Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Železniční trať Brno–Jihlava
Lihovarský sklep v Přibyslavi
[R] Trig
Pasilský tunel
Sklepy hospody U veliké dýmky
Železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku
Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
Úzkokolejka v továrně UP
Odlehčovací komora Bítešská
Spalovna Chotíkov
Fotka

Alois Nebel


9. 11. 2011
Na film Alois Nebel jsem se těšil od chvíle, kdy jsem uslyšel, že by měl vzniknout. Už před mnoha lety jsem objevil komiksovou trilogii Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory a velice rychle jsem si dramatický příběh zamiloval, proto nemohlo být pochyb, že určitě nebudu zklamán. Nedošlo ovšem ani k opaku - po včerejší návštěvě kina Scala film Alois Nebel za obzvláště zdařilý nepovažuji.

Úžasnou krajinu Jeseníků pod Ramzovským sedlem s ještě úžasnější železniční tratí č. 292 do Jeseníka jsem měl rád odjakživa. Ještě důvěrnější vztah jsem si k ní vybudoval během posledních dvou let, kdy jsem po jejích kolejích mnohokrát spěchal horskými úbočími podle potoků nahoru ke skalnatým hřbetům a syrovým loukám a pak zase nekonečnými oblouky přes mosty, po náspech a zářezech dolů za hory k Drobkovi do Javorníka nebo na novou základnu SPJF na Muně. Dunění dieslových lokomotiv v sevřených údolích a zimní závěje nad Lipovou se staly fenoménem. Fenoménem, o kterém právě film především je.

Film Alois Nebel kopíruje dějovou linii komiksové trilogie pouze v nejhrubším obrysu a právě (snad z důvodu předem omezené délky) množství dějových zkratek, výpustek nebo vůbec nezmíněných východisek, ze kterých původní příběh těží, je prvním zklamáním pro zasvěceného diváka - čtenáře. Fakt, že Němý byl upchlý vrah z krakovské věznice, dětství hlavního hrdiny a podrobnější vhled do povah jednotlivých aktérů děje nejsou natolik bezvýznamné, aby bylo možné je z filmu vypustit bez ztráty kusu jeho kouzla.

Rotoskopická technika filmu, na české poměry naprosto výjímečná, která slibovala podle ukázek úžasné výsledky, byla příjemným překvapením a oživením celého díla, nicméně ukázky byly opravdu také těmi graficky nejlepšími úseky děje, proto očekávání vzniklá na jejich základě nemohla dojít naplnění. Přesto je právě technika to, čeho si lze po tématu na filmu vážit nejvíce.

Rok 1989 a Československé státní dráhy, nesmírná romantika nádražíček na pozadí drsných hor, lokomotivy a motoráky, z nichž téměř všechny lze na trati potkat ještě dnes po 22 letech, pohraničí se svojí rozervanou atmosférou, zašlapané osudy, které se probouzí k životu, blázinec v Bílé Vodě, za jehož pustnoucím parkem vede uzoučká cestička k vápence ve Złotym Stoku, jízdní řády, povodně. Důvěrně známé prostředí, které dojímá svojí neměnností a ospalostí, stejně jako nevyslovitelným vnitřním bolem, který musí pocítit každý, kdo v něm stráví víc než víkend na lyžích. Jediné, co je pryč, jsou sovětská vojska. Více či méně skrtých reálií a odrazů skutečných událotí a míst je ve filmu točeném okolo neexistující stanice neuvěřitelně mnoho a na člověka, který byl nejen na místě domnělé stanice, ale i ve skutečném Bílém Potoku (obci vzdálené asi 30 km, do níž nikdy vlak nejezdil) a taky na všech ostatních místech (přímo do budovy hlavního nádraží v Praze jsem dojížděl na studium dopravní fakulty) v příběhu, neskutečně zapůsobí. Škoda je strážního domku u trati do Zlatých Hor, ve kterém se nakonec Nebel usadí a který by stál jen několik stovek metrů od Muny, na místě, kudy chodíme do Głuchołaz na nákup. Dřevěná bouda, která jej ve filmu nahradila se do něj hodí mnohem méně.

Protože plnohodnotné zpracování komiksové předlohy by zabralo minimálně dvojnásobnou délku, je děj deformován, bohužel směrem k horšímu. Pobyt Nebela na hlavním nádraží v Praze, vzpomínky na jeho dětství, vztah s Wachkem, který povýší na Nebelovo místo výpravčího a na závěr dramatická cesta těhotné paní Květy (která ve filmu není vůbec těhotná), jež porodí za pomoci ukrajinských dělníků v lese Nebelovo dítě, bůh v nádražní hospodě a plno dalších součástí příběhu filmu chybí. Nejvíc mu ale chybí vyznění - konec přichází v naprosto nečekané chvíli, kdy děj ještě nebyl uzavřen, završení rozehraných partií se nekoná a diváci zůstávají v kině zaraženě sedět.

Komiks jsem po prvním přečtení nepochopil. Nepochopil jsem jej ani po čtení druhém a teprve v průběhu let jsem začal vnímat jednotlivé scenérie příběhu. Myslím, že ani hrstka lidí v kině kolem mě, kteří komiks nečetli, nevěděla, na co se vlastně dívali. Z kina odcházeli s nechápavými výrazy, zaražení a zamlklí. Také já jsem musel chvíli hledat mezi mosaznými ozdobami a tapetami kina Scala slova, kterými bych jej zhodnotil, neboť mě naplnil spoustou dojemných vjemů, mile blízkých obrazů, ale také neuzavřených linek, které vedou bůhvíkam. Kino Scala za měsíc definitivně končí a já se tou dobou přesně ve 13:18 z hlavního nádraží vydám na sever do Hanušovic, Losin, Jindřichova, Branné, Ostružné, Ramzové…, abych si ještě jednou promítl před očima děj celého filmu. Vždyť „nejlepší film je dívat se za jízdy z okýnka vlaku“.

Zpět

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:

Náhodné foto:

Náhodné foto.


Místo: Adamov (CZ).

Datum: 6. 11. 2004

Poslední komentáře:

Autor: alena
Text: Svého času ve Vlněně realizovali svá umělecká díla tvůrci artprotisů.Nabízímm ke poupi dílo Evy Trizuljakové Morena I.Z roku 1977.Nehodil by se do vzpomínkové expozice?
Číst

Autor: Miroslava Gregušová
Text: Jsem nar. v r.1937 a jezdívali jsme Líšenkou za války i po válce.Jediná má silná vzpomínka na jízdu z Brna na zastávku Holcova se uskutečnila někdy po osvobození v roce 1945. jezdil tam vláček s vozy vybavenými jako 1.tř.pro nás t.zv. blešáky. V nádražní budově se prodávaly lístky. Do kdy jezdil vláček si nepamatuji. Proč tato jízda byla pro mě nezapomenutelná? Vznikl tam hluk, nevím jestli od lokomotivy nebo něčeho jiného, ale moc mě vyděsil, protože mi připomněl nálet na Ostmarku, z kterého jsem se ještě tehdy nevzpamatovala. Bydleli jsme ve Slatině a při náletu jsme byli s maminkou ve sklepě a vše se s námi hýbalo jako o zemětřesení. ( Z Holcové jsme chodili pěšky na ul. Krejčího do Slatiny.) Vzhledem k mému věku už vám k tématu nemám co říct.
Číst

Autor: Gilotina
Text: Nedávno jsme zde byli o mezi 2-3 hodinou ranní vyvolávat duchy. To co se nám té noci stalo se mi dokola honí hlavou, neuvěřitelné ale kdo nevěří může se o paranormalitě v téhle budově přesvědčit sám na vlastní oči a uši. Brrr
Číst

Autor: Marie
Text: Lze volat na -O2- 602585038,děkuji,m
Číst

Autor: Marie
Text: Komentář na trochu jinak a sice, Vlněna,vyráběla Tapiko-koberečky apod.,nelze se dopátrat něž, zkouším takto.Chybí mi k dokončení "RIO" koberce, sv. tyrkysové a stř. modré,dále jsem pozbyla 2 svazky na obšití stř. modré.Prosím nabídněte.Děkuji za ochotu,Marie
Číst