Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Úzkokolejka na Vlhké ulici
Vlečka Brno dolní nádraží - šrotiště
Rašelinová dráha v Tootsi
Rašelinová dráha v Lavassaare
Sklady střeliva na ostrově Länsi-Mustasaari
Dům U sedmi Švábů
Dětská železnice v Užhorodě
Podzemní pískovna Indiánka
Prokopova vila
Stínadelské šestnáctero
Fotka


28. 2. 2016
Kamarád Radim Kejík zvaný Rolf je mimo jiné zkušeným cestovatelem, se kterým jsem několikrát brázdil Evropu i Asii. Neměl jsem ale to štěstí podívat se s ním do Afriky, proto mně přišla vhod jeho přednáška na Pístovickém mlýně. Jako obvykle jsem se rozhodl jet na kole a se mnou se přes Drahanskou vrchovinu vydal také kamarád ¥.

Plakát zvoucí na promítání v Pístovickém mlýně vypadal tak skvěle, že jsme se rozhodli postoupit cokoliv, abychom se na Rolfovo promítání dostali.
Plakát zvoucí na promítání v Pístovickém mlýně vypadal tak skvěle, že jsme se rozhodli postoupit cokoliv, abychom se na Rolfovo promítání dostali.

Promítání začínalo v 17:30, proto jsme s ¥ vyrazili v 15:00 z Brna. Záhy se ale ukázalo, že dojet za dvě a půl hodiny přes Bílovice, Řícmanice, Kanice, Březinu a Bukovinku do Pístovic nebude snadné. ¥ mně dával do těla a když jsme projeli okolo hájovny Lhotky, cítil jsem v těle už každý sval. Teplota se navíc pohybovala okolo nuly a tak nebyla jízda na kole žádná velká pohoda. Pak ale nastal zlom. Za Bukovinkou začala silnice prudce klesat, rychlost se zvýšila pětkrát a do Pístovic jsme vítězně vjeli sice za tmy, ale přesto zběsilým tempem hnáni gravitací. Nebýt malého bloudění při hledání mlýna, přijeli bychom docela včas.

Zpáteční cesta zimní noci byla pak ještě větším dobrodružstvím. Tentokrát jsme zvolili alternativní trasu přes Křtiny a Adamov, jež skýtala výhodu jednak v menším celkovém převýšení a dále v možnosti občerstvení u rodičů. Okolo jedenácté hodiny jsme byli doma a nutno dodat, že docela příjemně unavení.

Začátek jsme skoro stihli. Restaurace mlýna byla víceméně plná a všechny bavil Rolf jedinečnou přednáškou o cestě do Tanzánie skoro dvě hodiny.
Začátek jsme skoro stihli. Restaurace mlýna byla víceméně plná a všechny bavil Rolf jedinečnou přednáškou o cestě do Tanzánie skoro dvě hodiny.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: ().

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Peter Soják
Text: Už som napísal. P. S.
Číst

Autor: Peter Soják
Text: Chlapci som veľmi rád, že Ste si našli čas a aj prostriedky na zdokumentovanie tejto zaujímavej časti našej histórie. Ja som slúžil na veliteľstve 76. plrb v Řečkoviciach. Vtedy sa tieto 4 oddiely stavaly, resp. boli vo výstavbe. Hlavné veliteľstvo tejto "dostavby" (to bol aj volací znak) bolo v Ořechove. Išlo rakety známejšie pod názvom Neva. Na Slovensku už boli v prevádzke. 2. divízia ich mala alokované tak, napr. Dunajská Lužná, Devínska Kobyla a ďalšie. Chodili sme to tam obzerať a trochu na nich aj cvičiť. Oproti Dvinám to bol veľký rozdiel, ale aj účel použitia bol iný. To len doplnenie veľmi dobrého príspevku. Len tak ďalej.
Číst

Autor: JzA
Text: Děkujeme za vyjasnění vzniku a účelu úzkokolejky panu Robertu Dujkovi, text jsem podle něj opravil.
Číst

Autor: JzA
Text: Nejspíš máte pravdu a šlo jen o velmi lokální drážku sloužící k transportu materiálu/zboží ve dvoře. Ale podle reakcí na FB existovala velmi podobná drážka také o několik domů dále ve stejném bloku, takže možná mohly být i propojené. Zkusím ještě na místě zjistit víc. Bylo by krásné zmapovat, kde všude podobné zařízení měli (nebo třeba taky koleje pro dopravu materiálů u domů ve strmých svazích jako jsou v Libušině údolí nebo Řícmanicích)…
Číst

Autor: Michal Hartl
Text: Takových drážek bylo v Brně více. Vzpomínám si, že podobná byla i na Lidické, v tom domě bylo nábytkářské družstvo Dyha. Na vozíky většinou nakládali řezivo a jiné zboží přímo z korby nákladních aut a vozík pak ručně tlačili do dvora na vyhybky a dle kolejí to rozdělovali do skladišť. Někdy vedly koleje až na ulici, někdy vozík vykolejili a nějak jej přesunuli na chodník a pak opět se zbožím nahodili na koleje.
Číst