Dnes už se nebojím tvrdit, že tábor Bobří stopy Alvarez 2020 byl nečekaný a přelomový úspěch. Po víceméně rozkladu předchozího týmu vedoucích, jehož členové se různorodě rozprchli, přišla nabídka na obnovení táborové tradice prakticky z popela z nečekané strany. A já za ni byl Wapimu s Romainem nesmírně vděčný. Kola, kterou jsme poznali před pár léty na CVVZ, dokázala výborně doplnit náš jinak čistě mužský tým a největším úspěchem se stal výsledek Romainovy snahy o založení nové táborové generace - kromě Vodníka jeli na Brzkov v roce 2020 všichni poprvé - a bylo nás (vedoucích a táborníků) celkem dvacet!
Bylo by samozřejmě bláhové čekat, že patnáct táborníků, kteří se rozhodli strávit s námi léto poprvé, bude zvládat všechno bezproblémově. Poměrně drsné podmínky táborů Bobří stopy zlomily odhodlání dvou z nich hned v prvních dnech, a tak nás nakonec zbylo 18. Kromě Koly, Wapiho, Romaina a mě stateční Vodník, Nic, Aleš, Bořis, Ota, Hanka, Míša, Pavel, Veverka, Sofča, Eliška, Miky, Bobr a Adam. Společně jsme se vypravili na poloostrov Yucatán po stopách konkvistadorů, kteří nejen objevili pro Evropany jižní Ameriku, ale také zmasakrovali tisíce domorodých indiánů a způsobili rozvrat staletých říší. Poselství tábora holt nebylo jednoduché, jakož ani závěrečná cesta, ze které se =uspěšně vrátily dvě družiny, jež dopluly až na ostrov představující slavné jezerní město Tenochtitlán.
 | | Cestou z Olešenky jsme se tradičně zastavili na dětském hřišti. Postupně se učíme své přezdívky a poznáváme se. Nejmladšímu Adamovi, který právě nastupuje na kolotoč, je teprve 6 let! |
|
 | | První nástup na naší loce u Brzkova, která však patří k Hrbovu. Vlajka letí vzhůru a zdola ji sleduje 21 párů očí. Kromě 4 vedoucích a zatím ještě všech 16 účastníků také Sova za stavěčku (zcela vpravo). |
|
 | | Do čtyř týpí jsme se sotva vešli. Páté, kuchyňské, bylo letos neobvykle malé, a tak jsme ho postavili trošku výše nad zemí. |
|
 | | První hry pod vedením Koly. Někteří z kamarádů se vytratí za pár dnů, s jinými se budeme potkávat ještě řadu let. |
|
 | | Pokusy o rýžování zlata v táborovém potoce. Překvapivě nebyly tak docela neúspěšné. |
|
 | | Vodník je na táboře s Bobří stopou už potřetí. jako zkušený harcovník ukazuje nováčkovi Bořisovi staré kroniky. |
|
 | | Ale Bořis si taky musí vysloužit své ostruhy. Jako dobrovolník se proto společně s Veverkou, Eliškou a Vodníkem přihlásil k přepadu tábora na Pikárci. Noční akce ovšem skončila neúspěchem… |
|
 | | Nástěnka: tabulka bodování se utěšeně plní, oranžová šifra pomalu odkrývá svá tajemství a táborový život je již v plném proudu. |
|
 | | První zranění aneb Mikyho spálená záda. |
|
 | | Nikoliv Pikárec, ale my jsme nakonec přišli o svoji cennou zástavu. Vlajku nám ze stožáru stáhla Doubravka, ale situace se vyrovnala, když jsme zajali její sestru Lídu, vydávající se v noci za náhodnou houbařku. |
|
 | | Jedním z největších zážitků byla mohutná bouřka s krupobitím, která přišla na první táborový pátek. Kolem tábořiště létaly stromy a kusy ledu a zanedlouho to na louce vypadalo jako v zimě. |
|
 | | Adam si musel z cesty do stanu odházet led. Což je na 10. července poněkud nezvyklé. |
|
 | | Raději vyrážíme na dvojdenní výlet na ostrov Prasklý džbán na Dalešicích. |
|
 | | Po cestě se Hanka se Sofčou, Míšou a Veverkou snaží vyvolávat duchy. |
|
 | | A taky nám stojí v cestě jedno jezero. Naštěstí máme s sebou nafukovací loď… |
|
 | | …pomocí které ho za soumraku hravě a na několikrát překonáváme. |
|
 | | Teprve ráno, po přespání ve srubu, konečně zase spatřujeme sluníčko. |
|
 | | Snídaně na vyhlídce na místě zříceného hradu. |
|
 | | V neděli se vracíme na tábořiště a nad Českou Jablonnou zapadá slunce. |
|
 | | Doubravce jsem poslal ručně malovanou pohlednici. Netušil jsem, tehdy, že je to asi naposledy, kdy na ní budu moci zachytit vysoké stromy vzadu za potokem. Následujícího roku už vinou sucha a kůrovce zmizely. |
|
 | | Romain s Kolou na romantické projížďce rákosím při přípravě vodních her. |
|
 | | Táborová děvčata seřazená podle barev: Veverkla, Míša, Hanka, Eliška a Sofča. |
|
 | | Soutěž o překonání rybníka Vampoláku s jedním členem družiny suchým. |
|
 | | Oblíbenými se na táboře staly šachy. Občas se mezi stany hrály turnaje až dlouho do noci. |
|
 | | Starý dobrý ešusovník v posledním roce svojí existence. V roce 2021 jej nahradil zbrusu nový. |
|
 | | Tábor Alvarez v záři červánků. |
|
 | | Rodrigézův hrob byl prvním, poněkud strašidelným, stanovištěm na závěrečné cestě. Poslední večer jsme ho s Adamem a Veverkou šli vykopat již za tmy a zjistili jsme, že rakev je plná vody. |
|
 | Když přicházi ticho do větví,
když paprsky slunce zeslábnou,
uslyšíš znít píseň soumraků,
uslyšíš modlitbu tuláků… |
|
 | | Na plátně malovaná mapa Yukatánu, po které táborníci dva týdny putovali. |
|
 | | Ústřední šifra tábora, podle které družiny vyrážely na závěrečnou cestu. |
|
|
