Loni mně jedinečná akce, jejímž duchovním otcem je kamarád Petr Prosser, unikla, a o to víc jsem se do Jevíčka těšil letos. Po letech od výpravy, na které jsem se Stopařem prolézal jevíčské dvorky a společně jsme snili o stínadelské hře v příjemně omšelém prostředí židovské čtvrti a podivně symetrické sítě ulic kolem náměstí, se náš sen stal skutečností.
Do Jevíčka bylo vždycky ze všech stran daleko a situace se ještě zhoršila když do města v roce 2011 přestaly jezdit vlaky. Jel jsem tedy jenom do Skalice, kde jsem z vlaku vypadl do mléčné mlhy a jen díky svítícímu panelu nad čelním sklem našel autobus linky 251. Mlha by se skutečně dala krájet, a tak byla cesta Boskovickou brázdou něco jako plavba do neznámých vod; jen tu a tam se z bílé kaše vynořila nějaká vesnice, občas jsme náhle přejeli koleje opuštěné dráhy a dále jsme křižovali proti proudu času k ostrovu kapitána Van Tocha.
Ulice Jevíčka byly prázdné, dlažba slizká, obchody zavřené. O to milejší však bylo přivítání skupiny pořadatelů v přestavěné synagoze, z nichž jsem sice ještě nikdy žádného neviděl, ale všichni se chovali velice kamarádsky a dovolili mně, abych následujících pět hodin pronásledoval skupinky pátračů po Stínadlech, fotil a nakonec taky sepsal následující fotoreportáž. Díky!
 | | Stejně jako loni se sešli kluci a holky ke hře před jevíčskou synagogou. Nevelká židovská čtvrť (v 17. století činili Židé třetinu obyvatel města) se proměnila na centrum tajemných Stínadel. |
|
 | | Když město zahalila mlha a mrholení, nadešel čas na cestu přes Rozdělovací třídu. Překvapivě ale nejdeme do Stínadel, nýbrž do Dvorců - na místo, kde se celý zamotaný příběh započal. |
|
 | | Přes 30 kluků a holek převážně z Jevíčka a Velkých Opatovic přišlo na druhý ročník hry, aby změřili síly a poznali i méně známá zákoutí historického města. |
|
 | | Hlavním organizátorem jevíčské stínadelské hry „Záhada hlavolamu“ je Petr Prosser, který jako by z oka vypadl Velkému Vontovi. Třeba takový Nekola… |
|
 | | Letos bylo potřeba rozdělit se pouze na dva týmy. Rychlé šípy a Bratrstvo kočičí pracky, které měly soupěřit o to, kdo vypátrá víc a zmocní se hlavolamu dřív než ti druzí. |
|
 | | Jakmile byly týmy rozděleny, začal nemilosrdný boj tenisovými míčky o to, kdo vyrazí první na cestu do Stínadel. |
|
 | | Zvítězilo Bratrstvo se čtyřmi přeživšími. Marně jsem si lámal hlavu, kdo byl vlastně ten čtvrtý… |
|
 | | A pak už to začalo. Postup po šifrách od stanoviště ke stanovišti. Nejprve najít kresbu ježka v kleci, snad prý kdesi v okolí Mlýnské ulice. |
|
 | | Mezitím se pořadatelé tajně sešli na kraji Stínadel nad opuštěnými schody, aby ukuli plán, jak to těm vetřelcům z Druhé strany pořádně osolit. |
|
 | | Kresbu ježka v kleci objevili na pomalované zdi v Mlýnské ulici nejprve Šípáci. Bratrstvo ale nezůstalo výrazně pozadu. Stačilo správně vyluštit další šifru… |
|
 | | …a všimnout si obrázku, který vedl neomylně ke klubovně. Už se nikdo nedozví, proč místo toho Bratrstvo zamířilo ke kostelu a poskytlo Rychlým šípům cenný náskok. |
|
 | | Stínadla jsou čtvrť starobylá, tajemná a nepochopitelná, žijící podle vlastních pravidel, vetřelcům nesrozumitelných. |
|
 | | Marná Bratrstva snaha, když hledají kostelníka u kostela. Nebyl u kostela, nebyl v kostele, dokonce nebyl ani v hospodě. Seděl před knihovnou a slabikoval si v ušmudlaném papíru. |
|
 | | S příchodem tmy lampář rozžehl plynové lucerny a ty zalily uličky, průchody a plácky svým nazelenalým svitem. |
|
 | | A to je on - kostelník ze zrušeného kostela u svatého Jakuba. Možná by něco věděl o tom, kde hledat Tleskačův deník, ale nejprve si prověří znalosti Stínadel a jejich historie malým testíkem… Vítězí Bratrstvo a pořadí se tedy obrací. |
|
 | | Štěpán Mažňák se už nemůže dočkat až vystoupí ze skrytu a chopí se ježka v kleci. Stínadla budou jen moje! |
|
 | | Tak tedy sem chodíval jan Tleskač zvonit a tady si zapisoval do deníku své nejtajnější myšlenky, aby zde později tragicky zahynul. |
|
 | | To je on, odsvěcený kostel svatého Jakuba. Dostat se dovnitř bude dnes jednoduché, jenom najít někde ve skulině schovaný obří kovový klíč. |
|
 | | Kužely světla z baterek prořízly mlhu. Že by byl ten klíč tady? Nebo tady? Hurá, jdeme do kostela! |
|
 | | Bratrstvo už je v kostele a dupe po dřevěném schodišti kamsi nahoru, kde psával zámečnický učeň svůj deník. Vzápětí doráží na místo Rychlé šípy a klíč nachází dokonce ještě o něco dřív. |
|
 | | Víte, asi jsem něco nalezl. Asi jsem našel Tleskačův deník! |
|
 | | Odsvěcený kostel je plný lehce strašidelných záhadných předmětů. Sošky světců snad kdysi někdo zavinul do balícího papíru, aby se modlily v přítmí kostelní věže na věky. |
|
 | | Tajemství deníku je odhaleno, zbývá sestioupit do podzemí a prchnout před Vonty hřbitovní chodbou. |
|
 | | Obě skupiny se v bezpečí vrátily domů na Druhou stranu a bez ztráty jediné minuty se daly do sepisování svých objevů do Tam-Tamu a Sběrače, známých to plátků druhostranské mládeže. Nejprve jsme nakoukli do redakce fialovníku… |
|
 | | …a posléze spatřili i rychlovýrobu Tam-Tamu, kdy na jednom listu pracují současně dva šípáci. Jen aby vyšel dřív než Sběrač! |
|
 | | V klubovně je teplo a pohoda, která dá zapomenout na lezavou mlhu ve Stínadlech. Ale přece budeme muset ještě jednou do sychravého listopadového večera; dopisem násm totiž oslovil samotný EM. |
|
 | | Prezentace novinek v podání Bratrstva a Sběrače. Štěpán ještě netuší, že bude brzy obětí krutého činu. |
|
 | | A to jsou Rychlé šípy v plné sestavě i s Bambusem. Jejich Tam-Tam je tentokráte nějaký stručný, že by selhalo odposlouchávací zařízení do klubovny Bratrstva? Nebo to bylo jinak? |
|
 | | K posouzení literárně-estetických kvalit obou časopisů byla sestavena odborná porota, která konstatovala odbornou plichtu. |
|
 | | Posuďte sami. |
|
 | | A teď do slepé uličky; kdosi tam totiž za Tleskačův deník nabízí neuvěřitelných 100 korun. A protože v nebývale pravoúhlém plánu Jevíčka žádnou slepou ulici nenajdete, museli si ji Vontové prostě vyrobit. |
|
|
