Nepálský venkov se od toho evropského ve středověku příliš neliší. Drtivá většina prací se tu provádí ručně, políčka se okopávají motykou nebo ořou trnem s volem, hnojí se převážně hnojem a popelem. Voda teče z hor, závlahy jsou zajištěny kanálky z bahna a kamení. Místo mletí se obilí roztlouká ručně v kamenné jamce. Doprava existuje na mnoha místech pouze pěší, byť se síť prašných cest velmi zvolna rozrůstá a občas lze spatřit i auto. Elektrifikace je sporadická, někdy celé obce nemají přístup k elektřině a jedinou technickou vymožeností zůstávají solární nabíječky pro mobily. Služby neexistují, obchody a restaurace splývají s kuchyněmi na zápraží majitelů domů - za pár rupií vám rád trošku rýže s vejcem uvaří kdokoliv. (Dailekh, NPL) 4. 12. 2018 |