Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Brněnské horkovodní tunely
Komínský horkovodní tunel
Bystrcký horkovodní tunel
Původní horkovod Dukovany–Brno
Skleníky pod kampusem
Železniční poliklinika Brno
Dům Veletržní 1
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Dětská železnice v Torontu
Štola nad Vírskou přehradou
Fotka

Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Markov


Na leteckém snímku české části úzkokolejky z roku 1959 lze vysledovat lesní cesty, které (díky pozvolným obloukům a výškově vyrovnané poloze) mohly vést po tělese již tehdy zrušené drážky. Na základě těchto pozorování lze odvodit pravděpodobnou, avšak neprokázanou, trasu, kudy vedla kolej podél potoka ke koncovému překladišti.
Na leteckém snímku české části úzkokolejky z roku 1959 lze vysledovat lesní cesty, které (díky pozvolným obloukům a výškově vyrovnané poloze) mohly vést po tělese již tehdy zrušené drážky. Na základě těchto pozorování lze odvodit pravděpodobnou, avšak neprokázanou, trasu, kudy vedla kolej podél potoka ke koncovému překladišti.

Dřevařská úzkokolejka z Čierneho pri Čadci do Markova spojovala moravské lesy na úbočí Girové se slovenskou železniční stanicí Čierne pri Čadci. Dráha překračovala současnou státní hranici a po obdobné drážce do Hrčavy byla druhou nejvýchodnější drahou na území dnešního Česka.

Historie

Po lesních polomech na úbočí hory Gírové v dubnu 1916 byly z nádraží v Čierném pri Čadci na Slovensku vystavěny dvě drážky o rozchodu 760 mm stoupající údolími Čierného/Černého potoka a potoka Markova do lesů na moravské straně hranice. Důvodem výstavby byla potřeba urychleně zpracovat ohromné množství dřeva poničené při polomech, které by bylo v případě pomalé těžby během následujících let ohroženo napadením škůdci a znehodnocením.

Západnější z obou drážek, vedoucí pod osadu Markov byla vystavěna zřejmě ještě v roce 1916 a svému účelu sloužila pravděpodobně méně než 20 let. Vzhledem k tomu, že na leteckých snímcích z roku 1937 je již trasa úzkokolejky vystopovatelná jen s obtížemi, kolej byla pravděpodobně snesena již po několika letech, kdy posloužila k vytěžení kalamitního dřeva, její další údržba se však nevypláccela.

Ačkoliv dráha byla zřejmě zrušena dřív, nejzazším - potvrzeným - rokem, kdy železnice již zcela určitě nebyla v provozu, je rok 1959, kdy došlo k zahájení výstavby okresní silnice z Jablunkovského průsmyku do Hrčavy.

Popis

Kratší z obou úzkokolejek vedoucí pod osadu Markov vycházela z nádraží v Čierném pri Čadci a nejprve po levém, od ústí bočního údolí Pri Žľaboch pak po pravém břehu potoka Markova stoupala k trati Markovské zadky, nad kterou přecházela na Moravu.

V celé trase byla drážka ve sklonu směrem na Slovensko, proto doprava dřeva probíhala samospádem za pomoci bržděných vozíků, které zpátky do hor tahali koně. Drážka patrně končila na překladišti severně nad osadou Půlgrúň v údolí potoka. Celková délka úzkokolejky byla přibližně 3,8 km.

Předjarní pohled na slovenskou stranu drážky. Zpod dálničního mostu Markov na dálnici D3 z roku 2015 se vine trasa dávno vytrhané koleje po loukách a stráních proti proudu potoka Markova až nahoru za českou hranici.
Předjarní pohled na slovenskou stranu drážky. Zpod dálničního mostu Markov na dálnici D3 z roku 2015 se vine trasa dávno vytrhané koleje po loukách a stráních proti proudu potoka Markova až nahoru za českou hranici.
Přesná trasa úzkokolejky je v současnosti již jen stěží vystopovatelná. A pod sněhem obzvláště. Pravděpodobné trasování po východním okraji lesa pod osadou Půlgrúň naznačuje mírná teréní vyvýšenina, snad násep zaniklé úzkorozchodky.
Přesná trasa úzkokolejky je v současnosti již jen stěží vystopovatelná. A pod sněhem obzvláště. Pravděpodobné trasování po východním okraji lesa pod osadou Půlgrúň naznačuje mírná teréní vyvýšenina, snad násep zaniklé úzkorozchodky.
Opět pouhý odhad na základě konfigurace terénu naznačuje, jak asi zahýbala ve svém nejvyšším úseku pod osadou Markov úzká kolej dřevařské drážky až na konečné překladiště u potoka.
Opět pouhý odhad na základě konfigurace terénu naznačuje, jak asi zahýbala ve svém nejvyšším úseku pod osadou Markov úzká kolej dřevařské drážky až na konečné překladiště u potoka.

Zdroje

  1. Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.
  2. Karpecki, K.: Všehochuť zajímavostí. Dostupné online na http://hrcava.wz.cz/vsehochut.html.


Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 4. 3. 2021 byl naposledy upraven dne 7. 3. 2021 a zobrazen celkem 8568×, naposledy dne 8. 12. 2022 v 0:23.

Texty na téma Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Markov

Zpět | Nahoru

Databáze úzkokolejek
Téma:
Databáze úzkokolejek
Následující seznam úzkokolejek obsahuje všechny dráhy o rozchodu menším než standardních 1435 mm, o jejichž existenci se podařilo získat spolehlivou informaci …
Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Hrčava
Téma:
Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Hrčava
Lesní úzkokolejka od nádraží v Čierném pri Čadci pod obec Hrčavu sloužila pro dopravu dřeva z úbočí Gírové k železnici. Úzkokolejka, která procházela přes hr…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Adam BarbuščákČas: 7. 11. 2022, 21:2
Podľa dochovaného spisu lesnú železnicu do doliny pri Markove vystavali v roku 1917/18. Dĺžka železničky bola približe 2,6 km (konečná nakladacia koľaj o dĺžke 150 metrov vychádzala z hlavnej trate v km 2,4-2,6). Majiteľom úzkorozchodnej železnice bola firma Rundholz Manipulationer der Oberschlesischen Holzindustrie A.G.



Stránka: