Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Vlečka Přerov - elektrárna
Restaurace Ulysses Lodge Xagħra
Středomoravská elektrárna v Přerově
Úzkokolejka cihelny na Pazderně ve Vyškově
Úzkokolejka cukrovaru v Sokolnicích
Lichtenštejnské lesní železnice v Hrubém Jeseníku
Lesní železnice nad Přemyslovem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice nad Annínem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice Branná–Čerňava
Lesní železnice Františkov–Josefová
Fotka

Vandr na Štefanskou Hutu


16. 8. 2019
Od Velikonoc plánovaná akce návštěvy východního Slovenska na rozhraní Šariše a Spiše přišla konečně na řadu. Se zvláštní skupinou přátel z různých směrů jsme se vydali prozkoumat několik slovenských průmyslových památek.

Na východní Slovensko jsme zamířili vlakem a jelo nás celkem šest. Moje kolegyně z Recetoxu Maria, kamarádka ze SPJF Doubravka a milovníci opuštěných staveb Jitka, Honza a Vašek. Zdánlivě heterogenní skupina se nakonec ukázala být docela příjemnou partou lidí a nezdráhám se říct, že procházka po třech obcích v údolí Hornádu: Margecanech, Kluknavě a Krompachách se nakonec všem líbila. Maria přespala ve dvou různých vesnických hotelích, my ostatní jsme se spokojili s nocemi pod širákem a po dobytí jednoho vrcholu, prohlídce dvou kovohutí a koupeli v ružínské vodní nádrži jsme v neděli zase zamířili domů.

V pátek večer jsme vyrazili nočním vlakem do Margecan. Pivo nepiju, ale sbírku slovenských železničních lahví jsem si nemohl nevyfotit.
V pátek večer jsme vyrazili nočním vlakem do Margecan. Pivo nepiju, ale sbírku slovenských železničních lahví jsem si nemohl nevyfotit.
Přespání nad Margecanami a Jitčin ranní čaj k snídani.
Přespání nad Margecanami a Jitčin ranní čaj k snídani.
Dopoledne jsem zkoušel fotit stařičkým objektivem Pentacon auto 1.8/50 s ručním ostřením. Má málou hloubku ostrosti a krásně rozmazává okraje fotek.
Dopoledne jsem zkoušel fotit stařičkým objektivem Pentacon auto 1.8/50 s ručním ostřením. Má málou hloubku ostrosti a krásně rozmazává okraje fotek.
Třeba pampelišky.
Třeba pampelišky.
Nebo luční koníky.
Nebo luční koníky.
Nebo Doubravku, která se rozehřívá na sluníčku po prochladlé noci.
Nebo Doubravku, která se rozehřívá na sluníčku po prochladlé noci.
Výzdoba železničního podjezdu za nádražím.
Výzdoba železničního podjezdu za nádražím.
V sobotu jsme se rozhodli dojít ke Štefanské Hutě, což je stará měděná huť v Kluknavě. Abychom nešli údolím po silnici, vzali jsme to přes kopec Roháčka (1028 m) a po cestě objevili opuštěný železniční vagón.
V sobotu jsme se rozhodli dojít ke Štefanské Hutě, což je stará měděná huť v Kluknavě. Abychom nešli údolím po silnici, vzali jsme to přes kopec Roháčka (1028 m) a po cestě objevili opuštěný železniční vagón.
Interiér vozu je barevný.
Interiér vozu je barevný.
Identifikace vagónu není vzhledem k jeho stáří jednoduchá. Pomoci by snad mohl německý nápis „Türrollenbuchsen nich schmieren“, tedy něco jako „Nemazat kuličková ložiska dveří“.
Identifikace vagónu není vzhledem k jeho stáří jednoduchá. Pomoci by snad mohl německý nápis „Türrollenbuchsen nich schmieren“, tedy něco jako „Nemazat kuličková ložiska dveří“.
Ještě před pár lety by byl vagón ideálním místem pro přespání v lese, s kamínky a nepromokavou střechou. Nyní je už ale jeho osud zpečetěn.
Ještě před pár lety by byl vagón ideálním místem pro přespání v lese, s kamínky a nepromokavou střechou. Nyní je už ale jeho osud zpečetěn.
Nižší vrcholek Čierna hora dosahuje výšky 1024 m.
Nižší vrcholek Čierna hora dosahuje výšky 1024 m.
Nabízí fenomenální rozhled na kopcovatý Šariš.
Nabízí fenomenální rozhled na kopcovatý Šariš.
A Doubi nabízí hruškový kompot.
A Doubi nabízí hruškový kompot.
Na společně fotce stojím já, Jitka, Honza, Doubravka a Vašek a sedí Maria.
Na společně fotce stojím já, Jitka, Honza, Doubravka a Vašek a sedí Maria.
Tahle nálepka na Rohačce už zůstane asi navždy záhadou.
Tahle nálepka na Rohačce už zůstane asi navždy záhadou.
Maria a Krompachy.
Maria a Krompachy.
Honzův pohled proniká až do morku kostí.
Honzův pohled proniká až do morku kostí.
Když bude Doubravka vraštit čelo, zůstanou jí vrásky už navždy.
Když bude Doubravka vraštit čelo, zůstanou jí vrásky už navždy.
A to platí i pro Jitku.
A to platí i pro Jitku.
Železniční zastávka Kluknava bývala kdysi stanicí, odkud odbočovala úzkokolejná vlečka do Štefanské Huty.
Železniční zastávka Kluknava bývala kdysi stanicí, odkud odbočovala úzkokolejná vlečka do Štefanské Huty.
Dnes jsou v Kluknavě nějvíc hrdí na krytý dřevěný most. Nedávno prošel rekonstrukcí, na webu mapy.cz ale pořád ještě chybí.
Dnes jsou v Kluknavě nějvíc hrdí na krytý dřevěný most. Nedávno prošel rekonstrukcí, na webu mapy.cz ale pořád ještě chybí.
Krásná administrativní budova bývalé továrny na měď chřadne v houští.
Krásná administrativní budova bývalé továrny na měď chřadne v houští.
A to je samotná huť, o které víme díky slovenským kolegům ze skupiny Čierné diery. Děkujeme!
A to je samotná huť, o které víme díky slovenským kolegům ze skupiny Čierné diery. Děkujeme!
Večeře pod klenbami a pod širákem současně.
Večeře pod klenbami a pod širákem současně.
Nejzajímavější částí stavby byl podzemní náhon přivádějící do hutě technologickou vodu. Částečně je dnes však zasypán a do jeho nezasuté části v soukromé zahradě jsme se bohužel nedostali.
Nejzajímavější částí stavby byl podzemní náhon přivádějící do hutě technologickou vodu. Částečně je dnes však zasypán a do jeho nezasuté části v soukromé zahradě jsme se bohužel nedostali.
Někdy okolo přelomu tisíciletí se kdosi pokusil o rekonstrukci hutě, ta však skončila na půli cesty a dnes stavba žalostně chátrá.
Někdy okolo přelomu tisíciletí se kdosi pokusil o rekonstrukci hutě, ta však skončila na půli cesty a dnes stavba žalostně chátrá.
Železniční zastávka Kluknava. Starý nápis vypadá jako Štefanská Huta, ale když se na něj zadíváte podrobně, objevíte zase jen Kluknavu.
Železniční zastávka Kluknava. Starý nápis vypadá jako Štefanská Huta, ale když se na něj zadíváte podrobně, objevíte zase jen Kluknavu.
Mnoho vlaků v někdejší stanici nestaví. Zrekonstruovaná Košicko-bohumínská dráha vede o několik metrů výše na náspu a ještě v podivném úhlu vůči původní budově.
Mnoho vlaků v někdejší stanici nestaví. Zrekonstruovaná Košicko-bohumínská dráha vede o několik metrů výše na náspu a ještě v podivném úhlu vůči původní budově.
Po trase někdejší úzkokolejky k huti vede dnes stezka pro pěší a cyklisty, kteří chtějí na nádraží.
Po trase někdejší úzkokolejky k huti vede dnes stezka pro pěší a cyklisty, kteří chtějí na nádraží.
Neděli jsme strávili v Krompachách. Městě, jehož největší sláva, podobně jako okolní části údolí Hornádu, už pominula. V 19. století průmyslová obec dnes chřadne.
Neděli jsme strávili v Krompachách. Městě, jehož největší sláva, podobně jako okolní části údolí Hornádu, už pominula. V 19. století průmyslová obec dnes chřadne.
Také zde byla naším cílem huť, o které jsme se dozvěděli od Čierných dier.
Také zde byla naším cílem huť, o které jsme se dozvěděli od Čierných dier.
Nová střecha z trapézového plechu dobře chrání prázdnotu uvnitř. I tak se nám tu ale líbí.
Nová střecha z trapézového plechu dobře chrání prázdnotu uvnitř. I tak se nám tu ale líbí.
Teda Doubravce možná ne.
Teda Doubravce možná ne.
Děvčata se raději sebrala a zamířila do cikánské osady na předměstí Stará Maša.
Děvčata se raději sebrala a zamířila do cikánské osady na předměstí Stará Maša.
Cikáni tu žijí v domcích původní dělnické kolonie. Záchody ale již dosloužily a proto chodí obyvatelé konat potřebu do předzahrádek, které pak náramně páchnou.
Cikáni tu žijí v domcích původní dělnické kolonie. Záchody ale již dosloužily a proto chodí obyvatelé konat potřebu do předzahrádek, které pak náramně páchnou.
Jiná dělnická a dnes převážně cikánská osada se nachází na levém břehu Hornádu za železárnami.
Jiná dělnická a dnes převážně cikánská osada se nachází na levém břehu Hornádu za železárnami.
Na závěr jsme jeli zpět do Margecan, spravit si chuť koupelí v přehradě krásného jména Ružín.
Na závěr jsme jeli zpět do Margecan, spravit si chuť koupelí v přehradě krásného jména Ružín.
Místní kutil mně půjčil svůj elektřinou poháněný člun a já se nemohl do sytosti vynajezdit po hladině přehrady.
Místní kutil mně půjčil svůj elektřinou poháněný člun a já se nemohl do sytosti vynajezdit po hladině přehrady.
Doubravka na to jen nevěřícně kouká a kroutí hlavou.
Doubravka na to jen nevěřícně kouká a kroutí hlavou.
Je čas zamířit zase do Brna a Kopřivnice. Na shledanou, Šariši.
Je čas zamířit zase do Brna a Kopřivnice. Na shledanou, Šariši.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Javorník (CZ).

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Otakar Hobza
Text: Budova je nestřežená a do budovy lze vstoupit všemi vchody, není zajištěná. Nedávno došlo k požáru střechy a poměrně hodně zatéká, degradace nabrala na síle.

Video z prohlídky: https://fb.watch/1KwKImAVd3/
Dron: https://youtu.be/gUwR-bynRfM

Číst

Autor: Antonín Pátek
Text: Sloužil jsem v roce 1976-1978,přijímač na třetí rotě jako radista a radiodálnopisec,po půl roce přesun přes buzerák na první rotu pod velením majora Slance do třetí čety kde nám velel poručík Novotný,dobrej chlap,pozdravuji Přemka Vršu,jeden z mála mazáků co nebyl magor.
Číst

Autor: Radek
Text: VU 87 19
Jaro 89-zima 90 Jsem chodival na letiste do parku na sluzby
Číst

Autor: Oldřich
Text: Zdravím, těch elektroměrů je docela škoda (z historického a sběratelského hlediska), kdyby je tak někdo odmontoval, než to zbourají.
Číst

Autor: Mirek Maleček
Text: Dobrý den, tak jsem si se zájmem prolétl váš úctyhodný seznam úzkorozchodek. Vzpomněl jsem si že ve Vyškově byla kromě cukrovarské dráhy s parním provozem do Kozlan ( známá mašinka Amalie - tu ještě i já pamatuju u cukrovarských vrat )ještě další úzkokolejka mezi Vyškovem a Dědicemi která vedla přes hlavní silnici do snad ještě fungujícího nábytkářského závodu UP. Kdysi to prý byla cihelna jak mi říkal táta, kterou pak předělali na nábytkářskou výrobu. Ještě tam pamatuju úzké koleje přes cestu a v chodníku na pravé straně cesty z Vyškova směrem do Dědic. Vedly snad do brány do fabriky. Při opravě silnice někdy v devadesátých letech či kolem roku 2000 - nevybavím si kdy přesně se dělala oprava silnice do Dědic protože ve Vyškově už leta nebydlím, jen jsem tam zhruba dvakrát za rok dojel na návštěvu rodiny - ty koleje byly odstraněny.
Číst