Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Pomník stavby Vlárské dráhy |
Kamenný pomník ve tvaru komolého čytřbokého jehlanu s pyramidiem o výšce asi 4 m stojí u dvoukolejné trati spojující stanice Brno dolní nádraží a Brno-Židenice poblíž odbočky Brno-Černovice. V roce 2015 je pomník po rekonstrukci provedené v 60. letech 20. století mimo všechny oficiální komunikace a přístupný je pouze pěšinou v křoví nebo vlakem. Pomník je obrostlý hustým náltovým lesíkem, který je v intervalu několika let klestěn, a navíc stojí u části dráhy, na které je od jejího vzniku střídavě zaváděna a rušena osobní doprava, proto je šance spatřit jej z jedoucího vlaku v čase velice proměnlivá. Pomník má 100 km východním směrem, na opačném konci Moravské transverzální dráhy ve stanici Vlárský průsmyk dvojníka - Společný pomník stavby Vlárské dráhy a navazující Tepelské dráhy s česko-slovenskými nápisy. Pomník je věnován zahájení výstavby Moravské transverzální dráhy jakožto části Českomoravské transverzální dráhy - původně uvažované spojnice z Furth im Wald do Trenčianké Teplé, která měla propojit jižní části českých zemí (české země trpěly nedostatečným spojením ve směru východ-západ, neboť většina tratí vycházela radiálně z Vídně, resp. Prahy a žádná nevedla kolmo k nim mezi oběma městy). Málo výnosná trasa této dráhy byla důvodem mnoha průtahů se stavbou, v roce 1873 navíc vypukla hospodářská krize a stavba se ocitla na pořadu dne znovu až v 80. letech 19. století, kdy se odehrála významná změna v podpoře státu pro výstavbu nových drah. Nápisy na pomníku podle světových stran
Když v letech 1880 a 1882 vyšly zákony o poskytování výhod místním drahám a o podružných drahách (jejichž smyslem bylo zahuštění již existující sítě hlavních železničních tratí pomocí úlev a finančních pobídek krizí postižených podniků), rozpadl se celý projekt Českomoravské transverzální dráhy do pěti dílčích staveb. Právě tyto stavby byly stavěny podle nových snížených standardů (vyšší povolená stoupaní a menší poloměry oblouků na trati aj.), což se na řadě z nich podepsalo menší dopravní využitelností. Roku 1882 byla konečně udělena koncese soukromé Společnosti státní dráhy (StEG) pro stavbu 66 km dlouhého úseku Brno - Kyjov, který byl otevřen v roce 1887 a v roce 1884 pak koncese pro stavbu 47 km dlouhého úseku Uherský Brod - Vlárský průsmyk, otevřeného v roce 1888. Mezilehlý úsek z Kyjova do Uherského Brodu byl ve slovácké nížině vystavěn již před rokem 1882. Osobní vzpomínkaJiří Kalina vzpomíná: Obelisk na paměť stavby Moravské transvrzální dráhy jsem poprvé spatřil, jak jinak, než z vlaku. Ojížděl jsem tehdy na jaře roku 2005 v pátek s partou kamarádů kamsi na sever do Slezska a díval se z okna vlaku na rašící keře podél trati. Místo, kde se potkávají čtyři tratě daleko od všech zastávek, jsem z vlaku dobře znal, ale v nedávno vykácené džungli jsem najednou spatřil cosi, co tam dřív určitě nestálo. Kamenná mohylka vypadala věkovitě, a přesto bych dal ruku do ohně za to, že tady nikdy dřív nebyla - jenže vlak jel rychle a nové podněty zanedlouho přehlušily drobný zážitek, který se podobal spíše halucinaci (jako bych tam najednou uviděl vznášející se zlatou pagodu, říkal jsem si později).Na pohled z okna jsem si vzpomněl po více než roce a jednou, po konci školy, jsem se za sychravého dne vydal do Černovic, abych se přesvědčil o tom, co jsem tehdy z vlaku (ne)viděl. Došel jsem po kolejích od zastávky Brno-Černovice až skoro do Slatiny, jenže keře povyrostly, obalily se listím a já si pomníku nevšiml. Byl jsem tehdy přesvěčen, že stál pár metrů od kolejí - což sice byla pravda - jenže od kolejí vedoucích do Židenic. Tehdy jsem opravdu začal pochybovat o tom, co jsem spatřil. Vymýšlel jsem si vysvětlení - pomník byl mezitím zrušen, nebo jsem tehdy zahlédl jen dávno rozebranou kulisu k nějakému filmu, projížděl jsem jinou tratí a špatně si vše zapamatoval aj. Pochybnosti ve mně ale stále hlodaly. V roce 2013 jsem se vypravil s kamarádkou Kawi na místo znovu. Podrobně jsme prošli po kolejích celý triangl, ale křoví bylo tehdy tak husté, že jsem se definitivně rozloučil s nadějí, že by nějaký pomník kdy existoval - nanašli jsme vůbec nic. A já bych na památník skoro zapomněl, kdyby… V roce 2014 bylo houští znovu proklestěno a já jako před lety spatřil z olomouckého rychlíku za tratí obelisk! Skoro po deseti letech jsem objevil místo, ve které jsem již přestal věřit. A tak jsem si dal tu práci a sepsal o něm krátký článek - nechť je i vám potěšením z nalezní ztraceného kousku země.
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 14. 2. 2015 byl naposledy upraven dne 17. 5. 2019 a zobrazen celkem 13496×, naposledy dne 20. 4. 2024 v 6:43.
|
Autor: JzA | Čas: 10. 5. 2022, 9:3 | |
Uvnitř trianglu se nacházel pomník nanjevýš do 2. světové války. Pak došlo k posunu dráhy - věnujte lepší pozornost mapce u tohoto článku. | ||
Autor: Josef Çejka | Čas: 5. 5. 2022, 23:11 | |
Pomník je špatně zakreslený. Stoji uvnitř trianglu Mezi kolejemi ze Židenic na Brno hlavní a ze Židenic do Slatiny. | ||
Autor: Lubomír Vysočan | Čas: 17. 2. 2022, 11:22 | |
Nemohu k Vlárské dráze najít data k nehodě, která se stala někdy na přelomu let 1940 až 1955 v místě pod Juliánovem, mezi stanicemi Černovice a Slatina. Údaje potřebuji pro historický klub Slatina. Děkuji za pomoc. Vysočan | ||
Autor: Robert Fajman | Čas: 7. 11. 2018, 9:15 | |
Prave pred hodinkou jsem se k nemu proklestil a tez jsem zasnul a smutnil, ze tak vekovita vzpominka na obor jinak velmi obdivovany a cteny - zeleznici, je zarostly, nijak neoznaceny a nutno se k nemu doslova na vlastni nebezpeci proklestil podel trati. Nebyt vaseho souhrnu, ani se mi nic nepodarilo kloudneho o Moravske transverzalni draze nalezti. Diky! | ||