Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Vlečka Přerov - elektrárna
Restaurace Ulysses Lodge Xagħra
Středomoravská elektrárna v Přerově
Úzkokolejka cihelny na Pazderně ve Vyškově
Úzkokolejka cukrovaru v Sokolnicích
Lichtenštejnské lesní železnice v Hrubém Jeseníku
Lesní železnice nad Přemyslovem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice nad Annínem u Koutů nad Desnou
Lesní železnice Branná–Čerňava
Lesní železnice Františkov–Josefová
Fotka

Lesní železnice Františkov–Josefová


Most svážnice úzkokolejky v zaniklé osadě Josefová ve výšce 820 m n. m.
Most svážnice úzkokolejky v zaniklé osadě Josefová ve výšce 820 m n. m.

Jihozápadní ze čtyř lichtenštejnských lesních drážek v Jeseníkách začínala v údolí říčky Branné u rampy státní dráhy ve Františkově (jižně od Branné). Drážka o rozchodu 700 mm pokračovala necelých 6 km proti proudu potoka do osady Josefová, kde na ni navazovala svážnice pro zdvíhání vozíků a dalších asi 1000 m kolejí výše na planině pod vrcholem kopce Trojáku.

Historie

V roce 1888 byla údolím Moravy postavena železniční trať z Hanušovic do Jeseníka, která umožnila dovoz moderního paliva - uhlí a současně došlo k zániku několika podniků využívajících palivové dřevo z místních lesů (železárny v Aloisově a důl na železnou rudu u Františkova). Dřevo těžené v jesenických lesích tak přestává být využíváno jako palivové (tehdy se dřevo do Františkova splavovalo po říčce Hučavě) a majitel zdejšího panství, kníže Jan II. z Lichtensteinu, hledal pro dřevo nové uplatnění. V souladu s novou možností přepravy dřeva po železnici se jím stalo technologické využití v papírně v Jindřichově a na pile v Hanušovicích.

V roce 1895 bylo proto na hlavní dráze zřízeno nákladiště Františkov (německy Franzensthal) a pro dopravu dřeva k němu byla od roku 1896 budována úzkokolejná železnice systému Dolberg (průmyslové, polní a lesní drážky vyráběné Pražskou akciovou strojírnou (dříve Ruston) o rozchodu 700 mm). Drážka byla vystavěna jako stabilní na štěrkovém loži a postupně se vyšplhala až k překladišti dřeva u Büchackerova mlýna a dále pak k osadě Josefová, kde byla zřízena svážnice o délce 180 m a převýšení 49 m, nicméně později byla drážka ještě prodloužena nad její horní stanici. Odbočná větev od mlýna pokračovala v mírném sklonu až na úbočí Černé stráně a končila u Kasperovy strouhy (německy Kaspergraben).

Před první světovou válkou plánovali Lichtenštejnové další rozšíření drážky a její propojení v sedle Volská louka s obdobnou, severněji umístěnou Branenskou úzkokolejkou, vlivem válečného poklesu hospodářství však k rozšíření nedošlo. Také jižní větev železnice dospěla na méně než 1 km k další lichtenštejnské úzkokolejce nad Přemyslovem, k propojení ale pravděpodobně nikdy nedošlo.

Lichtenštějnům zůstaly rozsáhlé lesy v Jeseníkách i několik let po 1. světové válce, nicméně od 1. ledna 1926 byly pozemky včetně drážky v rámci pozemkové reformy převedeny pod správu státních lesů. Její provoz byl následně utlumován, až v roce 1936 byla drážka zrušena a koleje sneseny. Nákladiště Františkov zaniklo již o rok dříve a dopravu dřeva převzaly po saních, vodě a úzkokolejných vozících nákladní auta.

Mapa se načítá.

Popis

Dráha začínala v údolí Branné u nákladiště Františkov vybudovaného roku 1895 na státní drázeprocházející údolím od roku 1888. Od nákladiště přecházela úzkokolejka po mostě řeku Brannou a po průchodu osadou Františkovem se po levém břehu potoka Hučavy šplhala k bývalé sklářské osadě Josefová. Trať byla tvořena jedinou kolejí o rozchodu 700 mm, po které jezdily vozíky s oboustrannými okolky - to vyžadovalo využití vlečných výhybek bez jazyků, současně ale takové řešení umožňovalo přesné vedení vozíků po jedné svážnici, jež byla opravdu ve vyšší poloze dráhy vybudována.

Hlavní větev drážky stoupala přibližně v trase dnešní lesní cesty údolím Hučavy (Polomsého potoka) se dvěma protichůdnými úvratěmi pod osadu Josefová, kde na ni kolmo navazovala kolejová svážnice stoupající po úbočí kopce Trojáku. V prostoru pod Durasovou chatou pak bylo vystavěno ještě několik krátkých větví drážky, které sloužily k přivážení dřeva ke svážnici. Celková délka hlavní větve od rampy ve Františkově k dolní stanici svážnice činila 5942 m, později byla nad Josefovou ještě zřízena úvrať k horní stanici svážnice a kousek nad ni dlouhá přes 1000 m.

V místech odbočky na Zadní Alojzov u Büchackerova mlýna odbočovala od hlavní větve drážky úvraťově jednokolejná odbočka do masivu Černé stráně, která končila po 5860 m u horního toku Novolosinského potoka (Kasperovy strouhy, německy Kaspergraben) v nadmořské výšce 920 m.

V roce 2020 je v údolí Hučavy na mnoha místech dobře vystopovatelné těleso dráhy a několik základů mostků, nově zrekonstruován byl kamenno-dřevěný most svážnice nad osadou Josefová. Na některých místech (viz mapku) jsou patrné i připravované a nikdy nedokončené úseky drážky včetně prodloužení údolím Hučavy nad Josefovou, dlouhé větve na Kutiště a propojení s Branenskou drážkou v sedle Volská louka.

Zdroje

  1. Gába, Z.: Úzkorozchodné dráhy a drážky na Šumperském okrese. Vlastivědné muzeum v Šumperku, Šumperk, 2009. ISBN 978-80-85083-55-2.
  2. Zaniklá osada Josefová: Zaniklá osada Josefová. Dostupné z http://www.neu-josefsthal.cz/cz/lesni-zeleznice.
  3. Černohorský, M.: Železnice na Jesenicku, Hanušovice - Glucholazy: O vzniku trati. Dostupné z https://www.parostroj.net/historie/Jesenicko/hanusovice_gl_vznik.htm.
  4. Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.


Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 8. 10. 2020 byl naposledy upraven dne 13. 10. 2020 a zobrazen celkem 218×, naposledy dne 29. 11. 2020 v 17:46.

Texty na téma Lesní železnice Františkov–Josefová

Zpět | Nahoru

Lesní železnice Branná–Čerňava
Téma:
Lesní železnice Branná–Čerňava
Lesní železnice Branná–Čerňava, někdy též nazývaná Banjaluka, byla úzkorozchodná drážka stoupající od hájovny Banjaluka na severním okraji Branné do svahů …
Databáze úzkokolejek
Téma:
Databáze úzkokolejek
Následující seznam úzkokolejek obsahuje všechny dráhy o rozchodu menším než standardních 1435 mm, o jejichž existenci se podařilo získat spolehlivou informaci …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: