Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Úzkokolejka cihelny na Pazderně ve Vyškově
Úzkokolejka cukrovaru v Sokolnicích
Lichtenštejnské lesní železnice v Hrubém Jeseníku
Lesní železnice nad Přemyslovem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice nad Annínem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice Branná–Čerňava
Lesní železnice Františkov–Josefová
Vlečka Český Brod - cukrovar
Zbýšovská úzkorozchodná dráha
Úzkokolejka pily v Tetčicích
Fotka


3. 11. 2013
Brněnská Zbrojovka nepatří k nejstarším průmyslovým podnikům moravské metropole, nicméně přestože jí není ještě ani 100 let, svojí velikostí a zádumčivou polohou mezi starým a novým tokem řeky Svitavy a železničním pletencem maloměřického a židenického nádraží přitahovala moji pozornost nejméně od roku 2007. Tehdy jsme s Kawi vyrazili pořídit několik prvních fotek ze břehu řeky, netušíce, že o 7 let později se dostaneme za bránu rozlehlého a tajemného areálu.

V dubnu 2007 za zdmi Zbrojovky ještě doznívalo hučení strojů. Výroba tu skončila před necelým rokem…
V dubnu 2007 za zdmi Zbrojovky ještě doznívalo hučení strojů. Výroba tu skončila před necelým rokem…

Protože podrobný článek o brněnské Zbrojovce, její historii, současném stavu a blízké budoucnosti chystám pod příslušným statickým tématem, zmíním se jen krátce, jak jsme poprvé pronikli za funkcioanlistickou bránu někdejšího největšího zbrojního závodu v Československu.

Chmurnou neděli 3. listopadu 2014 jsme věnovali především průzkumu Vlněny, jak jsem popsal v předchozím článku. Protože jsme toho ale s ¥ neměli dost, nebo právě proto, že nás romantika chátrajícího průmyslu povzbudila k dalším objevům, zamířili jsme v pozdním odpoledni spadaným listím na chodnících ještě do Židenic, kde těsně za premonstrátským klášterem na Lazaretní ulici stojí zvláštní brána s věží a administrativní budovou někdejší brněnské chlouby - Zbrojovky. Továrna samotná pochází z prvních roků Československé republiky, brána však byla postavená až později, za 2. světové války.

Jednoznačně dominantním architektonickým prvkem továrny je válcovitá věž vodojemu. Na její plošině umístěné směrem ven k řece, stával za války voják se samopalem a hlídal neproniknutelnost továrních zdí.
Jednoznačně dominantním architektonickým prvkem továrny je válcovitá věž vodojemu. Na její plošině umístěné směrem ven k řece, stával za války voják se samopalem a hlídal neproniknutelnost továrních zdí.

Ačkoliv podnik ukončil definitivně výrobu v roce 2006 a na místě nádherného továrního areálu se plánuje výstavba obytné čtvrti, je areál stál hlídaný a mezi kulisami chátrajících budov, zařízení a vleček střídavě (ne)fungují desítky menších firem. Zvláštní atmosféru dodávají bludišti továrních hal, ramp, potrubí, kolejí a ulic o velikosti menšího města stovky odstavených aut, která sem postupně naváží a jako umírající inventář náhradních dílů skladuje místní autosprávkařská firma. Tlející vraky jsou o to zajímavější, že jde většinou o vozy výjímečné svojí cenou nebo specifickým využitím. Pod zdmi výrobních hal tak narazíte na luxusní limuzíny stejně dobře jako na netradiční sanitky, školní autobus nebo pohřební vozy.

Fasády strádají děravou střechou a zpuchřelou omítkou. Lepší už to ale nebude, převážnou část areálu čeká demolice.
Fasády strádají děravou střechou a zpuchřelou omítkou. Lepší už to ale nebude, převážnou část areálu čeká demolice.

Nejprve bylo nutné si vymyslet vhodnou záminku k průniku do království industriálního zmaru. Pomohla nám znalost místních poměrů a vhodná výmluva na návštěvu jednoho z autoservisů, který má otevřeno právě v neděli. Až když jsme prošli vrátnicí pod ostražitými pohledy hlídačů, uvědomil jsme si, co se nám podařilo - dostat se za neproniknutelné zdi, okolo kterých jsem odmalička chodil s posvátnou hrůzou a z ní vyvěrající zvědavostí - co se ukrývá v budovách za zdí? Kde vlastně stojí ta obří válcová věž a odkud svítí za chladných zimních večerů a nocí neony ve tvaru podivného modrého loga připomínajícího pohled do hlavně pušky či kulometu? Tisíckrát jsem sledoval hranatou věžičku z vlaku projíždějícího židenickým nádražím, až jsem se rozloučil s nadějí, že někdy stanu u jejích dvěří. A teď je nadosah! Vrhli jsme se do bludiště hal a hltali každý další krok, každý roh, který nám odkryl o kousek víc z rozlehlého území brněnské Zbrojovky.

Logo Zbrojovky připomíná pohled do hlavně kulometu nebo pušky. V noci zářívaly modré neony nad mořem továrních světlíků a střech.
Logo Zbrojovky připomíná pohled do hlavně kulometu nebo pušky. V noci zářívaly modré neony nad mořem továrních světlíků a střech.

Strávili jsme tehdy v továrně skoro tři hodiny a když jsme již za tmy opouštěli areál přes vrátnici, z pohledů strážných bylo jasné, že nám neuvěří návštěvu autosevisu, který zavřel už před hodinou. Naštěstí nebylo potřeba nic vysvětlovat. Když se rozsvítily lampy, bylo mně jasné, že do Zbrojovky musím co nejdřív zase, než zmizí podzimní nálada umírajícího času, která tak krásně souzní s chátrajícím areálem a než zmizí továrna celá.

Dočkal jsem se brzy. Hned příští sobotu jsme vyrazili v mírně obměněném složení s ¥ a Tomem, tentokrát ovšem sbratřenými, do Zbrojovky znovu. Nacvičený trik na vrátnici zabral (tím spíš, že Tom je majitelem luxusního Mercedesu W123 přezděného piáno), byť pohledy strážných byly tentokrát ještě nedůvěřivější. Když jsme zahnuli za roh z dohledu vrátnice, mysleli jsme si, že máme vyhráno. Ale ouha. Sotva jsem začal pořizovat první snímky továrního labyrintu a zatoulali jsme se mimo oblast autoservisu, zjevil se před námi neohrožený hlídač a jal se zkontrolovat účel naší přítomnosti v odlehlém, opuštěném koutě továrny.
Budovy v areálu Zbrojovky nejsou nejstarší, ale na zajímavosti jim to většinou neubírá.
Budovy v areálu Zbrojovky nejsou nejstarší, ale na zajímavosti jim to většinou neubírá.
Všechny výmluvy byly marné a tak jsme raději vyrukovai s pravdou. Důsledkem bylo okamžité vyprovození mimo areál, nicméně náš nefalšovaný zájem o historii a stav Zbrojovky nakonec přecejenom obměkčil srdce chrabrého strážce a tak nám v rámci vyhazovu poradil, jak a kdy se do továrny vrátit tak, abychom mohli nepozorovaně zdokumentovat vše, co budeme chtít. Není nad kvalitní know-how.

Továrny, kostely a koleje. Židenice jsou záležitostí srdce, které krvácí pro industriál.
Továrny, kostely a koleje. Židenice jsou záležitostí srdce, které krvácí pro industriál.

Třetí a prozatím poslední návštěva tedy následovala hned následujícího dne, tentokrát s pátračem Moukou. Vhodná doba a osvědčený trik na vrátnici nám umožnily několikahodinovou prohlídku areálu s foťákem vypůjčeným od Stopaře a tak se, společně se svědecvími bývalých zaměstnanců, můžete těšit na podrobný popis historie a současnosti Zbrojovky, který bude postupně zpracován pod tématem Zbrojovka Brno.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Dana D.Čas: 17. 10. 2020, 14:11
Dobrý den,
super článek, děkuji. Areál Zbrojovky mě hrozně zaujal, bohužel ale také jen z venčí ze Svitavského nábřeží. Hrozně ráda bych se podívala dovnitř, ale na konfrontaci se strážci objektu nějak nemám "koule". Ach jo. Jsou někde k vidění fotografie, které se Vám tam podařilo udělat?
Už teď jste mi zodpověděl otázku, k jakému účelu sloužila ta věž s dveřmi a rampou ve výšce :)
Je dobře, že celý objekt zrevitalizují, ale na druhou stranu škoda té zvláštní atmosféry, která na člověka dýchne.



Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Adamov (CZ).

Datum: 8. 1. 2009

Poslední komentáře:

Autor: Mirek Maleček
Text: Dobrý den, tak jsem si se zájmem prolétl váš úctyhodný seznam úzkorozchodek. Vzpomněl jsem si že ve Vyškově byla kromě cukrovarské dráhy s parním provozem do Kozlan ( známá mašinka Amalie - tu ještě i já pamatuju u cukrovarských vrat )ještě další úzkokolejka mezi Vyškovem a Dědicemi která vedla přes hlavní silnici do snad ještě fungujícího nábytkářského závodu UP. Kdysi to prý byla cihelna jak mi říkal táta, kterou pak předělali na nábytkářskou výrobu. Ještě tam pamatuju úzké koleje přes cestu a v chodníku na pravé straně cesty z Vyškova směrem do Dědic. Vedly snad do brány do fabriky. Při opravě silnice někdy v devadesátých letech či kolem roku 2000 - nevybavím si kdy přesně se dělala oprava silnice do Dědic protože ve Vyškově už leta nebydlím, jen jsem tam zhruba dvakrát za rok dojel na návštěvu rodiny - ty koleje byly odstraněny.
Číst

Autor: Dana D.
Text: Dobrý den,
super článek, děkuji. Areál Zbrojovky mě hrozně zaujal, bohužel ale také jen z venčí ze Svitavského nábřeží. Hrozně ráda bych se podívala dovnitř, ale na konfrontaci se strážci objektu nějak nemám "koule". Ach jo. Jsou někde k vidění fotografie, které se Vám tam podařilo udělat?
Už teď jste mi zodpověděl otázku, k jakému účelu sloužila ta věž s dveřmi a rampou ve výšce :)
Je dobře, že celý objekt zrevitalizují, ale na druhou stranu škoda té zvláštní atmosféry, která na člověka dýchne.
Číst

Autor: Jandásek Pavel
Text: Dobrý den.
Chtěl bych doplnit a upozornit na zaniklou úzkokolejku u Hradce nad Moravicí.
https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/hradec-nad-moravici-zimrovice-uzkokolejka03042016.html
https://www.ichradec.cz/o-hradci/ohlednuti-do-minulosti/pifka-uzkokolejka-hradec-nad-moravici
A na cihelnou úzkokolejku v Bašce u Frýdku Místku.
Bohužel nemám fotky ale jen amatérské video z jejích pozůstatků z devadesatých let. Koleje přes místní komunikaci ještě existují.
S pozdravem Pavel Jandásek
Číst

Autor: ConflictBoy
Text: Pro comment od zakkiel - jo, byl jsem tam, vypadá to hrozně. Místo je profláklé a idioti to tam chodí akorát demolovat. Už je to k nepoznání
https://www.fotourbex.com/cs/profile/conflictboy/Qt09H7KuHT-nemocnice-na-kraji-mesta
Číst

Autor: Rolf
Text: Když jsem byl malé= dítě a ještě před revolucí jsem jel s mámou do Brna, vzpomínám si právě na Trnitou ulici, kudy jsme šli pěšky asi ze Zvonařky. Domy tam byly staré a rozbité, možná po obou stranách ulice, děsně mě to fascinovalo, kouzlo opuštěných domů a jakési podivné tajuplno, kterému jsem ještě jako malé dítě nerozumněl....
Číst