Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Trnitá (ulice v Brně)
Raketová základna Bratislava
Dolní vodojem na Ptačině
Raketová základna Rapotice
Bytový dům Dornych 55
Bytový dům Mendlovo náměstí 8
Papírna Lukavice
Kryt za budovou Adastu č. 13
Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Fotka

Ostravské dráhy se Sovou


25. 5. 2014
Ostravsko.Když se řekne industriální město, vzpomene si každý na Ostravu. Možná někdo přidá Kladno, Most, Ústí nebo třeba Adamov, ale úplně každý Čech ví, že nejprůmyslovější oblastí všech dob je Ostravsko, kde může člověk bloudit hodiny a dny mezi továrnami, po kolejích a podél parovodů. Pod plynovým potrubím ve stínu věží a pecí tu a tam najde bufet nebo zapomenutou samoobsluhu, která jako by vypadla z jiné doby. Ostravsko už není tak špinavé, zaprášené a dunící jako před lety, kdy jsem je navštívil poprvé, přesto stále stojí za to, hledat zbytky jeho industriální slávy třeba procházkou po slavné báňské dráze.

Elektrárna Třebovice disponuje výkonem 180 MW.
Elektrárna Třebovice disponuje výkonem 180 MW.
Část báňské dráhy mezi Svinovem a Novou Vsí slouží jako cyklostezka.
Část báňské dráhy mezi Svinovem a Novou Vsí slouží jako cyklostezka.
Tunýlek pod neexistující drahou.
Tunýlek pod neexistující drahou.

Poprvé jsem do Ostravy přijel vlakem v roce 1989 s rodiči. Jako malý kluk jsem většinu cesty prospal a do dnšních dní se mně zachovala jen vzpomínka na okamžik, kdy mě táta vzbudil, aby mně ukázal to slavné město. Venku svítalo a já spatřil spoustu komínů, nad které vyčníval jediný, ze kterého vycházel ostře žlutý kouř v barvě síry. Něco takového jsem z Brna neznal. Vlak pokračoval dál a já jsem zakrátko zase usnul, ale vědomí, že v tomhle městě musí být něco úžasného, když se tu z komínů kouří takhle barevně, ve mě zůstalo dodnes.

Už asi nikdy nezjistím, co jsem tenkrát vlastně viděl a to místo po čtvrtstoletí nejspíš ani neexistuje. Ale jako bych hledal bájný a nenalezitelný svatý grál, přitahuje mě Ostrava i okolí svým syrovým průmyslovým já stále víc. Využil jsem tedy volného víkendu a rozhodl se zavítat do třetho největího města a jeho okolí, abych se pohroužil do sítě vleček spojených s báňskou dráhou - nejdelší soukromou tratí v Česku, která kdysi propojovala desítky dolů, pecí, koksoven, chemiček, elektráren, hutí a dalších provozů, které byly jedním z pilířů českého hospodářství.

Kamarád Sova před několika dny odmaturoval a coby havířovský rodák se ujal role mého průvodce, který mě doprovodil ze Svinova po zrušeném úseku dráhy postupně až do Vítkovic a dále k dolu Michal a na Petřvald, kde se naše cesty rozdělily, aby se druhý den, po mém přespání v lese, setkaly v Havířově na krátké prohlídce města a nádraží.

V Ostravě lze narazit na zajímavé technikálie. Takto vypadá lesní potok v Hulvákách (o teplotě 40 °C).
V Ostravě lze narazit na zajímavé technikálie. Takto vypadá lesní potok v Hulvákách (o teplotě 40 °C).
Jsou ovšem věci, které jinde než v Ostravě neuvidíte.
Jsou ovšem věci, které jinde než v Ostravě neuvidíte.
Jedno ze spousty ramen báňské dráhy na pomezí Hulváků a Vítkovic.
Jedno ze spousty ramen báňské dráhy na pomezí Hulváků a Vítkovic.
Ulice 1. máje je jediným útočištěm pro agorafobiky v okolí vítkovické radnice.
Ulice 1. máje je jediným útočištěm pro agorafobiky v okolí vítkovické radnice.
Báňská dráha ve své podstatě. Stanice Zárubek.
Báňská dráha ve své podstatě. Stanice Zárubek.
Také názvy ostravských ulic jsou často unikátní.
Také názvy ostravských ulic jsou často unikátní.
Pláň bývalé stanice Michálkovice na samém okraji Ostravy.
Pláň bývalé stanice Michálkovice na samém okraji Ostravy.
Aniž bych požil omamných látek, v noci, která padla za Petřvaldem, jsem viděl nějak divně.
Aniž bych požil omamných látek, v noci, která padla za Petřvaldem, jsem viděl nějak divně.
Multisplítka aneb přejezd na havířovský způsob.
Multisplítka aneb přejezd na havířovský způsob.
Havířovská realita.
Havířovská realita.
V Havířově mají nějaká podivná vydání časopisů.
V Havířově mají nějaká podivná vydání časopisů.
Člověk by tomu skoro uvěřil, že?
Člověk by tomu skoro uvěřil, že?
Loučíme se pohledem na lahůdkářství Labužník vybavené stylovým nápisem z 60. let 20. století.
Loučíme se pohledem na lahůdkářství Labužník vybavené stylovým nápisem z 60. let 20. století.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Jeseníky (CZ).

Datum: 23. 12. 2006

Poslední komentáře:

Autor: Pavel Spišák
Text: Děkuji panu Ambrosovi za doplnění. Lacrum byl od našeho domu vlevo naproti a stále tam nějaký podnik je. A Benzina byla tam co odbočují na ulici U vlečky koleje po zešupu dolů doprava. Pamatuji si, že tam stávala Tatra 138 s cisternou, ale co tam vozili tak to fakt nevím. Takže se asi opravdu jednalo o odstavené vagony. Koleje, ale určitě zasahovali až před dům č. 1. Vím to, protože jsem do té koleje vjel na kole a rozbil si nos. C se té úzkokolejky v areálu Moragro týče, tak jsem to prolezl snad všechno. Ty kolejničky zajížděli do takovejch strašidelnejch sklepů (skladů), bylo to docela dobrodružství.
Číst

Autor:
Text:
Číst

Autor: J. Mrkos
Text: Zdravím,
měl bych pár poznámek k Hamburku:
1) chybné datování VŠECH fotek na rok 1981 již řeší diskuze níže - některé snímky jsou ze začátků (tedy cca 1981), ale většina již z plné stavby sídliště (1984-86);
2) první obyvatelé se do sídliště začali stěhovat v roce 1985 - mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - do školy na Gajdošově ulici začali první žáci z Vinohrad chodit v září 1985, kdy je dolů vozil zvláštní školní autobus (pravidelná linka vyjela až v listopadu 1985);
3) v článku mi chybí vzpomínka na hamburský obchod - jako malý jsem chodil do tohoto prostoru na vycházky a pozornost poutal zbrusu nový obchod - typizovaná stavba vesnického obchodu (nevím, zdali v síti Pramen nebo Jednota) hned na vjezdu do osady. Tento obchod osadu přežil a jasně si pamatuji, jak zůstal stát opuštěný uprostřed mezi paneláky a na skleněných dveřích byla stále vidět otevírací doba. A bohudík mohu tuto vzpomínku potvrdit - na srovnávacích mapách na www.brno.cz je v roce 1976 novostavba obchodu krásně vidět a pak je ještě na parkovišti v roce 1990, což zcela časově odpovídá vzpomínkám (cca 49.2029158N, 16.6589253E). A existenci obchodu mi potvrzuje ještě jedna pamětnice - dokonce se zde ÚDAJNĚ po revoluci ještě začalo přechodně prodávat (byla sem přes parkoviště přivedena elektřina). Ale toto již nemám odjinud potvrzeno.
Číst

Autor: Jaroslav Bořický
Text: Jsem pamětník.Po válce mi bylo devět let.Branické skály bylo naše "eldorádo".Všechny díry byla naše.Pro osvětlení byla fagule. Ty byly z bezinkového dřeva,vnitřek byl vydlabán.A dovnitř nalitý vosk.Baterky v té době nebyly.Co se říkalo,Němci tam opravdu chtěli vybudovat továrnu.Ale skalní podloží nebylo kompaktní,strop se propadal.Tak se od toho upustilo.Že by tam kdy byla soustružnická dílna,nepamatuji.To samé,uskladňování ledu z Branické ledárny.Krátce po válce byl venkovní prostor ohraničen.Byla tam nějaký čas prodejna stavebního materiálu.
Číst

Autor: JzA
Text: Díky, opraveno.
Číst