Zámecký mlýn Moravská Třebová

Zámecký mlýn v Moravské Třebové se nachází pod městskými hradbami na adrese Rybní náměstí 1. V roce 2026 je mlýn opuštěný a už několik desetiletí chátrá. Mlýn je propojen s řekou Třebůvkou podzemním tunelem.

 Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_1.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 42 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 43 Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_1.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 60 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 61 Na katastrální mapě z roku 1867 je mlýn (čp. 69) dobře vidět východně od zámku a jižně od rybníka, který dal název současnému náměstí. Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_2.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 42 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 43 Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_2.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 60 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 61 Tatáž mapa s vyznačením vodních ploch a toků. Voda z Třebůvky se k mlýnu dostávala dlouhým náhonem, který začínal u splavu v levé dolní části mapy, přiblížil se k městským hradbám a pak zřejmě překonal hradby tunelem, který ústil až těsně nad mlýnem ve strmé obezděné nádrži, odkud byla voda přiváděna rovnou na mlýnské kolo (mlýn je zvýrazněn růžově a poloha mlýnského kole je pod žlutě vybarveným přístřeškem). Do rybníka se pak voda dostávala zřejmě podzemím. Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_3.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 42 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 43 Warning: getimagesize(Temata/Zamecky_mlyn_moravska_trebova/zamecky_mlyn_moravska_trebova_mapka_3.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 60 Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/jza.smerem.cz/fotogal.php on line 61 Poslední mapka zobrazuje situaci v roce 2026. Náhon je takřka v celé délce zakanalizován, navíc od Jevíčské ulice zahýbá kolmo zpátky do řeky (podzemní tok je znázorněn hustě tečkovanou čarou). Řídce tečkovanou čarou je pak vyznačen původní tunel, kterým pravděpodobně náhon vtékal na vnitřní stranu hradeb, podél kterých voda plynula až k mlýnu. Z mlýna se dá dodnes dostat na kamennými zdmi obezděný dvorek bez východu, který je zřejmě zasypanou nádrží. Naopak mezi mlýnem a řekou byl po zasypání rybníka vybudován nový betonový tunel tlamového profilu (hustě čárkovaná čára), který ústí do Třebůvky naproti Vodní ulici.

Historie

Historie zámeckého mlýna v Moravské Třebové je pravděpodobně poměrně dlouhá, na což lze usuzovat zejména z jeho polohy kolidující přímo s městskými hradbami (mlýn je přistavěn k hradební zdi, voda na mlýnské kolo ale musela protékat náhonem skrze hradby dovnitř a poté znovu ven). Mlýn je ve víceméně současné podobě zachycen na mapě 2. vojenského mapování z roku 1836, dle charakteru stavby (masivní křížové klenby) je ale zřejmé, že vznikl podstatně dříve (nejpozději v baroku ale pravděpodobně ještě hlouběji v historii). Nejstarší zmínka o mlýnu v Moravské Třebové pochází z roku 1361; ačkoliv není jisté, že šlo o zámecký mlýn, poloha náhonu, který je pravděpodobně jedním z původních ramen Třebůvky tomu napovídá. Vzhledem k tomu, že hradby kolem města vznikaly v průběhu 14. století, lze předpokládat, že tou dobou již mlýn na místě stál.

Mlýn byl zřejmě v provozu ještě ve 30. létech 20. století, po 2. světové válce byl znárodněn a není jasné, jak dlouho ještě mletí pokračovalo. Nejprve byl mlýn přestavěn na malou vodní elektrárnu, o čemž svědčí turbína instalovaná v místě někdejšího mlýnského složení (v roce 2026 je v poškozeném stavu turbína stále na místě a není tedy přesná informace z webu vodnimlyny.cz, že mlýn je „zcela bez technologie aj.“. V roce 1961 je mlýn na mapě stále označen značkou pro elektrárnu.

Po skončení provozu malé vodní elektrárny pozbyl mlýnský náhon svou funkci a ve složitém úseku, kde křížil hradby, byl zasypán. Odpadní tunel byl ponechán svému osudu a ve zbývajícím úseku nad hradbami byl po staletí existující náhon zakanalizován a od ulice Jevíčské navíc sveden podzemím kolmo do Třebůvky.

Mlýn po revoluci v roce 1949 získal do vlastnictví podnikatel Jan Matoušek, který nicméně nedokázal zajistit opravu objektu a jehož společnost později skončila v insolvenci. Mlýn tak v roce 2019 nakonec vydražilo Město Moravská Třebová, které v roce 2026 plánuje demolici severního křídla a opravu jižního, historického křídla mlýna. Budova má být posléze využita jako muzejní depozitář.

Popis

Budova mlýna na adrese Rybní náměstí 1 je poměrně mohutná, čtyřpodlažní a neobvykle přiléhající z vnější strany ke hradební zdi. Přes mnohé přestavby lze dodnes snadno vysledovat starší, kamenné křídlo stavby na jižní straně, které se přímo přimyká k městské hradbě. Z této části budovy je možné se oknem dostat do úzkého prostoru připomínajícího dvorek ve hradební zdi, kudy přiváděl náhon vodu z Třebůvky do vnitřního nádvoří mlýna. Náhon zde pravděpodobně sloužil také jako nádrž, která umožňovala nasbírat dostatečné množství vody, jež pak bylo při spuštění mletí krátkodobě využito k pohonu vodního kola.

Patrně mladší severní křídlo uzavírá dnes zpustlé a zarostlé nádvoří, zanesený do úrovně několika metrů sutí, která sem byla navezena zřejmě shora z městských hradeb. Zde se původně ve dřevěném přístavku nacházelo mlýnské kolo (nebo soukolí), pravděpodobně na svrchní vodu, která byla korytem z náhonu vyvedena kolmo k hradební zdi. Po roztočení mlýnského kola voda z náhonu prapůvodně volně odtékala do nedalekého rybníka (dnes je již zavezen a zbyl po něm jen název Rybní ulice), po dostavbě mladšího, severního křídla mlýna voda protékala krátkým kamenným tunelem pod mlýnem. Ve 20. století byl po zavezení rybníka na místě vybudován park a odpadní voda byla skryta do betonové stoky, která navázala na starší kamennou část a dodnes vede podzemím parku až do koryta Třebůvky.

Jižní kamenné křídlo pravděpodobně stojí na nejstarších základech mlýna ze 14. století, místnosti v 1. a 2. podlaží jsou klenuté a zbývající podlaží a technologická část mlýna byly vystavěny z masivních dřevěných trámů a fošen, které se po poškození střechy vlivem zatékající vody zhroutily. Mladší, severní křídlo je vyzděné z cihel a některé nosné konstrukce jsou tvořené litinovými sloupy.

Vnitřní vybavení mlýna je víceméně všechno zničeno nebo zcizeno, dřevěné nosné konstrukce jsou v dezolátním stavu a jedinou památkou na průmyslovou historii objektu je poškozená vodní turbína v nejnižším patře mlýna. Mlýn je v roce 2026 nepřístupný, okna a dveře jsou zabedněné proti vniknutí do objektu a části konstrukcí se hroutí. Jediný volný přístup je tak tunelem od řeky, vstup do mlýna je nicméně oficiálně zakázán.

Pohled na jihovýchodní nároží mlýna od kamenného mostu přes Třebůvku.

Při pohledu ze severu lze jasně rozlišit staletí staré kamenné jižní křídlo (vlevo) a dodatečně přistavěné cihlové severní křídlo s litinovými nosnými konstrukcemi uvnitř (vpravo).

Nádvoří mlýna představuje v roce 2026 koncentrovanou beznaděj.

Styl zaklenutí místností v kamenném jižním křídle svědčí o tom, že mlýn byl v 17. století přestavěn. jeho původ sahá ale zřejmě mnohem hlouběji do historie. Lze očekávat, že mlýn je tak starý, jako sama Moravská Třebová.

Vnitřní trámové konstrukce v jižním křídle jsou zcela zničené vlivem zatékající vody.

Dodatečné vyztužení ocelovými sloupy svědčí o jedné z mnoha přestaveb mlýna.

Srdcem mlýna, kterému ovšem praskla aorta, je vodní turbína přibližně v místě původního mlýnského složení. Zamřížovanou dírou ve zdi na pozadí nejprve procházela mohutná dřevěná osa mlýnského kola, později ji zřejmě nahradilo přívodní potrubí podstatně menší turbíny.

Na sutí zasypaném a zarostlém nádvoří zachytí oko zkušeného pátrače horní část klenby odpadního tunelu. Úzkou skulinou se lze naštěstí prosoukat.

Nánosy suti, které sem kdosi nasypal shora z hradeb, dosahují mohutnosti několika metrů. Původně muselo být dno nádvoří zhruba na úrovni dnešního Rybního náměstí nebo ještě o metr či dva níže.

Zde je vidět, jak se postupně v čase zmenšovala světlost odpadního tunelu. Z masivního kamenného oblouku přes cihlový mostek až po stísněnou betonovou stoku.

Zdroje

1. Pavlasová, V.: Je zabezpečený, ale na opravu nejsou peníze. Moravská Třebová si neví rady se starým mlýnem. Dostupné z .
2. Šimek, R.; Mayer, J.; Škoda, J.: Zámecký mlýn. Dostupné z https://www.vodnimlyny.cz/de/mlyny/estates/detail/207-zamecky-mlyn.
   
   Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz
   
   Článek ze dne 25. 9. 2026 byl naposledy upraven dne 9. 10. 2026 a zobrazen celkem 87102×, naposledy dne 11. 10. 2026 v 8:07.

   Texty na téma Zámecký mlýn Moravská Třebová			Zpět | Nahoru