Přestože na Munu jezdím do roka téměř dvacetkrát, okolí naší základny znám minimálně - veškerý čas totiž strávíme vždy prací. Počátkem března jsme se proto s kamarádem ¥ rozhodli tento trend porušit a vyrazit na malou pátrací a objevnou akci. Příležitost to byla unikátní, zejména proto, že ¥ půjčil z rodinné sbírky jeden z klenotů - Fiat 127. Designově je téměř shodný s licenčním Fiatem Polskim, proto jsme v zemi našich severních sousedů byli paradoxně mnohem méně nápadní než doma a mohli jsme nerušeně zamířit na průzkum několika průmyslových zajímavostí.
Jednou z nich bylo zvláštní strmé potrubí, podcházející pod peážní železniční tratí č. 292 a následně šplhající do kopce nad městem Głuchołazy. Potrubí je dobře vidět z vlaku a tak, protože Głuchołazy mě vzrušují od roku 2005, kdy jsem je poprvé navštívil, jsem roky přemýšlel, k čemu vlastně slouží. Dokonce jsem si vymyslel teorii, že jde o (možná dokonce přečerpávací) vodní elektrárnu, podobnou, jakou jsem viděl u Hamrštejna v severních Čechách nebo na Теребле-Ріцьке na Zakarpatí. Skutečnost byla o něco fádnější, přesto měla procházka po betonových schodech nádech technické romantiky.
 | | Výpravčí má v budově stále službu a přiznávám, že bych v příštím životě chtěl klidně být na jeho místě. Zatím totiž můžeme paczkówské nádraží označit za místo, kde se zastavil čas (ve 20:22). |
Nejzajímavější byla ale návštěva ponurého území - někdejšího komplexu lomů a cihelen nad Biskupówem připomínajícího Zónu z knihy o Stalkerovi. Les kryje mimo jiné vlečku navazující na dnes již zrušenou dráhu, kterou postupně na několikrát s kamarády propátrávám a o které ještě v budoucnu přinesu další reportáž. Pokud bych měl stroj času, určitě bych jednu cestu věnoval na svezení parním vláčkem ze sudetsky horských Sławniowic dolů do polské nížiny. Pamětníci vypráví, že vlak se šinul krajinou tak pomalu, že jej bylo možné doběhnout pěšky.
Závěr patří nádraží v Paczkówě, zvaném polské Carcassone. Město nedaleké českého Javorníka stojí za návštěvu samo o sobě a to i přes skutečnost, že vlakem se do něj nesjpíš nedostanete. Osobní doprava na jinak frekventované Podsudetské magistrále byla v tomto úseku zastavena před několika lety a její obnovení se stále odkládá.
Podrobná prohlídka sudetkých technických skvostů i poloskvostů je v obrazové galerii s popisky zde.
Související články: | | Článek:
Sám na Muně
14. 5. 2011 | | Téma:
Polsko
Nejen rovinatý severní soused naší země. Polsko mně učarovalo především svým podhorským jihem.… | | Téma:
Sudety
Zádumčivá oblast česko-polsko-německého příhraničí a několik enkláv dále od hranic patří mezi má nejoblíbenější místa na celém světě. Tudy kráčela bezpočtukrát… |
|
