Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Beskydské UFO
Stoka C02 pod Moravským náměstím
Železniční trať Brno–Jihlava
Lihovarský sklep v Přibyslavi
[R] Trig
Pasilský tunel
Sklepy hospody U veliké dýmky
Železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku
Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
Úzkokolejka v továrně UP
Fotka

Opole s Drobkem


24. 4. 2010
Opole s Drobkem. title=Cestou do polského krajského města Opole jsem se zabýval už dlouho. Ale stejně jako se spoustou dalších plánů nebylo kam spěchat - tedy až do chvíle, kdy jsem si náhodou v Zábřehu na nádraží v odložených novinách přečetl, že se Opolské vojvodství a Olomoucký kraj dohodly na zrušení teprve dva roky zavedených spěšných vlaků z Ostružné (resp. Jeseníka) do Opole (resp. Nysy). Záležitost se tak stala navýsost aktuální.

Opole s Drobkem. title=Drobka jsem dlouho přemlouvat nemusel, což nelze říct o jejích rodičích, ale nakonec slavila úspěch a tak jsme mohli v sobotu 24. dubna (ano, byl to můj dárek k svátku) vyrazit o půl sedmé ráno z Javorníka a po přestupu v Jeseníku překročit hranici do Głucholaz.

Ačkoliv jsem v Głucholazech i Nyse již vlakem byl, krátká spojovací dráha, na níž zajišťují spojení právě jen dva páry mezinárodních spěšných vlaků, pro mě byla lákadlem č. 1. Ve stanici odstoupila z vlaku česká bardotka a dostali jsme polskou SU 42 s velkýma očima. Kromě nás ve vlaku seděli už jen starší čeští manželé a jedna Polka. Polský průvodčí prováděl sčítání, které jistě předchází konečný ortel. Dřív než jsme se nadáli, zastavil vlak v Nyse.

Opole s Drobkem. title=Necelou hodinku na přestup jsme vyplnili návštěvou trhu, který připomínal ve všech rysech obdobná zařízení na Ukrajině, až jsem se lekl, pozřením žampionové zapiekanky v parku a koupí baterií do foťáku a zelí do vlaku (ach ty nekonečné tradice). Nysu oba známe a stejně není nad čím se rozplývat.

Ke všeobecnému zklamání nebyla moderní motorová jednotka značky Pesa do Opole vůbec prázdná, ba dokonce by se dalo říci, že byla plná. Jak jsme později zjistili, na vině jsou slavnosti města Opole, díky kterým jsme však na náměstích a v ulicích taky narazili na řadu zajímavých věcí. Ještě jsme ulovili místo na sezení a za chroupání zelí a pozorování nádražíček (protože ostatní krajina za to, snad kromě lesů u Szydłówa, nestála) jsme hladce přistáli v Opoli.

Opole s Drobkem. title=Cesta do města byla nasnadě a hned zkraje (poté, co jsme se upatlali o nějaké dobré, ale nadmíru lepivé zákusky) nás překvapil bouřící a klokotající život opolských ulic. Prodej kovářských výrobků a svíček, propagace českých i polských regionů, výstava dětmi malovaných chladících věží elektráren, sochy živé i mrtvé, pouliční antikvariát, balónky a šašci se nezastavili ani na okamžik a tak jsme si razili cestu vší vřavou a podivovali se tomu, proč všude vlají ukrajinské vlajky.

Opole je rozhodně hezčí město než nešťastná, válkou zasažená Nysa a tak bylo, na co se dívat. Záhy jsme zjistili, že vlajky nejsou ukrajinské, nýbrž městské a také jsme seznali, že místní jeptišky jsou velmi prudérní a cudné.

Unaveni procházkou, jídlem i pitím jsme se ještě na hodinku jali odpočívat na nábřeží nám dobře známé Odry, v níž jsem se chtěl původně vykoupat, ale spatřiv nepřeberné množství hnusu, jež od jihu (a jen doufám, že ne z Moravy) přinášela voda, rozmyslel jsem si svůj záměr a raději jsem pozoroval kolemjsoucí lidi a psy, zatímco Drobek navštívila říši snů.

Opole s Drobkem. title=Protože jsme disponovali celodenní síťovou jízdenkou SONE+PKP za úžasných 250 Kč, přehodnotili jsme cestu autobusem a zamířili jsme zpátky do Nysy stejným vlakem, který nás z ní odvezl. Tentokrát jsme už usnuli oba.

Trať z Nysy je mimo provoz, proto bylo třeba do Paczkówa, jenž byl naším dalším cílem zvolit autobus. Jen neotrlého cestovatele by mohla vyvést z míry skutečnost, že díky špatné radě místních nám ujel spoj přímo před očima. Neztratili jsme halvu a vyhledali jsme pomoc obézní informátorky v prvním patře autobusového nádraží (olejová barva na stěnách, malé okénko a hluboké východoslovanské ł mně opět připomnělo cosi ukrajinského), která nám poradila dálkový spoj ve směru Kudowa Zdrój. Patří už ke kolortiu cest na východ, že řidič se mně pokusil okrást o čtyři zlatky, ale netušil, že starý trik na cizince znám a nakonec bez dlouhých prostestů peníze vrátil.

Paczków sám je starou pevností s obdivuhodným eliptickým půdorysem, který se však již do značné míry rozpustil v síti moderních ulic, které se za staletí na město nabalily. Co ale zůstává, jsou robustní hradby a devatenáct kruhových bašt, každá trošku jiná a všechny krásné. Chvíli nám trvalo, než jsme nalezli restauraci se záchodem a následně jsem se projevil jako lama, když jsme Drobi přesvědčil k cestě úplně špatným směrem. Přestože si na mě mohla smlsnout, vynadala mně jen trošku.

Opole s Drobkem. title=Po nápravě kurzu jsme zamířili v ústrety zapadajícímu slunečnímu kotouči a zanedlouho jsme stopli první auto, jehož mladý řidič nás však svezl toliko necelý kilometr. Další tři jsme šli pěšky až téměř k hraničnímu přechodu po nové silnici v absolutní rovině mezi nudnými poli. Nicméně halasný zpěv nás zabavil do doby, než nás vzal jiný Polák. Drobka už to nepřekvapí, ale já jsem se podivil nad tím, kolik řidičů používá zkratku z Polska do Polska přes javornický výběžek. Jen tak dál.

Již za tmy jsme stáli na javornickém náměstí a seznali jsme, že není akci co vytknout. A to je vlastně také její jedinou chybou - nestalo se nic nečekaného, nezatkli nás, nemuseli jsme utíkat ani jsme se pořádně neztratili, takže to nebylo žádné dobrodružství! Příště budu blbnout víc.

Související články:
Téma:
Polsko
Nejen rovinatý severní soused naší země. Polsko mně učarovalo především svým podhorským jihem.…
Téma:
Sudety
Zádumčivá oblast česko-polsko-německého příhraničí a několik enkláv dále od hranic patří mezi má nejoblíbenější místa na celém světě. Tudy kráčela bezpočtukrát…

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Frantisek HastikČas: 24. 11. 2011, 12:4
Mate pravdu, ale neni to restaurace u hlavni cesty, nema poradne parkoviste a zije pouze z polskych stamgastu z Paczkowa.Neni schopna odchytnout Polaky, kteri mestem projizdeji poprve.

Autor: JzAČas: 16. 11. 2011, 22:32
Tady se javornických musím zastat - alespoň, co se restaruací ve městě týče - myslím, že byste nenašel jedinou, která nežije také z polských hostů, złoté a menu v obou jazycích jsou zde již pár let samozřejmostí.

Autor: František HastíkČas: 16. 11. 2011, 20:8
Dekuji za postřeh kolik polských řidičů používá zkratku z Polska do Polska přes javornický výběžek. Až si javorničtí uvědomí, že pokud je odchytí, nabídnou jim zámecké prohlídky v polštině, možnost jejich nakrmení českou kuchyní, obchody budou uvádět že berou zloté a nabídnou jim atraktivní zboží a informační tabule je budou informovat v jejich jazyce co si mohou v Javorníku prohlédnout, to vše přinese do Javorníku peníze. Natvrdlí javorničtí si to zatím neuvědomují.



Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Blansko (CZ).

Datum: 15. 5. 2009

Poslední komentáře:

Autor: alena
Text: Svého času ve Vlněně realizovali svá umělecká díla tvůrci artprotisů.Nabízímm ke poupi dílo Evy Trizuljakové Morena I.Z roku 1977.Nehodil by se do vzpomínkové expozice?
Číst

Autor: Miroslava Gregušová
Text: Jsem nar. v r.1937 a jezdívali jsme Líšenkou za války i po válce.Jediná má silná vzpomínka na jízdu z Brna na zastávku Holcova se uskutečnila někdy po osvobození v roce 1945. jezdil tam vláček s vozy vybavenými jako 1.tř.pro nás t.zv. blešáky. V nádražní budově se prodávaly lístky. Do kdy jezdil vláček si nepamatuji. Proč tato jízda byla pro mě nezapomenutelná? Vznikl tam hluk, nevím jestli od lokomotivy nebo něčeho jiného, ale moc mě vyděsil, protože mi připomněl nálet na Ostmarku, z kterého jsem se ještě tehdy nevzpamatovala. Bydleli jsme ve Slatině a při náletu jsme byli s maminkou ve sklepě a vše se s námi hýbalo jako o zemětřesení. ( Z Holcové jsme chodili pěšky na ul. Krejčího do Slatiny.) Vzhledem k mému věku už vám k tématu nemám co říct.
Číst

Autor: Gilotina
Text: Nedávno jsme zde byli o mezi 2-3 hodinou ranní vyvolávat duchy. To co se nám té noci stalo se mi dokola honí hlavou, neuvěřitelné ale kdo nevěří může se o paranormalitě v téhle budově přesvědčit sám na vlastní oči a uši. Brrr
Číst

Autor: Marie
Text: Lze volat na -O2- 602585038,děkuji,m
Číst

Autor: Marie
Text: Komentář na trochu jinak a sice, Vlněna,vyráběla Tapiko-koberečky apod.,nelze se dopátrat něž, zkouším takto.Chybí mi k dokončení "RIO" koberce, sv. tyrkysové a stř. modré,dále jsem pozbyla 2 svazky na obšití stř. modré.Prosím nabídněte.Děkuji za ochotu,Marie
Číst