| Mášova ulice: funkcionalistické domy ze 30. let doplněné několika mladšími budovami - jedno z nejhustěji obydlených míst v Brně. |
|
| V nejjižnější části se ulice zužuje a končí obřím průjezdem, nad kterým stojí nadační dům. Od roku 2018 s bílou omítkou. |
|
| Zajímavým prvkem jsou striktně krabicovitá osvětlovací tělesa v průjezdu. Prosklené lampy střídají neprůhledné krabicy, druhdy hnízdiště mnoha holubů. |
|
| Starší fotografie z roku 2016 ukazuje elegantní omšelost domu před rekonstrukcí. Možná mu to tak slušelo dokonce víc. |
|
| Je spíš ke škodě estetického prožitku, že se počátkem 21. století celá Mášova ulice změnila ve vzorník omítkových barev různých odstínů. |
|
| Na další podobně krásnou zpustlost si budeme muset počkat zhruba 80 let. |
|
|
Neobvyklý dům ve vlastnictví města Brna tvoří společně s neméně zajímavou budovou Moravské typografie a několika dalšími domy z přelomu 19. a první poloviny 20. století severní stranu Moravského náměstí, do kterého kdysi přímo ústila tehdejší nově zbudovaná ulice Jana Máši (pojmenovaná po městském radním, který prosadil mj. stavbu tzv. starého letiště v Černovicích).
Masivní sedmipatrová stavba z roku 1934, dílo známého architekta Oskara Pořísky a mnoha neznámých stavařů, byla vystavěna z prostředků Falkensteinerovy nadace. Ta byla založena a financována Valentinem Franzem Johannem Josephem Falkensteinerem - typickým továrníkem a velkopodnikatelem z 19. století, který netypicky odkázal téměř veškerý svůj majetek na dobročinné účely. Nadace spravovaná městem i po jeho smrti investovala výtěžky z nájmu Falkensteinerových bytových domů ve městě Brně do péče o jeho postižené a chudé obyvatele. Stavbou domu se otevřela zcela nový prostor, do té doby ukrytý v zahradách za řadami starších domů tvořících velký uliční blok. Ten tak byl rozpůlen novou ulicí Mášovou.
Poněkud hrozivá budova strmí kolmo vzhůru z plochy náměstí a její strohé stěny tak vytváří za monumentálním průjezdem umělý stinný kaňon, do kterého se stahuje Mášova ulice. Kdysi vedla širokým průjezdem jízdní dráha, v 2. polovině 20. století však byl autům uzavřen a nadále slouží jen pro pěší. Podobnost zákoutí s nepřístupnou skalní soutěskou vábila odjakživa spousty holubů, kteří přilétali na římsy, antény a do světlíků a stavěli si hnízda v netypických držácích lamp z ocelové pásoviny.
Po všech domech na konci ulice, ale nejvíce právě po tom nadačním se dalo bloudit očima dlouhé minuty a hledat další a další terasy, římsy, zákoutí a balkónky v různých výškových úrovních, tolik vzdálené a nepřístupné a přitom tak romantické. jako dítě jsem toužil po tom, bydlet tam nahoře namísto našeho přízemního bytu a pozorovat jak vychází a zapadá slunce nad střechami a komíny ostatních domů.
Dům vlastněný v současnosti městem Brnem byl v roce 2017 a na začátku roku 2018 citlivě rekonstruován při zachování původního rázu. Nově byla dosazena cedule připomínající zakladatele nadace továrníka Falkensteinera a zrekonstruovány byly také vývěsní štíty a výlohy obchodů a restaurace v přízemí. Povedená rekonstrukce je důkazem, že (nejen) městské budovy mohou být udržovány v umělecky hodnotném stavu.
Související články: | | Téma: Moravská typografie
V roce 2016 se připravuje generální rekonstrukce areálu Moravské typografie (projekt „Moravák“) na Moravském náměstí 13 v Brně. Funkiconalistický obr zaují… |
|