Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Bytový dům Mendlovo náměstí 8
Papírna Lukavice
Kryt za budovou Adastu č. 13
Šuchtač
Wengrafova mykárna a skárna
Úzkokolejka za Rokycanovou ulicí
Železniční trať Chomutov–Vejprty
Motorárna Zetor
Důlní drážka ve Fond-de-Gras
Úzkokolejka cihelny v Polomi
Fotka

Cejl (ulice v Brně)


Mapka Horního a Dolního Cejlu z roku 1858. Zatímco Horní Cejl se postupně měnil v obytnou čtvrť dělníků z textilních továren, průmysl sám se rozpínal na Dolním Cejlu, kde postupně pohltil dvory a okrasné zahrady původně honosných staveb až ke břehu Svitavského náhonu.
Mapka Horního a Dolního Cejlu z roku 1858. Zatímco Horní Cejl se postupně měnil v obytnou čtvrť dělníků z textilních továren, průmysl sám se rozpínal na Dolním Cejlu, kde postupně pohltil dvory a okrasné zahrady původně honosných staveb až ke břehu Svitavského náhonu.
Tatáž mapka se zakreslením nejdůležitějších textilních továren Dolního Cejlu. Jejich výstavba probíhala prakticky po celých sto let od 10. let 19. do 10. let 20. století. Několik tisíc dělníků, kteří na Cejlu předli, tkali, barvili a jinak upravovali textil jednou provždy změnilo tvář Brna, které se tak stalo průmyslovou metropolí přezdívanou „Moravský Manchester“.
Tatáž mapka se zakreslením nejdůležitějších textilních továren Dolního Cejlu. Jejich výstavba probíhala prakticky po celých sto let od 10. let 19. do 10. let 20. století. Několik tisíc dělníků, kteří na Cejlu předli, tkali, barvili a jinak upravovali textil jednou provždy změnilo tvář Brna, které se tak stalo průmyslovou metropolí přezdívanou „Moravský Manchester“.
Z předměstí obehnaného zahradami se během dalšího sta let stala hustě zastavěná městská čtvrť Zábrdovice, ve které by jen málokdo hledal okrasné zahrady a mlýny z roku 1800 nebo bahnité nivy s roztroušenými hospodářstvími přeťaté předsunutými palisádami městského opevnění z roku 1700.
Z předměstí obehnaného zahradami se během dalšího sta let stala hustě zastavěná městská čtvrť Zábrdovice, ve které by jen málokdo hledal okrasné zahrady a mlýny z roku 1800 nebo bahnité nivy s roztroušenými hospodářstvími přeťaté předsunutými palisádami městského opevnění z roku 1700.

Ačkoliv si pod dnešním názvem Cejl představujeme jednu z hlavních brněnských ulic, po staletí zahrnovalo označení Zeil (z německého die Zeile = řádka (domů)) celou předměstskou osadu severovýchodně od městského centra, podél cesty k řece Svitavě a k zábrdovickému klášteru premonstrátů. Ačkoliv předměstí vzniklo již na sklonku středověku a jako víceméně souvislá ulice existoval Cejl nejpozději na konci 17. století, nejdůležitější historická etapa bažinatého předměstí se odehrála v 19. století. Tehdy podél hlavní ulice vyrostla řada textilek, které jednou pro vždy změnily význam, velikost i charakter města a učiinily tak z Cejlu místo, které bez příkras stanovilo další směr rozvoje Brna.

Historie


Cejl patří k nejrušnějším brněnským ulicím. Původní dělnické byty nevalné kvality dodnes slouží k bydlení - většinou jako městské byty obývané lidmi, kteří se musí spokojit s nejlevnějším bydlením. Řečeno slovy Gézy Včeličky, život zde vytéká z nuzných příbytků rovnou na chodník.
Cejl patří k nejrušnějším brněnským ulicím. Původní dělnické byty nevalné kvality dodnes slouží k bydlení - většinou jako městské byty obývané lidmi, kteří se musí spokojit s nejlevnějším bydlením. Řečeno slovy Gézy Včeličky, život zde vytéká z nuzných příbytků rovnou na chodník.
Nejstarší domy jsou na Cejlu zezačátku po prvé straně při cestě od centra. Původ některých z nich dost možná sahá až do 18. století. Většina původních domů ale byla v období průmyslové revoluce zbourána a nahrazena textilními továrnami, kterých tu bylo v době největšího rozkvětu několik desítek.
Nejstarší domy jsou na Cejlu zezačátku po prvé straně při cestě od centra. Původ některých z nich dost možná sahá až do 18. století. Většina původních domů ale byla v období průmyslové revoluce zbourána a nahrazena textilními továrnami, kterých tu bylo v době největšího rozkvětu několik desítek.
Architektura textilek prošla zajímavým vývojem. Na počátku 19. století se továrny podobaly spíše zdobným palácům s okrasnými zahradami, ve kterých bydleli majitelé a někdy i dělnictvo. S postupem času se podmínky k životu zhoršovaly a přibývalo strohosti technického rázu na úkor původní zdobnosti. Majitelé zmizeli ve vilových čtvrtích a v zakouřených předměstích zbyli jen dělníci, bydlící v pavlačových domech mezi továrnami. Na konci 19. století pak textilky vypadaly spíš jako nudné hranaté železobetonové krabice. Všechny ale potkal stejný osud - pokud unikly demolici, staly se z nich byty nebo kanceláře nezávisle na stáří a slohu.
Architektura textilek prošla zajímavým vývojem. Na počátku 19. století se továrny podobaly spíše zdobným palácům s okrasnými zahradami, ve kterých bydleli majitelé a někdy i dělnictvo. S postupem času se podmínky k životu zhoršovaly a přibývalo strohosti technického rázu na úkor původní zdobnosti. Majitelé zmizeli ve vilových čtvrtích a v zakouřených předměstích zbyli jen dělníci, bydlící v pavlačových domech mezi továrnami. Na konci 19. století pak textilky vypadaly spíš jako nudné hranaté železobetonové krabice. Všechny ale potkal stejný osud - pokud unikly demolici, staly se z nich byty nebo kanceláře nezávisle na stáří a slohu.
Uprostřed délky ulice se mezi bývalými továrnami rozprostírá stísněné náměstíčko ulic Valchy a Radlasu. V jeho středu stojí budova, která od svého dokončení v roce 1890 střídavě slouží jako tržnice, tělocvična a kino. Postavena byla podle vzoru tržnic v chorvatské Rijece.
Uprostřed délky ulice se mezi bývalými továrnami rozprostírá stísněné náměstíčko ulic Valchy a Radlasu. V jeho středu stojí budova, která od svého dokončení v roce 1890 střídavě slouží jako tržnice, tělocvična a kino. Postavena byla podle vzoru tržnic v chorvatské Rijece.
Ačkoliv poslední továrny na Cejlu ukončily výrobu před téměř 30 roky, řada buodv si stále zachováv svůj průmyslově omšelý charakter. Cejl unikl velké asanaci a jeho další osudy se zdají být neméně spletité než změť budov, po staletí budovaná na obou stranách živé předměstské tepny.
Ačkoliv poslední továrny na Cejlu ukončily výrobu před téměř 30 roky, řada buodv si stále zachováv svůj průmyslově omšelý charakter. Cejl unikl velké asanaci a jeho další osudy se zdají být neméně spletité než změť budov, po staletí budovaná na obou stranách živé předměstské tepny.
Ani v mrazivém a mlžném sobotním večeru život na Cejlu tak docela neutichá. Celodenní provoz MHD, několik non-stop otevřených zamřížovaných okének s návykovými látkami více druhů, bojovné klany a vždy připravené prostitutky dělají z kdysi tovární čtvrti romanticky oslizlé místo k životu.
Ani v mrazivém a mlžném sobotním večeru život na Cejlu tak docela neutichá. Celodenní provoz MHD, několik non-stop otevřených zamřížovaných okének s návykovými látkami více druhů, bojovné klany a vždy připravené prostitutky dělají z kdysi tovární čtvrti romanticky oslizlé místo k životu.

Popis


Významné stavby

Následující tabulka obsahuje stručné informace o nejzajímavějších stavbách - především textilních továrnách - na Cejlu.

Palác bratří Schoellerů na Cejlu č. 52.
Palác bratří Schoellerů na Cejlu č. 52.
Palác rytíře Gustava Adolfa Schoellera
1868
Jedinečnou ukázkou sídla majitele továrny sídlící v sousedních budově Cejl 48 je palác Gustava Adolfa Schoellera vystavěný roku 1868 podle návrhu Josefa Arnolda a Adolfa Loose staršího. Společně se svým bratrem Phillippem Wilhelmem se v roce 1819 přistěhovali bratři Schoellerové z Vídně do Brna, kde koupili továrnu Hopf a Bräunlich a založili jeden z prvních podniků zaměřených na výrobu látky na kalhoty a saka.

Zdoje

  1. Filip, A.: Město továren. Brno v 19. až 21. století. In Březinová, A., Zapletal T. Brno - Moravský Manchester. Moravská galerie v Brně, 2014, Brno. ISBN: 978-80-7027-277-0.
  2. Národní památkový ústav: Památkový katalog: 1000150152 - Městská tržnice. Dostupné z http://www.pamatkovykatalog.cz/?element=1246683&sequence=164&mode=fulltext®ion%5B0%5D=Jihomoravsk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=Brno-m%C4%9Bsto&municipality%5B0%5D=Brno&page=7&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults.
  3. Flodrová, M.: Encyklopedie města Brna: Cejl. Dostupné z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=682.


Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 5. 2. 2017 byl naposledy upraven dne 28. 2. 2017 a zobrazen celkem 4885×, naposledy dne 15. 9. 2019 v 8:12.

Texty na téma Cejl (ulice v Brně)

Zpět | Nahoru

Tiskárna Typia
Téma:
Tiskárna Typia
Tiskárna Typia je komplex opuštěných budov ve dvorech mezi Bratislavskou ulicí a Cejlem v Brně. Historie O složité historii protáhlých dvorků mezi …
Wengrafova mykárna a skárna
Téma:
Wengrafova mykárna a skárna
Wengrafova mykárna a skárna je pětipodlažní průmyslová budova, dříve součást společnosti Továrna na vlněné zboží Hugo Wengraf (později Mosilana) v Brně na Do…
Dělnický dům Spolková
Téma:
Dělnický dům Spolková
Dělnický dům na Spolkové ulici v Brně je opuštěná víceúčelová stavba, která v historii sloužila jako obytný dům, dělnický domov, restaurace, divadlo, kino …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: