Na práci jsme toho neměli mnoho, a tak jsme se zdrželi na třech zajímavých místech. Nejprve jsme si v sobotu dopoledne udělali malou prohlídku Gkuchołaz, zvláštního příhraničního města, z nějž ani po třičtvrtěstoletí nevyprchal divukrásný německý lázeňský duch. Hlucholazy neboli Ziegenhals, kozí krky, jsou ztěží popsatelnou směsicí historických budov, železničních tratí, továren, zčásti opuštěných, vodních děl a lázeňských promenád, zalitou omáčkou socialistického nedobudovatelství se supermarketovým topingem let devadesátých. Město, které nemůže na člověka nezapůsobit, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu.
V něčem podobné a ve všem ostatním jiné město je Vidnava, ležící tentokrát na české straně hranice. Historické město, jehož vývoj byl podvázán polohou už před staletími a kterému nepomohla k vymanění z pohraniční pasti ani železniční trať, dnes už opět osiřelá a čekající na zrušení. Historickou atmosféru ospalého městečka (kam však každoročně mířím do své oblíbené restaurace na náměstí, jež nese odkaz řeckých imigrantů z 60. let 20. století) zhodnotili jeseničtí skauti při přípravě dnes již proslulé hry na motivy příběhů Jaroslava Foglara Stínadla. Přijíždí sem stovky hráčů a přijeli jsme za soumraku také my, abychom se vpili do kouzla starých uliček a udělali malou reportáž.
Náš třetí cíl vlastně ani cílem nebyl, ale zlátnoucí záad slunce nad Pásmem Orlíka, jak se v Jeseníkách říká protáhlému hřebeni východně od hřebene hlavního, nás uchvátil svojí krásou. I odstavili jsme vůz v sedle nad Zlatými Horami a vyběhli s nadšením na stráně pokryté pastvinami nad Heřmanicemi, abychom se definitivně rozloučili s létem pohnutého roku 2019 a připravili se na příchod dlouhé a temné zimy.
 | | Fabryka armatur na ulici Powstańców Śląskich patří k nejzajímavějším průmyslovým památkám Głuchołaz. A to jimi tohle podviné město doslova překypuje. Zamiloval jsem si ho (nejen) proto už dávno. |
|
 | | Další głuchołazskou raritou je městská železnice vedoucí od stanice Głuchołazy přes zastávku Głuchołazy miasto (kde byla předloni oficiálně ukončena) do zrušené zastávky Głuchołazy zdrój. |
|
 | | Za to peážní dráha do Mikulovic relativně prosperuje už od roku 1888. V obdobích největších sporů mezi Československem a Polskem dokonce pod dohledem Sovětského svazu. |
|
 | | Głuchołazy jsou mimo jiné lázeňským městem. Podobně, jako je v dezolátním stavu lázeňská zastávka zdrój, jsou v rozkladu i některé za socializmu moderní lázeňské pavilony. |
|
 | | Stále jsou na obou stranách pohraničí místa, kde jde čas jakoby obráceným směrem. |
|
 | | Na večer jsme se vypravili do Vidnavy - ta byla založena Vratislavskými biskupy jako město již v polovině 13. století (a je tedy podobně stará jako třeba Brno). Tehdy byla města novým civilizačním vynálezem jako třeba o pár století později volby. |
|
 | | Třetí říjnovou sobotu se ovšem Vidnava proměnila ve Stínadla. |
|
 | | V ulicích to vřelo, hloučky chlapců a dívek v kabátech a čepicích se pohybovaly ulicemi, tu se celá masa někam hnul a hnala se od jednoho náměstí ke druhému, tu se rozpadla do malých rokujících skupinek. Bylo na první pohled vidět, že ve městě se něco děje! |
|
 | | Stínadelskou hru tu pořádají už od roku 2014 skauti z Jeseníka. Je jen škoda, že pro více než stovku účastníků nenechávají vypravit speciální vlak, kterým by sem mohli dojet. |
|
 | | Atmosféra tajemných uliček plných nepřístupných a surových Vontů byla bezmála dokonalá. Jen to sinalé světlo dopadající na dláždění z pouličních lamp nebylo nazelenalé, ale oranžové… |
|
 | | V neděli se všechno končí, voda z barelu se vylévá. Musíme připravit Munu 36 na zimu, a tak je potřeba vypustit vodu z míst, kde by mrát mohl napáchat škodu. |
|
 | | Na zpáteční cestě se zastavujeme v sedle nad Heřmanovicemi, pozdravit krávy. |
|
 | | Nějak mně to nedává a chytám fotografickou horečku. Západ slunce o páté je přece tak barevný! |
|
 | | Už roky tvrdím, že víkend nejbližší k 18. říjnu je ten nejbarevnější v roce. |
|
 | | Jeseníky jsou mi ze všech hor světa nejbližší. Prožil jsem tu drsné akce, na kterých jsme bojovali o přežití v mrazu a sněhu, romanitckou lásku a procházky po zaniklých osadách, fascinující pocit z odhalování neznámého, nadšení z nových projektů, nelegální překračování hranice i pocit neskonalého klidu a pohody. A zdaleka s Jeseníky nekončím. |
|
 | | Pohled z Heřmanovic na Pásmo Orlíka. Mou duši zase oblévá melancholický smutek. |
|
 | | HDR verze se nabízí přímo sama. |
|
 | | A ještě jedna. |
|
 | | Sbohem babí léto roku 2019, blíží se dlouhá a temná zima. |
|
|
