Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Kaple sv. Františka Xaverského v Muzlově
Rodinný dům Poděbradova 23
Podzemí Přeskače
Sklepy pivovaru Moravia
Minérské chodby pod Smetanovými sady
Hotel Vaníček Praha
Chľaba (žzast)
Obchodní dům Letná v Bystrci
5. cvičení
4. cvičení
Fotka

Podzemí pod Provaznickým vrškem


31. 10. 2018
Jedním z posledních sklepení popsaných v trilogii Brněnské podzemí, které jsem nenavštívili, zůstávala dlouho dvojice sklepů pod Provaznickým vrškem. Tedy pro něktré ne tak docela. Tak jako tak, tuto drobnou nedokonalost jsme odstranili posledního dne v říjnu roku 2018.

Nejprve jsme zamířili do horního sklípku, který je s povrchem zemským propojen touto úzkou cihlovou chodbičkou. V dálce svítí moderní část nemocnice u sv. Anny.
Nejprve jsme zamířili do horního sklípku, který je s povrchem zemským propojen touto úzkou cihlovou chodbičkou. V dálce svítí moderní část nemocnice u sv. Anny.

Ve skutečnosti už jsme jednou v kamenných skípcích pod vrškem za středověkými hradbami, dávno nazývaným Provaznický (nebo prostě Provazák), jednou byli. Bylo to v roce 1999 a já a Permoník jsme tehdy celý den bloumali po Brně a čekali na kamarády ze SPJF, které mívalo nedaleko odtud na Kopečné ulici klubovnu. Byla to naše první výprava do uliček velkého města bez dozoru rodičů a hned se semlelo několik věcí. Kromě sklepů pod Provazákem, které tehdy byly volně přístupné za posledními zbouranými domy pitoreskní uličky am Annagrund, a ve kterých jsme objevili cosi jako vontskou svatyni, jsme se také prosoukali do výše položených sklepení zaniklého pavlačáku, který stával na vršku nahoře.

Málem jsme se tam tehdy s mizernou baterkou a dozvuky zrovna přečtěných knížek o Stínadlech v uších zřítili do podzemní studny (dnes protažené na povrch v nechutně moderním parčíku za Anenskými terasami) a vzápětí jsme čelilio přepadení partou výrostků, kteří by snesli srovnání s těmi nejdrsnějšími z Vontů. Příhody z města, které jsme tenkrát za jediný den nasáli, mě motivují dodnes. Ale zpět do současnosti.

Uplynulo skoro 20 let, a tak se tentokrát návštěva ve sklepech pod Provazákem nesla v docela jiném duchu. O povolení ke vstupu jsme museli požádat magistrát a následně za doprovodu ochotného Ing. Benži z Technických sítí města Brna jsme mohli za poplatek, na který jsme se složili, nahlédnout za dvojici dobře uzamčených dvířek. Po vontské svatyni tu nezbylo docela nic, zato jsme mohli obdivovat původní kamenné stěny a místy cihlové vyzdívky, rouru, která spojuje horní a spodní sklípek jakož i příjemné ticho a chlad, které jsou uprostřed města vzácností.

Celkem nás na Pekařské bylo patnáct a s focením dohromady jsme večerní prohlídkou strávili skoro hodinu a půl.

Výše umístěný sklep se šplhá mírně do kopce. Ve skále vylámaný prostor není nikterak zvláštní, snad kromě dvou maličkostí: v koutě se ukrývá ocelová roura, která spojuje sklep s nižším podlažím a ve stropě je zazděný obdélníkový otvor, který snad kdysi mohl sloužit jako spojka se sklepy nahoře na Provazáku.
Výše umístěný sklep se šplhá mírně do kopce. Ve skále vylámaný prostor není nikterak zvláštní, snad kromě dvou maličkostí: v koutě se ukrývá ocelová roura, která spojuje sklep s nižším podlažím a ve stropě je zazděný obdélníkový otvor, který snad kdysi mohl sloužit jako spojka se sklepy nahoře na Provazáku.
Sestup do druhého sklípku, který tvořím dolní patro. Ústí do něj roura z horního sklepení.
Sestup do druhého sklípku, který tvořím dolní patro. Ústí do něj roura z horního sklepení.
Odvážná školačka otevírá zatuchlé dveře a před jejími zraky se skvěje ve skále vylámaná místnost.
Odvážná školačka otevírá zatuchlé dveře a před jejími zraky se skvěje ve skále vylámaná místnost.
Okolí křižovatky Pekařské a Anenské ulice je zřejmě místem s nejhustší sítí podzemních chodeb v Brně. Kromě sklepů pod nemocnicí, donedávna propojených  s podzemím pod Anenskou ulicí a kdysi snad chodbicí také s podzemím pod uličkou am Annagrund, množstvím podzemních chodeb pod Pellicovou ulicí, nedalekou tramvajovou štolou nebo chodbou spojující domy na obou stranách Pekařské ulice jde ovšem hlavně o prastarou krysí štolu a tajemné kaverny pod tramvajovou zastávkou, ve kterých při propadu roku 1976 tragicky vyhasl život paní Bartošové.
Okolí křižovatky Pekařské a Anenské ulice je zřejmě místem s nejhustší sítí podzemních chodeb v Brně. Kromě sklepů pod nemocnicí, donedávna propojených s podzemím pod Anenskou ulicí a kdysi snad chodbicí také s podzemím pod uličkou am Annagrund, množstvím podzemních chodeb pod Pellicovou ulicí, nedalekou tramvajovou štolou nebo chodbou spojující domy na obou stranách Pekařské ulice jde ovšem hlavně o prastarou krysí štolu a tajemné kaverny pod tramvajovou zastávkou, ve kterých při propadu roku 1976 tragicky vyhasl život paní Bartošové.
Odvážná školačka ukazuje směrem, kde se o pár metrů nad její hlavou rozkládá další podzemní labyrint. Na rozdíl od ostatních dokonale nepřístupný.
Odvážná školačka ukazuje směrem, kde se o pár metrů nad její hlavou rozkládá další podzemní labyrint. Na rozdíl od ostatních dokonale nepřístupný.
Patnáct průzkumníků Druhého brna se loučí a těší na shledanou pár metrů pod zemí.
Patnáct průzkumníků Druhého brna se loučí a těší na shledanou pár metrů pod zemí.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Dukovany (CZ).

Datum: 14. 10. 2007

Poslední komentáře:

Autor: Sumec
Text: Nikoliv žst. nýbrž odbočka Židenice.
Číst

Autor: Jan Bartoš
Text: Závory před Zábrdovickým mostem byly pouze do začátku čtyřicátých let, kdy před nimy končila tramvaj do Židenic. S vybudováním nového mostu v r. 1942 (v současné době v rekonsrukci) došlo k prodloužení tramvajové linky přes něj na Starou osadu a ke zrušení závor. Dopravu na silnici zastavovali zaměstanci dráhy s praporky. Tak si to aspoň pamatuji z padesátých let.
Číst

Autor: jispo
Text: menší chybka releový poloautoblok je v traťovém úseku do votic.
Číst

Autor: Lubomír Buňka
Text: Vlečka uváděná pod názvem Vlečka Mutějovice - Lesy Žatec, Mutějovice byla zbytkem po vlečce, která soužila dolu Perun III. Těžební jáma byla v provozu od roku 1942 a uzavřena byla v roce 1965. Od nádraží Mutějovice po pilu Lesů Žatec se jednalo zhruba o 1/4 původní délky. Zatímco drážní těleso k pile je dobře znatelné, od pily se ztrácí v lesním porostu. Projít tento úsek je bez obtíží možný mimo vegetační období. Opět je dobře patrná, jako cesta, od křížení cyklistické stezky 8167 s naučnou stezkou Mutějovice - hrad Džbán. Od této křižovatky cest je patrná stopa tělesa dráhy, která vede po vrstevnici až k bývalému dolu. Patrné jsou především zářezy v terénu a propustě pro odvod povrchové vody. Pokud se jedná o fotografie, obávám se, že z nich vlečka patrná již nebude.

Číst

Autor: MK
Text: Podle starých map vlečka zanikla pravděpodobně už při rekonstrukci ve dvacátých letech. Zdá se, že předtím využívala tramvajové koleje. http://vilemwalter.cz/mapy/
Číst