Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Trnitá (ulice v Brně)
Raketová základna Bratislava
Dolní vodojem na Ptačině
Raketová základna Rapotice
Bytový dům Dornych 55
Bytový dům Mendlovo náměstí 8
Papírna Lukavice
Kryt za budovou Adastu č. 13
Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Fotka

Bílé Karpaty


28. 3. 2014
Vršatecká bradla.Na konci března konečně počasí dospělo ke skutečnému jaru a tak jsme se je vydali přivítat na moravsko-slovenské pomezí do mých oblíbených Bílých Karpat. Přestože ze začátku se zdálo, že bude poněkud větrno, nakonec jsme nelitovali, že jsme cestu nevzdali a během tří dnů jsme prošli z Vlárského průsmyku přes Vršatecká bradla až za Pulčínské skály.

V krátké fotorepotáži shrnuji nejhezčí okamžiky z trojdenní cesty, která začala v páteční větrné noci a skončila o dva dny později v rozsedlinách Pulčínských skal.

V pátek jsme ještě za tmy vystoupali až k vrcholu Hrabie. Oheň ve studeném větru příjemně zahřál.
V pátek jsme ještě za tmy vystoupali až k vrcholu Hrabie. Oheň ve studeném větru příjemně zahřál.
Na Vršateckých bradlech jsme byli před polednem.
Na Vršateckých bradlech jsme byli před polednem.
Pohled na Vršatecké Podhradie z jednoho z oken bývalého hradu.
Pohled na Vršatecké Podhradie z jednoho z oken bývalého hradu.
Andrej Kiska se právě stal prezidentem Slovenska. My se vracíme a míříme k hranici.
Andrej Kiska se právě stal prezidentem Slovenska. My se vracíme a míříme k hranici.
Čerstvá žabí vajíčka, takříkajíc »na hniličku«.
Čerstvá žabí vajíčka, takříkajíc »na hniličku«.
Následující 2 km vede značka po hranici, která za mého mládí neexistovala.
Následující 2 km vede značka po hranici, která za mého mládí neexistovala.
Pozor!
Pozor!
Nejvyšší bod naší cesty pod vrcholem Kaňúr.
Nejvyšší bod naší cesty pod vrcholem Kaňúr.
Na slovenské straně jsou už louky zelené, na moravské straně žluté jako sláma.
Na slovenské straně jsou už louky zelené, na moravské straně žluté jako sláma.
Historické vozidlo potěšilo zraky (a nosy) mužské části výpravy. Praga si poradí i s drsnějším karpatským terénem.
Historické vozidlo potěšilo zraky (a nosy) mužské části výpravy. Praga si poradí i s drsnějším karpatským terénem.
To je nás osm: ¥, já, Tomáš, Sova, Anežka, Vítek, Drobek a Volta s ?.
To je nás osm: ¥, já, Tomáš, Sova, Anežka, Vítek, Drobek a Volta s ?.
U pítka pro krávy nad Francovou Lhotou.
U pítka pro krávy nad Francovou Lhotou.
Hoši Markovi drbou krávy za rohama.
Hoši Markovi drbou krávy za rohama.
Pamětní deska na Pulčínských skalách připomíná život a smrt dvojice trampů - hrdinů: B. Šedlbauera a J. Cedidla.
Pamětní deska na Pulčínských skalách připomíná život a smrt dvojice trampů - hrdinů: B. Šedlbauera a J. Cedidla.
Na zastávce v Lidečku jsme se definitivně rozloučili. Ale ne na dlouho!
Na zastávce v Lidečku jsme se definitivně rozloučili. Ale ne na dlouho!

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Domašov nad Bystřicí (CZ).

Datum: . .

Poslední komentáře:

Autor: Pavel Spišák
Text: Děkuji panu Ambrosovi za doplnění. Lacrum byl od našeho domu vlevo naproti a stále tam nějaký podnik je. A Benzina byla tam co odbočují na ulici U vlečky koleje po zešupu dolů doprava. Pamatuji si, že tam stávala Tatra 138 s cisternou, ale co tam vozili tak to fakt nevím. Takže se asi opravdu jednalo o odstavené vagony. Koleje, ale určitě zasahovali až před dům č. 1. Vím to, protože jsem do té koleje vjel na kole a rozbil si nos. C se té úzkokolejky v areálu Moragro týče, tak jsem to prolezl snad všechno. Ty kolejničky zajížděli do takovejch strašidelnejch sklepů (skladů), bylo to docela dobrodružství.
Číst

Autor:
Text:
Číst

Autor: J. Mrkos
Text: Zdravím,
měl bych pár poznámek k Hamburku:
1) chybné datování VŠECH fotek na rok 1981 již řeší diskuze níže - některé snímky jsou ze začátků (tedy cca 1981), ale většina již z plné stavby sídliště (1984-86);
2) první obyvatelé se do sídliště začali stěhovat v roce 1985 - mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - do školy na Gajdošově ulici začali první žáci z Vinohrad chodit v září 1985, kdy je dolů vozil zvláštní školní autobus (pravidelná linka vyjela až v listopadu 1985);
3) v článku mi chybí vzpomínka na hamburský obchod - jako malý jsem chodil do tohoto prostoru na vycházky a pozornost poutal zbrusu nový obchod - typizovaná stavba vesnického obchodu (nevím, zdali v síti Pramen nebo Jednota) hned na vjezdu do osady. Tento obchod osadu přežil a jasně si pamatuji, jak zůstal stát opuštěný uprostřed mezi paneláky a na skleněných dveřích byla stále vidět otevírací doba. A bohudík mohu tuto vzpomínku potvrdit - na srovnávacích mapách na www.brno.cz je v roce 1976 novostavba obchodu krásně vidět a pak je ještě na parkovišti v roce 1990, což zcela časově odpovídá vzpomínkám (cca 49.2029158N, 16.6589253E). A existenci obchodu mi potvrzuje ještě jedna pamětnice - dokonce se zde ÚDAJNĚ po revoluci ještě začalo přechodně prodávat (byla sem přes parkoviště přivedena elektřina). Ale toto již nemám odjinud potvrzeno.
Číst

Autor: Jaroslav Bořický
Text: Jsem pamětník.Po válce mi bylo devět let.Branické skály bylo naše "eldorádo".Všechny díry byla naše.Pro osvětlení byla fagule. Ty byly z bezinkového dřeva,vnitřek byl vydlabán.A dovnitř nalitý vosk.Baterky v té době nebyly.Co se říkalo,Němci tam opravdu chtěli vybudovat továrnu.Ale skalní podloží nebylo kompaktní,strop se propadal.Tak se od toho upustilo.Že by tam kdy byla soustružnická dílna,nepamatuji.To samé,uskladňování ledu z Branické ledárny.Krátce po válce byl venkovní prostor ohraničen.Byla tam nějaký čas prodejna stavebního materiálu.
Číst

Autor: JzA
Text: Díky, opraveno.
Číst