Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Vlečka Přerov - elektrárna
Restaurace Ulysses Lodge Xagħra
Středomoravská elektrárna v Přerově
Úzkokolejka cihelny na Pazderně ve Vyškově
Úzkokolejka cukrovaru v Sokolnicích
Lichtenštejnské lesní železnice v Hrubém Jeseníku
Lesní železnice nad Přemyslovem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice nad Annínem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice Branná–Čerňava
Lesní železnice Františkov–Josefová
Fotka

5. lesní škola Bobří stopy


25. 10. 2019
5. lesní škola Bobří stopy se konala v Kunčicích pod Ondřejníkem a setkal jsem se na ní s většinou svých přátel starých i několika novými. Od pátku do neděle jsme se navzájem učili (nejen) táborovým dovednostem, na státní svátek v pondělí jsem přijal pozvání od Doubravky a společně s Ičem jsme vyrazili na průzkum opuštěné břidlicové štoly u Vítkova.

1. den: pátek 25. 10. 2019

Po příjezdu (celkem se nás v pátek sjelo deset) jsme absolvovali první přednáškový blok, ve kterém se řešily formální náležitosti pořádání a účtování akcí pod hlavičkou SPJF a Drobek představila svoji novou parketu - volně šiřitelný software. Většinu pátečního večera jsme nicméně venovali písničkám s kytarovým duem Maťo a Ilič, jejichž výkon byl jednoduše excelentní.

Pátá lesní škola Bobří stopy začala v pátek přednáškou Drobka o softwaru, který lze získat zdarma. Později jsme se měli dozvědět, že tohle téma se stalo její novou vášní po opuštění aktivit v SPJF.
Pátá lesní škola Bobří stopy začala v pátek přednáškou Drobka o softwaru, který lze získat zdarma. Později jsme se měli dozvědět, že tohle téma se stalo její novou vášní po opuštění aktivit v SPJF.
Zbytek večera patřil zpěvu písniček, ke kterým na kytaru mistrně hráli Maťo a Ilič.
Zbytek večera patřil zpěvu písniček, ke kterým na kytaru mistrně hráli Maťo a Ilič.

2. den: sobota 26. 10. 2019

Hlavním programovým dnem 5. lesní školy SPJF se stala sobota, naplněná jednak teoretickými přednáškami o pořádání akcí, ale zeména výukou střelby z luku v podání Jardy, hodu nožem v podání Maťa a zlatého hřebu, kterým se večer stala moje lekce správné stavby týpí, při které jsem postavil nejhnusnější stan svého života. Večer jsme strávili diskuzí na téma budoucnost aktivit v SPJF, která byla překvapivě plodná. Z výjímečně dobře připravených plánů ale po příchodu covidu na začátku roku 2020 zbyly pouhé trosky…

Sobotní rozcvička v režii sporťáka Rolfa. Mexičan mezitím chystá nezdravou, za to však chutnou snídani.
Sobotní rozcvička v režii sporťáka Rolfa. Mexičan mezitím chystá nezdravou, za to však chutnou snídani.
Dopoledne se rozbíhá škola v hodu čímkoliv ostrým - začínáme s bušurkeny pod vedením Maťa.
Dopoledne se rozbíhá škola v hodu čímkoliv ostrým - začínáme s bušurkeny pod vedením Maťa.
Jen házejte, za chvíli budete hledat ztracené bušurkeny v trávě.
Jen házejte, za chvíli budete hledat ztracené bušurkeny v trávě.
Doubravka se romachuje…
Doubravka se romachuje…
…a hází.
…a hází.
Maťo středem pozoronosti.
Maťo středem pozoronosti.
Následovala činnost podobná hledání bušurkenu v kupce listí.
Následovala činnost podobná hledání bušurkenu v kupce listí.
Přema.
Přema.
Po obědě vytáhl Vojta svůj stolečkový tenis alias pinponžík a vyhlásil kolotoč, do kterého se zapojilo až osm hráčů.
Po obědě vytáhl Vojta svůj stolečkový tenis alias pinponžík a vyhlásil kolotoč, do kterého se zapojilo až osm hráčů.
Pálek ovšem nebylo dost, tak hrál každý s tím, co našel ležet opodál.
Pálek ovšem nebylo dost, tak hrál každý s tím, co našel ležet opodál.
Nejmenší pingpong v Kunčicích pod Ondřejníkem.
Nejmenší pingpong v Kunčicích pod Ondřejníkem.
V pokročilém odpoledni nás otec Jarda učil na synovi Přemovi, jak se střílí z luku.
V pokročilém odpoledni nás otec Jarda učil na synovi Přemovi, jak se střílí z luku.
A teď my.
A teď my.
Žluťas zakládá šíp.
Žluťas zakládá šíp.
Jediná fotka (mimo skupinové), na které jsem já. Děkuji neznámému dobrodinci, že mě vyfotil.
Jediná fotka (mimo skupinové), na které jsem já. Děkuji neznámému dobrodinci, že mě vyfotil.
Moje poslední fotka Drobka. Zklamání, které už nezmizí.
Moje poslední fotka Drobka. Zklamání, které už nezmizí.
Přema a dívky.
Přema a dívky.
Nejmladší generace táborových vedoucích SPJF.
Nejmladší generace táborových vedoucích SPJF.
Sobotní slunce se kloní k západu.
Sobotní slunce se kloní k západu.
Doubravka.
Doubravka.
Smysl večerních hrátek pod vedením Jardy si už nepamatuji. Dovedu pouze říct, že byly podivné…
Smysl večerních hrátek pod vedením Jardy si už nepamatuji. Dovedu pouze říct, že byly podivné…

3. den: neděle 27. 10. 2019

V neděli jsme dopoledne ještě stihli přivítat Winogu s rodinou, který pak vedl brainstorming na téma festivalu pracovně nazvaného Foglarcon, který by se odehrál na podzim 2020 v Praze. Dobrých nápadů zaněla celá řada a Winoga nás dokázal i strhnout k přislíbení pomoci. Zda se ovšem někdy festival uskuteční, zůstává i rok po lesní škole ve hvězdách. Odpoledne jsme se rozjeli do všech světa stran - přičemž já jsem ještě nemířil domů, kde na mě stejně nikdo nečekal, ale přijal jsem pozvání od Doubravky, která plánovala společně s Ičem strávit také pondělní státní svátek a prázdniny průzkumem severomoravské podzimní přírody. Nechali jsme se proto s Ičem pohostit a nedělní večer jsme strávili příjemným sledováním filmu Život je čudo, u kterého všichni kromě mě usnuli.

V neděli se pomalu balíme. Před definitivním setřením proto ještě fotím výsledky debaty o budoucnosti SPJF, která se protáhla dlouho do večera. Kdybychom tehdy měli tušení, jak náš dobře připravený plán v roce 2020 zhatí covid, který už tou dobou řádil v Číně, snad bychom se do něj ani nepouštěli.
V neděli se pomalu balíme. Před definitivním setřením proto ještě fotím výsledky debaty o budoucnosti SPJF, která se protáhla dlouho do večera. Kdybychom tehdy měli tušení, jak náš dobře připravený plán v roce 2020 zhatí covid, který už tou dobou řádil v Číně, snad bychom se do něj ani nepouštěli.
Soki během nedělního jednání o Foglarconu.
Soki během nedělního jednání o Foglarconu.
Na závěr společné foto pod Ondřejníkem a okolo Mexy.
Na závěr společné foto pod Ondřejníkem a okolo Mexy.

4. den: pondělí 28. 10. 2019

V pondělí jsem trošku déle spali, abychom nakonec skutečně vyrazili na cestu do Vítkova, respektive na malé nádraží Klokočov, utopené v lesích (ovšem dodnes vybavené vodním jeřábem, což se už moc často nevidí). Hledání štoly v podivně ztichlých a prokácených lesích mělo své zádumčivé kouzlo a když jsme nakonec skutečně uspěli, strávili jsme ještě několik dalších hodin v podzemí. Po návratu do Vítkova nám díky mojí chybě ve výpočtu ujel vlak, takže „domů“ jsme se vraceli složitě autobusem a vlakem přes Opavu i Ostravu.

Na státní svátek v pondělí vyrážíme ze zastávky Kopřivnice zastávka za dobrodružstvím, pokusit se najít opuštěnou štolu u Vítkova.
Na státní svátek v pondělí vyrážíme ze zastávky Kopřivnice zastávka za dobrodružstvím, pokusit se najít opuštěnou štolu u Vítkova.
Železniční zastávka Klokočov leží na rozdíl od samotného Klokočova, který je součástí Vítkova, na katastru města Oder. Zde jsme opustili civilizaci a jali se hledat štolu ukrytou v lesích.
Železniční zastávka Klokočov leží na rozdíl od samotného Klokočova, který je součástí Vítkova, na katastru města Oder. Zde jsme opustili civilizaci a jali se hledat štolu ukrytou v lesích.
Lesy v podhůřé Nízkého Jeseníku dostaly při kalamitách posledních let zabrat. Postupujeme ponurým údolím pod Vítkovem, kde je nemístné ticho a sledujeme, že ze železnice tu kdysi měla odbočovat vlečka pro překládání kamene dováženého sem z lomu České skály důlní úzkokolejkou. Vlečka ovšem nebyla nikdy dokončena a dnes vše zarůstá křovím.
Lesy v podhůřé Nízkého Jeseníku dostaly při kalamitách posledních let zabrat. Postupujeme ponurým údolím pod Vítkovem, kde je nemístné ticho a sledujeme, že ze železnice tu kdysi měla odbočovat vlečka pro překládání kamene dováženého sem z lomu České skály důlní úzkokolejkou. Vlečka ovšem nebyla nikdy dokončena a dnes vše zarůstá křovím.
V pozdním odpoledni štolu skutečně nacházíme a následujících několik hodin se procházíme labyrintem chodeb se zbytky úzkorozchodné drážky a rovnávkou nevyužité břidlice.
V pozdním odpoledni štolu skutečně nacházíme a následujících několik hodin se procházíme labyrintem chodeb se zbytky úzkorozchodné drážky a rovnávkou nevyužité břidlice.
Fotky z mobilu mě nemohou uspokojit a před svým definitivním odjezdem domů tak nakonec plánuji ještě jednu návštěvu štoly. Odehraje se téměř přesně za rok…
Fotky z mobilu mě nemohou uspokojit a před svým definitivním odjezdem domů tak nakonec plánuji ještě jednu návštěvu štoly. Odehraje se téměř přesně za rok…

5. den: úterý 29. 10. 2019

Na rozdíl od středoškoláků jsem nicméně v úterý nedisponoval prádzninami, proto jsem v úterý brzo ráno zamířil přece jenom na jih. Za sebou jsem nechával pohnuté léto roku 2019 a v uších mně ještě doznívaly hlasy přátel. Brzo ale mělo přijít tolik změn, které nikdo nečekal, že kdybych o nich tenkrát věděl, bylo by mně snad až úzko.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Jeseníky (CZ).

Datum: 23. 12. 2006

Poslední komentáře:

Autor: Šimon Zicháček
Text: Jsou nějaké web. stránky, nebo dá se někde zjistit kdy něco pojede na Poříčské vlečce?
Číst

Autor: Otakar Hobza
Text: Budova je nestřežená a do budovy lze vstoupit všemi vchody, není zajištěná. Nedávno došlo k požáru střechy a poměrně hodně zatéká, degradace nabrala na síle.

Video z prohlídky: https://fb.watch/1KwKImAVd3/
Dron: https://youtu.be/gUwR-bynRfM

Číst

Autor: Antonín Pátek
Text: Sloužil jsem v roce 1976-1978,přijímač na třetí rotě jako radista a radiodálnopisec,po půl roce přesun přes buzerák na první rotu pod velením majora Slance do třetí čety kde nám velel poručík Novotný,dobrej chlap,pozdravuji Přemka Vršu,jeden z mála mazáků co nebyl magor.
Číst

Autor: Radek
Text: VU 87 19
Jaro 89-zima 90 Jsem chodival na letiste do parku na sluzby
Číst

Autor: Oldřich
Text: Zdravím, těch elektroměrů je docela škoda (z historického a sběratelského hlediska), kdyby je tak někdo odmontoval, než to zbourají.
Číst