Protože se už přes rok zabývám tvorbou největšího seznamu úzkokolejek, přišlo mně vhod, že jsme se s ¥em v neděli shodli na plánu vyrazit na celodenní cyklovýlet. Vybavení sice nebylo vyrovnané, protože oproti mému relativně novému horskému kolu Pells ¥ postavil svoji letitou Ukrajinu, ale jak se později ukázalo, dovedl se mnou až na pár momentů překvapivě držet krok.
Protože první úzkokolejku jsem si pamatoval pod hradem Svojanovem a druhá se nachází v Bořínově u Nedvědice, bylo zapotřebí podniknout transverzální cestu vlakem na sever a z údolí Svitavy (konkrétně ze zastávky Rozhraní do údolí Svratky (konkrétně na nádraží v Nedvědici, odkud bychom se zase vlakem dostali domů.
Cesta po jihomoravských, výchdočeských i vysočinských vesničkách probíhala hladce až do chvíle, kdy jsme po ztrátě turistické značky v kopcích nad Vírskou přhradou závodili v terénním sjezdu. Při vší úctě k ukrajinské technice, ¥ovo kolo nevydrželo tolik jako moderní český stroj a další cesta se tak změnila na závod s časem a píchlou duší, kterou bylo nutné každé 2 km dohušťovat. Protože ale cesta vedla nadále jen z kopce a ¥ je cyklista k pohledání, stihli jsme nakonec nejen prohlídku bořínovské úzkokolejky i s cihelnou, ale také poslední vlak z Nedvědice do Brna.
 | | Opuková jeskyně V Rozhraní je nejdelšírozsedlinovou jeskyní v Česku. Skrývá se na nenápadném místě nad vesničkou Rozhraní a na své cestě jsme ji nemohli minout bez povšimnutí. |
|
 | | Celková délka chodeb v jeskyni je kolem 400 m, ale narozdíl od jeskyní v krasu je průzkum v puklinách trošku méně zajímavý. |
|
 | | Drobek říkávala, že v krajině Vysočiny chybí červená barva a vše je jen v odstínech žluté přes zelenou do modré. Měla pravdu. |
|
 | | Odpoledne konečně přijíždíme do městyse Svojanova, kde jsem byl naposledy na školním výletě s primou blanenského gymnázia. |
|
 | | Naším prvním velkým cílem byl přejezd zrušené úzkokolejky v osadě Hamry pod městem Bystré. |
|
 | | 600 mm drážka na pilu se už pár let nepoužívá, přejezd je ale stále poctivě vyznačen dopravními značkami. |
|
 | | Tudy jezdily až do začátku 21. století vozíčky s řezivem ze skládky na katr na druhé straně silnice. |
|
 | | Dnes úzkokolejka čeká na svůj neblahý osud, postupně zalévána asfaltem. |
|
 | | Romantická budova pily v Hamrech pod Bystrým. |
|
 | | Namísto úzkokolejných vozíků tu dnes kraluje monstrózní zánovní nakladač značky Volvo. |
|
 | | Vírská přehrada patří k nejmalebnějším stavbám svého druhu v Česku. |
|
 | | Druhá úzkokolejka pomalu zarůstá v areálu zaniklé cihelny v Bořínově. |
|
 | | Opodál rezaví nádherné rypadlo z varnsdorfských strojíren. |
|
 | | Cihlářská hlína se v místním hliníku těžila seškrabováním v povrchových vrstvách. |
|
 | | Vozíky o rozchodu 600 mm ji pak dopravovaly do samotné cihelny po krytém železničním mostě až zhruba do roku 2005. |
|
 | | Dnes už z kolejiště zbývají jen fragmenty. |
|
 | | V horním patře se hlína z vozíků vyklápěla do zásobníku kruhovým otvorem. |
|
 | | Po vytvarování zamířily syrové cihly do sušáren, kde se z nich před vypálením odpařil nadbytek vody. |
|
 | | Po kolejích tu jezdil strašidelný vozík zakladač, který převážel cihly ze sušáren do pece. |
|
 | | Na nádraží v Nedvědici jsme nakonec byli asi čtvrt hodiny před odjezdem posledního vlaku a stihli jsme tak nejen Kofolu, ale také obdivovat odstavenou Bardotku v socialistickém nátěru. |
|
 | | Nedvědice, Nedvědice! |
|
|
