Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Podzemí řečkovického pivovaru
Bytový dům Úvoz 14
Vlečka Mochov - mrazírny
Mochov (žst)
Zemědělský areál Šebestěnice
Moulin Rouge Brno
Sklepy za domem Hlinky 64
Brno-Starý Lískovec (žzast)
Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod
Vlečka Garraf - cementárna
Fotka

Podzemí řečkovického pivovaru


Podzemí pod řečkovickým pivovarem je ve skutečnosti ještě komplikovanější než chodby na mapce. Jednak je část zavalená, druhak bylo podzemí zřejmě propojeno se třemi dalšími systémy sklepů pod zámkem a dvěma křídly dnešní restaurace. Průchody jsou však dnes zazděné.
Podzemí pod řečkovickým pivovarem je ve skutečnosti ještě komplikovanější než chodby na mapce. Jednak je část zavalená, druhak bylo podzemí zřejmě propojeno se třemi dalšími systémy sklepů pod zámkem a dvěma křídly dnešní restaurace. Průchody jsou však dnes zazděné.

Podzemí pod bývalým pivovarem v Brně-Řečkovicích tvoří spletitý systém relativně mělce uložených chodeb a nádrží, jehož část se již v minulosti zhroutila.

Historie

První pivovar byl v Řečkovicích vybudován zřejmě již před rokem 1545 za dob panování Markéty Karnarové, která se celkem třikrát provdala a všechny své chotě učinila postupně spolumajiteli panství. Dochovaná rozsáhlá sklepení nicméně pochází zřejmě až z období obnoveného pivovaru, který vznikl v průběhu relativního ekonomického rozvoje řečkovického panství po jeho zabavení Vilému Dubskému za jeho účast ve stavovském povstání. O panství tehdy požádali jezuité a přidělno jim bylo v roce 1623. Bohatý řád jezuitů mohl v době rekatolizace na svých panstvích investovat také do výroby piva, a tak v roce 1647 nechali tovaryši Ježíšovi vystavět v Řečkovicích na svou dobu velkolepé podzemní sklepy pro zrání a skladování piva, jež tvoří dodnes většinu podzemního systému.

Sklepy byly v dalších dvou stoletích zřejmě jen drobně upravovány a rozšiřovány a pravděpodobně byly také propojeny se starším a méně rozsáhlým podzemím místního zámku. Svému účelu tak bez výrazných změn sloužily takřka 200 let. Další významná rekonstrukce pak proběhla po zrušení jezuitského řádu a dočasné správě (celých 43 let) pivovaru náboženským fondem. V roce 1826 zakoupil řečkovické panství Laurentius Josef Calasanz Schindler (česky Vavřinec Josef Kalasánský Schindler), který pivovar dále rozvíjel a v roce 1834 provedl jeho významnou rekonstrukci (některé dochované části technického vybavení sklepů možná pochází právě z této doby).

Přes odpor řečkovických obyvatel ovšem v roce 1892 vnuk Josefa Schindlera rytíř Anton Oskar Schindler Edler von Račiczborg odprodal pivovar v té době dynamicky rostoucí pivovarské společnosti Moravia (která vlastnila rovněž pivovary v Jehnicích, Rájci a zejména původní Morgensternův pivovar na Kotlářské ulici v Brně) a ta následně vaření piva ukončila a pivovar změnila na pouhou sladovnu. To se dozajista významně dotklo také využití sklepů, které již nebyly třeba ke zrání ani skladování piva.

Sladovna pokračovala v provozu do roku 1918, podle některých pramenů využíval budovu pivovar Starobrano až do 70. let 20. století. Ostatní budovy pivovaru definitivně přestaly sloužit svému účelu a byly postupně zbourány, opuštěny či přestavěny. Pivovarská věž určená k sušení zeleného sladu, tzv. hvozd, byl stržena v roce 1982. V budově, kde se nacházela spilka, sídlí od roku 1970 vinárna, využívající dodnes část původních pivovarských sklepů ke skladování vína.

V posledních letech 2. světové války byla část sklepů adaptována na kryt protiletecké ochrany a podle osobních svědectví sloužily chodby dočasně také jako vojenský lazaret.

Původní hlavní vstup do podzemí byl tvořen chodbou tak širokou, že po ní mohl projet menší vůz se sudem piva.
Původní hlavní vstup do podzemí byl tvořen chodbou tak širokou, že po ní mohl projet menší vůz se sudem piva.
Statika sklepů je narušená, což je patrné jak z nouzového vypažení dřevěnými trámy, tak ze skutečnosti, že na několika místech se sklepy už před mnoha léty zřítily.
Statika sklepů je narušená, což je patrné jak z nouzového vypažení dřevěnými trámy, tak ze skutečnosti, že na několika místech se sklepy už před mnoha léty zřítily.

Popis

Zásadní část pivovarských sklepů je tvořena dvěma navzájem kolmými sklepy o šířce 7 až 8 m a výšce okolo 4 m, zaklenutými valenou cihlovou klenbou. Stěny sklepů jsou druhotně zpevněny betonovým ostěním do výše asi 1,5 m. Sklepení bylo navíc propojeno nejméně na třech dalších místech se sklepy pod budovami hospodářského dvora za zámkem a zřejmě také pod zámkem samotným (pravděpodobná spojovací chodba k zámku je dnes zavalena).

Kromě dvou hlavních navzájem kolmých sklepů navazují na větší východo-západně orientovaný sklep také dvě užší, rovnoběžně ubíhající chodby, jejichž podlaha je částečně tvořena žlabem zaplaveným vodou (hladina vody zřejmě kolíšá v závislosti na klimatu), který mohl sloužit například jako ledárna. V systému se nachází rovněž tři místnosti kruhového půdorysu, zvané rotundy. Vzhledem k tomu, že všechny rotundy jsou zaklenuty kupolovými klenbami, jejich využití coby vertikálních šachet je nepravděpodobné a zřejmě mohlo jít o místnosti, ve kterých se původně nacházely velké nádrže nebo kádě, případně, jak bývá zvykem v některých vinných sklepech, menší sudy nebo láhve do kruhu podél stěn.

Pivovar byl zásobován vodou dřevěným potrubím ze dvojice lesních rybníků v lokalitě označené jako Kopanina, kterou se však autoru nepodařilo dohledat. Chmal pěstovali majitelé původně přímo v Řečkovicích, což dokládají názvy polní trati Chmelnice a ulice Chmelník (od roku 1967 přejmenována na Jehnickou).

Zatímco většina sklepení je zaklenuta valenou klenbou, širší sál pod budovou ve východní částí areálu je sklenut klenbou křížovou, spočívající na působivém sloupoví.
Zatímco většina sklepení je zaklenuta valenou klenbou, širší sál pod budovou ve východní částí areálu je sklenut klenbou křížovou, spočívající na působivém sloupoví.
Otvor ve zdi mířící směrem pod někdejší zámek, dnes sídlo úřadu městské části, též zajímavě podsklepený. Tudy ovšem dnes již cesta nevede.
Otvor ve zdi mířící směrem pod někdejší zámek, dnes sídlo úřadu městské části, též zajímavě podsklepený. Tudy ovšem dnes již cesta nevede.
Betonová nádrž v kruhové místnosti zvané prostě „rotunda“ sloužila patrně jako zásobárna vody pro vaření piva. Teoreticky by však mohla sloužit i k samotnému dozrávání ležáku, tak, jak tomu bylo u tanků firmy Rostock & Baerlocher ve sklepích nedalekého pivovaru Moravia, který ten řečkovický v roce 1892 koupil.
Betonová nádrž v kruhové místnosti zvané prostě „rotunda“ sloužila patrně jako zásobárna vody pro vaření piva. Teoreticky by však mohla sloužit i k samotnému dozrávání ležáku, tak, jak tomu bylo u tanků firmy Rostock & Baerlocher ve sklepích nedalekého pivovaru Moravia, který ten řečkovický v roce 1892 koupil.
Zarezlý ventil a revizní průlez do nádrže. K jeho překonání je potřeba notná dávka odvahy.
Zarezlý ventil a revizní průlez do nádrže. K jeho překonání je potřeba notná dávka odvahy.
V největším ze sklepů si představujeme dlouhé řady dřevěných sudů s kvasícím pivem a jistě nejsme daleko od pravdy. Plechové krabice na stropě kryjí větrací průduchy patrné uvnitř klášterního dvora ve formě zděných věžiček.
V největším ze sklepů si představujeme dlouhé řady dřevěných sudů s kvasícím pivem a jistě nejsme daleko od pravdy. Plechové krabice na stropě kryjí větrací průduchy patrné uvnitř klášterního dvora ve formě zděných věžiček.
V roce 1950 se tablem nehrdobili jen maturanti ale také zahrádkáři z městské čtvrti Řečkovice-Medlánky.
V roce 1950 se tablem nehrdobili jen maturanti ale také zahrádkáři z městské čtvrti Řečkovice-Medlánky.
Nejzáhadnější je bezesporu západní křídlo podzemí. Dvě rovnoběžné chodby propojené v pořadí již třetí kupolovitě sklenutou rotundou jsou navíc částečně zaplaveny vodou. Zřejmě ovšem nejde o náhodu, neboť nad hladinu vyčnívá kamenný chodník. Sloužila voda ke chlazení piva v některé fátzi jeho výroby nebo šlo o ledárnu s korytem na tající led?
Nejzáhadnější je bezesporu západní křídlo podzemí. Dvě rovnoběžné chodby propojené v pořadí již třetí kupolovitě sklenutou rotundou jsou navíc částečně zaplaveny vodou. Zřejmě ovšem nejde o náhodu, neboť nad hladinu vyčnívá kamenný chodník. Sloužila voda ke chlazení piva v některé fátzi jeho výroby nebo šlo o ledárnu s korytem na tající led?
Nejzáhadnější je bezesporu západní křídlo podzemí. Dvě rovnoběžné chodby propojené v pořadí již třetí kupolovitě sklenutou rotundou jsou navíc částečně zaplaveny vodou. Zřejmě ovšem nejde o náhodu, neboť nad hladinu vyčnívá kamenný chodník. Sloužila voda ke chlazení piva v některé fátzi jeho výroby nebo šlo o ledárnu s korytem na tající led?
Nejzáhadnější je bezesporu západní křídlo podzemí. Dvě rovnoběžné chodby propojené v pořadí již třetí kupolovitě sklenutou rotundou jsou navíc částečně zaplaveny vodou. Zřejmě ovšem nejde o náhodu, neboť nad hladinu vyčnívá kamenný chodník. Sloužila voda ke chlazení piva v některé fátzi jeho výroby nebo šlo o ledárnu s korytem na tající led?
Ve zdech jsou tu navíc patrné zazděné oblouky, které mohly být jak netradičním technickým řešením zjednodušujícím založení stavby, tak prostupy do dalších neznámých podzemních prostor.
Ve zdech jsou tu navíc patrné zazděné oblouky, které mohly být jak netradičním technickým řešením zjednodušujícím založení stavby, tak prostupy do dalších neznámých podzemních prostor.
Odvážná školačka se obdivuje krásám pivovarských sklepů v Řečkovicích.
Odvážná školačka se obdivuje krásám pivovarských sklepů v Řečkovicích.
Širokoúhlý pohled na jednu ze tří kupolovitých rotund s větracím komínem ve vrchlíku. Ačkoliv podzemní rotundy nejsou ničím vyjímečným, smysl takového prostoru, nota bene bez přístupu shora, nám zůstává utajen. Snad jedině, že by sloužily k uložení opravdu velkých válcových kádí nebo tanků.
Širokoúhlý pohled na jednu ze tří kupolovitých rotund s větracím komínem ve vrchlíku. Ačkoliv podzemní rotundy nejsou ničím vyjímečným, smysl takového prostoru, nota bene bez přístupu shora, nám zůstává utajen. Snad jedině, že by sloužily k uložení opravdu velkých válcových kádí nebo tanků.
Při kolmém pohledu na kupoli se člověku může až zatočit hlava. Tak krásná je i po staletích prostá stavba z pálených cihel.
Při kolmém pohledu na kupoli se člověku může až zatočit hlava. Tak krásná je i po staletích prostá stavba z pálených cihel.
Řečkovické sklepy jsou podstatně větší. Za tímto závalem pokračuje chodba, která ústí do několika dalších sálů a ty zase navazují na podzemí západního traktu bývalého dvora. Tudy se ovšem do odvrácené strany podzemní říše určitě nedostaneme.
Řečkovické sklepy jsou podstatně větší. Za tímto závalem pokračuje chodba, která ústí do několika dalších sálů a ty zase navazují na podzemí západního traktu bývalého dvora. Tudy se ovšem do odvrácené strany podzemní říše určitě nedostaneme.

Zdroje

  1. Fasora, L., Štěpánek, V. a kol.: Dějiny Brna, díl 6. ISBN: 978-80-86736-54-9, Brno, Statutátní město Brno, Archiv města Brna, 2017.
  2. Statutární město Brno, městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora: Historie městské části Řečkovice a Mokrá Hora. Dostupné z http://www.reckovice.brno.cz/scripts/index.php?id_nad=27.
  3. Geocaching.com: PIVOVARY BRNENSKA VI - Pansky pivovar v Reckovicich. Dostupné z https://www.geocaching.com/geocache/GC35FVA_pivovary-brnenska-vi-pivovar-v-reckovicich.
  4. Heglasová, M.: Architektura v Brně-Řečkovicích a Mokré Hoře od 19. století do současnosti. Bakalářská práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, 2019. Dostupné z https://is.muni.cz/th/yiiit/Heglasova_bakalarka_final.pdf.
  5. Pokorný, K.: Giganticke sklepy v Reckovicich pod starym pivovarem. Dostupné z http://agartha.cz/brno/pg/serial/reckovice/index.html.
  6. Genealogie der Familien aus dem Ort Hermersdorf: Forberger, Haupt, Kohl und viele andere: Laurentius Josef Calasanz (Vavřinec Josef Kalasánský) Schindler. Dostupné z https://www.forberger.com/stammbaum/index.php?route=%2Fstammbaum%2Ftree%2Folaf.ged%2Findividual%2FI4703%2FLaurentius-Josef-Calasanz-Vavrinec-Josef-Kalasansky-Schindler#tab-tree.
  7. Flodrová, M.: Encyklopedie Brna: Chmelník. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1958.


Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 5. 5. 2022 byl naposledy upraven dne 8. 5. 2022 a zobrazen celkem 8882×, naposledy dne 26. 5. 2022 v 23:38.

Texty na téma Podzemí řečkovického pivovaru

Zpět | Nahoru

Pivovar Moravia
Téma:
Pivovar Moravia
Jako pivovar(y) Moravia bývá označovaná zaniklá akciová společnost se sídlem v Brně na rohu Štefánikovy a Kotlářské ulice, historicky druhý nejvýznamnější vý…
Sklepy pivovaru Moravia
Téma:
Sklepy pivovaru Moravia
Historicky druhým nejvýznamnějším pivovarem v Brně (po starobrněnském pivovaru) byl v první polovině 20. století průmyslový pivovar Moravia. Ačkoliv šlo o …
Druhé Brno
Téma:
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Pivovar Jehnice
Téma:
Pivovar Jehnice
Historie Datum založení pivovaru v Jehnicích není přesně známé, odhady stáří několikapatrových sklepů s podzemními prameništi mohou zasahovat až…
Pivovar Rájec nad Svitavou
Téma:
Pivovar Rájec nad Svitavou
Historie pivovaru v Rájci-Jestřebí Nejstarší pivovar je v Rájci nad Svitavou, tj. části dnešního dvojměstí Rájec-Jestřebí doložen v Moravských zemských desk…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Libuše VlčkováČas: 11. 5. 2022, 22:33
Proč se bude podzemí řečkovického pivovaru zalévat betonem????
Toto je nejnovější zpráva. Možno dohledat na "Naše Řečkovice a Mokrá Hora". Je tam zpráva pro vydání stavebního povolení pro tuto akci. Děkuji za zprávu, co s tím.



Stránka: