bych říct, proč, ale prostě a jednoduše jsem na konci dubna zatoužil po tom, udělat si výlet do Ostravy, procházet se po městě a nedělat nic. A nakonec, proč ne?

Vzal jsem si na jeden den volno a domluvil se s Doubravkou, která se rozhodla hrdinsky za mnou přijet z Kopřivnice na kole. To znělo jako dobrý nápad a taky to dobrý nápad byl, protože krátce po příjezdu jsem byl unesen a ona mě na kole mohla vystopovat a zachránit…

Snad za to mohl Alpín, který se kdysi přiznal nejen k tomu, že během půlstoletí svého života byl v Ostravě jen jednou, ale i k tomu, že vlastně neví, proč by tam jezdil. „To je názor Pražáka“, pomyslel jsem si tehdy a rozhodl jsem se, že Ostravě se musím věnovat mnohem víc - rozhodně ji totiž považuji za město, kde je co k vidění.
Snad za to mohl Alpín, který se kdysi přiznal nejen k tomu, že během půlstoletí svého života byl v Ostravě jen jednou, ale i k tomu, že vlastně neví, proč by tam jezdil. „To je názor Pražáka“, pomyslel jsem si tehdy a rozhodl jsem se, že Ostravě se musím věnovat mnohem víc - rozhodně ji totiž považuji za město, kde je co k vidění.
Protože to Doubí na kole trvalo trošku déle, než mně vlakem, rozhodl jsem se využít čas na focení modrobílých ostravských tramvají. T3 tu ještě pořád hrají prim a já jsem za to rád: pokud totiž nejde o nejhezčí tramvaj na světě, jde určitě o druhou nejhezčí tramvaj na světě!
Protože to Doubí na kole trvalo trošku déle, než mně vlakem, rozhodl jsem se využít čas na focení modrobílých ostravských tramvají. T3 tu ještě pořád hrají prim a já jsem za to rád: pokud totiž nejde o nejhezčí tramvaj na světě, jde určitě o druhou nejhezčí tramvaj na světě!
Ale málo to tu znám. A při focení jsem nedával pozor. A to se mně stalo osudným. Když Doubravka přijela, rozhodli jsme se zajet do centra. Ona na kole a já tramvají. Naskočil jsem do vozu na snímku, který měl otevřené dveře, a nevšiml jsem si, že cílová stanice je stále hlavní nádraží. Když se nápis změnil na SLUŽEBNÍ JÍZDA, bylo už pozdě, dveře byly zavřené a já odjížděl do vozovny. Nic nepomohlo dávání signálů ani mávání z vlečného vozu. Řidič nezastavoval a bez ohledu na cokoliv a kohokoliv ujížděl do vozovny u bývalých plynáren. Doubravka mě sotva stačila sledovat a ven jsem se dostal až po nepříjemné potyčce s hlídačem, který mě považoval za černého pasažéra.
Ale málo to tu znám. A při focení jsem nedával pozor. A to se mně stalo osudným. Když Doubravka přijela, rozhodli jsme se zajet do centra. Ona na kole a já tramvají. Naskočil jsem do vozu na snímku, který měl otevřené dveře, a nevšiml jsem si, že cílová stanice je stále hlavní nádraží. Když se nápis změnil na SLUŽEBNÍ JÍZDA, bylo už pozdě, dveře byly zavřené a já odjížděl do vozovny. Nic nepomohlo dávání signálů ani mávání z vlečného vozu. Řidič nezastavoval a bez ohledu na cokoliv a kohokoliv ujížděl do vozovny u bývalých plynáren. Doubravka mě sotva stačila sledovat a ven jsem se dostal až po nepříjemné potyčce s hlídačem, který mě považoval za černého pasažéra.
Minulý týden jsem v Oslavanech zaznamenával děj dělnické stávky v roce 1920, teď mě nohy zavedly k pomníku stávky na dolu Trojice z roku 1894. Za požadavek na osmihodinovou pracovní dobu tu tehdy 12 dělníků zaplatilo životem. Pomník z roku 1965 vytvořili Blažej Heiser a Otto Cienciala (pravděpodobně s osmihodinovou pracovní dobou).
Minulý týden jsem v Oslavanech zaznamenával děj dělnické stávky v roce 1920, teď mě nohy zavedly k pomníku stávky na dolu Trojice z roku 1894. Za požadavek na osmihodinovou pracovní dobu tu tehdy 12 dělníků zaplatilo životem. Pomník z roku 1965 vytvořili Blažej Heiser a Otto Cienciala (pravděpodobně s osmihodinovou pracovní dobou).
Mural Meredith od amerického malíře Nielse Westergarda z roku 2016 se pomalu stává jedním z kultovních uměleckých děl Ostravy. Zajímavé je na něm mj. to, že zdobí stěnu opuštěného obchodního centra Ostravica.
Mural Meredith od amerického malíře Nielse Westergarda z roku 2016 se pomalu stává jedním z kultovních uměleckých děl Ostravy. Zajímavé je na něm mj. to, že zdobí stěnu opuštěného obchodního centra Ostravica.
Pohled na Slezskoostravskou radnici od Sýkorova mostu. Pomalu docházím k závěru, že jedno odpoledne v Ostravě konverguje svojí schopností umožnit mně poznat město k nule.
Pohled na Slezskoostravskou radnici od Sýkorova mostu. Pomalu docházím k závěru, že jedno odpoledne v Ostravě konverguje svojí schopností umožnit mně poznat město k nule.
Socha Milenci je vertikální obdobou sochy Dvojice, kterou dobře známe z nádvoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity u nás v Brně. Obě jsou dílem před desetiletím zesnulého Mariuse Kotrby.
Socha Milenci je vertikální obdobou sochy Dvojice, kterou dobře známe z nádvoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity u nás v Brně. Obě jsou dílem před desetiletím zesnulého Mariuse Kotrby.
Uhlí se v Ostravě přestalo těžit před 27 roky. Nejoblíbenější zmrzlina je tu ale pořád černá.
Uhlí se v Ostravě přestalo těžit před 27 roky. Nejoblíbenější zmrzlina je tu ale pořád černá.
30. dubna bude sice až zítra, ale tohle jsem prostě nemohl nevyfotit.
30. dubna bude sice až zítra, ale tohle jsem prostě nemohl nevyfotit.
Před setměním se ještě přesunujeme do Štramberka, kde mám za lubem vyfotit pozůstatky úzkokolejky, jež spojovala nádraží s obřím lomem zakousnutým do úbočí kiopce Kotouče.
Před setměním se ještě přesunujeme do Štramberka, kde mám za lubem vyfotit pozůstatky úzkokolejky, jež spojovala nádraží s obřím lomem zakousnutým do úbočí kiopce Kotouče.
Zbylo toho z ní docela dost. Kromě vysypávací rampy taky náspy, patky mostu přes silnici a celý mostek přes polní cestu pod Horečkou.
Zbylo toho z ní docela dost. Kromě vysypávací rampy taky náspy, patky mostu přes silnici a celý mostek přes polní cestu pod Horečkou.
Pohled na Štramberk a Kopřivnici za soumraku.
Pohled na Štramberk a Kopřivnici za soumraku.
Lom Kotouč z dronu a koleje vlečky, která úzkokolejku nahradila.
Lom Kotouč z dronu a koleje vlečky, která úzkokolejku nahradila.
Loučím se s příjemně růžovou večerní Doubravkou a smuten mířím vlakem do Studénky. Do brna už se dnes nedostanu, ale aspoň to budu mít blíž na první vlak.
Loučím se s příjemně růžovou večerní Doubravkou a smuten mířím vlakem do Studénky. Do brna už se dnes nedostanu, ale aspoň to budu mít blíž na první vlak.
Opuštěná výtopna ve Studénce je sučástí „zadního“ nádraží na staré trati do Kopřivnice. Dnes z ní zbyly jen siré mosty přes Odru a pár dalších roztroušených staveb. Namísto železniční dráhy se totiž dnes prohání po vzletové a přistávací dráze mošnovského letiště letadla.
Opuštěná výtopna ve Studénce je sučástí „zadního“ nádraží na staré trati do Kopřivnice. Dnes z ní zbyly jen siré mosty přes Odru a pár dalších roztroušených staveb. Namísto železniční dráhy se totiž dnes prohání po vzletové a přistávací dráze mošnovského letiště letadla.
Pozorovatelna ptáků nad rybníkem Kotvicí kotvící mně poskytla romantický přístřešek před deštěm a prostor pro poslech kvákajících žab. Bylo to moc hezké.
Pozorovatelna ptáků nad rybníkem Kotvicí kotvící mně poskytla romantický přístřešek před deštěm a prostor pro poslech kvákajících žab. Bylo to moc hezké.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Ostružná (CZ).

Datum: 14. 2. 2010

Poslední komentáře:

Autor: Daja
Text: Dnes - 2. 6. Jsme tam byli cca po 4 letech. Hrůza, vše zničené, do plàče. Zrovna si tam hráli nějacï kluci na vojàky, evidentně usměje rušili. Umělá okna rozbità, v jídelně to hlavní okno jen velká díra, všude hrozný binec, do jednoho z bývalých pokojů se jen chodí chcàt - hrozné-------na netu jsem našla,že teď patří společnosti se základnímk apitálem 10 000 -odsouzeno k zániku. Nikdo tam nehlídá, to už není urbex, ale na zbouráni.
Číst

Autor: světla sytařová
Text: Samotná budova výhybkárny Brno - Černovice je kouzelným místem nad ruchem přilehlé čtyřproudové výpadovky z Brna na východ. Hodně připomíná staré Židenice postavené v neoromantickém stylu v dobách, kdy se rozmáhal židenický a zábrdovický textilní velkoprůmysl a dělníci potřebovali dobré bydlení poblíž. Ne že by právě blízké nádraží Brno - Černovice nechrlilo dennodenně tisíce dělníků ze vzdálenějších obcí, kteří dojížděli na směnu do nových podniků podél řeky. A následně se vracejících domů k rodinám na venkově toutéž dopravou. Také nádraží v Brně Židenicích si zažilo a zažívá období, kdy je maximálně vytížené. Připomínám si hlavně období, kdy příjezdové a odjezdové nádraží byly na různých místech Jedno u dnešního viaduktu na bývalé Karlově ul. poblíž Židenických kasáren a druhé směrem do Brna u závor na Cejlu, kde byla také zastávka staroslavné Tišnovky.
Nemohu souhlasit s autorem článku, že černovická budova na odbočce nepobrala mnoho krásy. Člověk tam musí přijít a umět se dívat novýma očima a hledat tu skrytou krásu. Například schůdky, nebo zábradlí v zahrádce působí velice domácím dojmem, jako něco, hm, jako z obrázků v dětských pohádkách o nádraží, které malovala paní Zmatlíková, ano tak nějak bych to popsala. Má to kouzlo starých časů, pro milovníky a znalce brněnských nádraží velmi přitažlivé. Ovšem ti, kdo tam chodí nejvíc jsou lidé s pejsky, mládež a snílci.
Za pozornost by měl stát i pomník stavitelům Vlárské trati, který je tam záhadně schován a neopečováván. Jistě by si zasloužil nejméně dvakrát do roka obsekat, obmýtit a odklestit a očistit. Pomník, který není vidět je jednoduše neviditelný. Já vím, že k němu nevedou žádné cestičky, což je škoda, ale kdyby byl umístěn o něco blíže k ruchu města, jistě by byl lepší připomínkou toho, kolik práce taková trať dá, než je postavěna.
Číst

Autor: tomavendy
Text: Funguje horní hotel přestavěný na apartmány, bazen tu není. Stále jsou v okolí nezbořené budovy.
Číst

Autor: František Jeřábek
Text: Ahoj Láďo ještě pamatuji Kolena Pavla z Olomouce Lexa Frič Vokrinek
Číst

Autor: Lukáš Krejčí
Text: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je možné použít některou z Vašich fotografií ke své diplomové práci.
S pozdravem
Krejčí
Číst