Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Velitelský kryt Adamovských strojíren
Huť Klamovka
Dětská železnice v Brně
Bytový dům Podnásepní 2
Úzkokolejka Kateřina
Kaple sv. Jana Křtitele v Boru
[R] sum
[R] quit
[R] logical
[R] exists
Fotka

Adamovské strojírny


Faktografie

Založeno:1890
Zrušeno:
Výroba:chladící zařízení, automobily, lokomotivy, mostní konstrukce, raketové systémy, tiskařské stroje, výdejní stojany PHM aj.
Zaměstnanců:max. ?
Vlečka:ano

Adamovské strojírny (a dříve železárny) jsou soubor průmyslových podniků s několikasetletou tradicí v Adamově. Adamovské strojírny lze chápat v užším slova smyslu jako národní podnik Adast existující v období socializmu a krátce po něm nebo v širším slova smyslu jako soubor průmyslových podniků fungujících ve městě zhruba od poloviny 18. století dosud. Částečně se oba významy překrývají.

Historie

Železářská výroba probíhala v okolí dnešního Adamova pravděpodobně již v době Halštatské, tedy asi 500 let před začátkem našeho letopočtu. Významný objev kovárny v nedaleké jeskyni Býčí skále nasvědčuje tavbě železa z rud v primitivních železářských pecích, nicméně je možná i doprava materiálu ze vzdálenějších končin. Místní podmínky výborně vyhovovaly tehdejší technologii, neboť příroda Moravského krasu poskytovala všechny tři základní materiály nutné pro výrobu železa - kvalitní rudu, vápenec a dostatek přírodního paliva, kterým tehdy bylo zřejmě dřevo nebo pravděpodobněji dřevěné uhlí.

Prokazatelně se železářstvím v Adamově zabývali Slované v 11. století našeho letopočtu, ze kdy pocházejí již nálezy pokročilé technologie včetně dyzen určených ke dmýchání vzduchu do topeniště železářských pecí (tehdejší pece byly vysoké asi 2 m a plně ručně obsluhované). Surové železo tehdy z pecí vycházelo nikoliv tekuté, jak je tomu v současné metalurgii, ale ve formě (chladnější) houbovité hmoty nedokonale zbavené příměsí.

K pročištění nekvalitního železa se proto od 14. století začíná využívat nový druh stroje - mechanické kladivo hnané vodní energií zvané hamr (odtud původní název Adamova Staré Hamry). Přímý důkaz o existenci prvního hamru v Adamově neexistuje, nicméně na počátku 15. století se zmiňuje stavba rybníků pod Starým hradem, které pravděpodobně sloužily právě ke získávání spádu vody sloužící k pohánění hamrů. Roku 1421 již v Adamově několik hamrů s jistotou stálo neboť je král Zikmund zastavil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Přestože byly později hamry vykoupeny Jiřím z Poděbrad, do provozu byly po husitských válkách a stagnaci uvedeny až na přelomu 15. a 16. století.

V průběhu 16. století byly hamry několikrát přestavovány a v rychlém sledu se vystřídalo několik majitelů panství, až konečně v roce 1597 připadá Adamov svobodné Kateřině Černohorské z Boskovic. Po jejím sňatku s Maxmiliánem z Lichtensteina se adamovské železárny dostávají na dlouhých 250 let do majetku lichtensteinů kteří podstatně ovlivnili jejich veškerý další vývoj.

V držbě šlechtického rodu Lichtensteinlů zůstaly původní železárny a hamry jako součást pozořického panství následujícího čtvrt tisíciletí. Za jejich panování došlo k významné technologické změně někdy v 1. polovině 17. století, kdy byly původní malé pece (dýmačky) nahrazeny železářskou hutí, tzv. vysokou pecí (doložena 1649). Základním rozdílem byl kontinuální provoz vysoké pece, do které se shora přidávaly suroviny a tekuté železo se vypouštělo ze spodní části pece, aniž by bylo nutné přerušit provoz, jak tomu bývalo u starších pecí. Přesto, že se počty hutí a hamrů v Adamově postupně rozvíjely, hospodářské záznamy svědčí o tom, že provoz železáren nebyl příliš ziskový a nezřídka se propadal i do ztráty. Hospodaření šlechtického rodu Lichtensteinů bylo v Adamově nekoncepční, často docházelo k nárazovému zvýšení výroby železa (a tím pádem potřeby dřevěného uhlí), jehož následkem bylo rychlé vykácení okolních bukových lesů a následný nedostatek paliva.

Na přelomu 17. a 18. století se Lichtensteinové pokusili dokonce o pronájem železáren, který skončil neúspěšně a ani další výrobu po opětovném převzetí podniku se nadařilo zefektivnit a železárny se potýkaly s řadou problémů. Ty se podařilo uspokojivě vyřešit teprve v 60. letech 18. století Josefu Václavu z Lichtenstenu, který získal pro podnik zejména zbrojní zakázky. V roce 1750 je doložena výroba děl na tří- a šestiliberní koule, po roce 1754 pak byla v Josefově vystavěna nová vysoká pec, dodnes stojící a nazvaná huť Františka. Tehdy se míso nazývalo Karlovo údolí a Křtinský potok nesl název Říčka.

Koncem 18. století byly železárny poměrně prosperujícím podnikem s řadou zakázek, v roce 1793 však výroba na rok ustala v důsledku záhadného požáru, snad způsobeného zásahem blesku. Již v roce 1797 však železárny vyráběly 12 % veškerého železa na Moravě. V roce 1805 byly před nitovu u Slavkova železárny obsazeny francouzským vojskem a následná krize vedla k rozhodnutí k roku 1806 železárny zrušit. Nakonec však nebyla výroba zrušena a podnik byl znovu pronajat na 6 let Antonínu Černému. V tomto období také v nedalekém Blansku vyrostla adamovským železárnám významná konkurence v podobě blanenských železáren starohraběte Huga ze Salmu. Ten se také roku 1824 pokusil o pronájem železáren na dobu 20 let, ale byl Janem I. z Lichtensteinu odmítnut.

Prograsivní přístup šlechtického rodu Salmů znamenal poměrně rychlý nárůst výroby železa v Blansku a v průběhu 19. století několikanásobné převýšení produkce adamovských železáren. Přesto produkce žeeza, stejně jako těžba rud v okolí Olomučan rostla a železárny byly výdělečným pdonikem. Dalším významným impulzem byla stavba dráhy z brna do České Třebové probíhající v údolí Svitavy od roku 1843. Provoz železáren byl poznenáhlu obohacován o drobnou strojní výrobu, přičemž si adamovský podnik nadále budoval tradici zbrojní výroby (v revolučním roce 1848 je např. doložena výroba pušek pro Národní gardy).

V polovině 19. století již železárny zaměstnávaly přes 200 dělníků přímo v provozech a další stovky dodavatelů zejména dřevěného uhlí. Provoz se rozšiřoval o kujnící výhně, kuplovnu litiny a další pomocné provozy. Zhruba v polovině 19. století však nastává zásadní zlom, když (zejména) severomoravské železářské závody přechází na vytápění kamenným uhlím, které je kvalitnější a levnější než náročně vyráběné uhlí dřevěné. Začíná nerovný boj tradiční výroby a rychle se zvětšujících moderních pecí na Kladensku a Ostravsku, které nakonec zcela vítězí oproti dřevouhelné konkurenci.

Zdroje

  1. Kreps, M.: Dějiny adamovských železáren a strojíren do roku 1905. Blok, Brno, 1976.
  2. Valášek, H., Mariánková, J.: Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945. Blok, Brno, 1987.
.

Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 21. 9. 2018 a zobrazen celkem 3696×, naposledy dne 21. 9. 2018 v 4:03.

Texty na téma Adamovské strojírny

Zpět | Nahoru

Úzkokolejka Adamovských strojíren
Téma:
Úzkokolejka Adamovských strojíren
Prakticky zcela neznámá úzkokolejka byla vybudována v 70. letech 20. století ve strmém terénu nad Adamovskými strojírnami, aby umožnila dopravu stavebního …
Druhý Adamov
Téma:
Druhý Adamov
Nikdo nepochybuje o tom, že Adamov je zvláštní místo k životu. Ale jako by nebylo dost jednoho města s jeho oprýskanými zdmi, bizarními továrnami vrostlými d…
Prostřední vodojem Adamovských strojíren
Téma:
Prostřední vodojem Adamovských strojíren
Prostřední z trojice technických vodojemů sloužících někdejším Adamovským strojírnám má válcový tvar o poloměru přibližně 3,5 m a hloubce nádrže 4 m (odhad…
Velitelský kryt Adamovských strojíren
Téma:
Velitelský kryt Adamovských strojíren
Velitelský kryt je jedním z největších a současně nejdůležitější a nejhlouběji vyražený kryt pro ukrytí zaměstnanců Adamovských strojíren, vybudovaný v let…
Střední odborné učiliště strojírenské Adamov
Téma:
Střední odborné učiliště strojírenské Adamov
Historie Základy učiliště v Josefově u Adamova spadají do roku 1950, kdy byly dřevěné baráky v Josefově (vystavěné původně firmou Baraba provádějící v údolí…
Industrie
Téma:
Industrie
Často opomíjeným a přesto významným druhem architektury je architektura industriální. Zejména továrny z konce 19. století často předčí kostely a zámky nejen …
Waltrovka
Téma:
Strojírenský průmysl
Průmysl výroby strojů, dopravnbích prostředků a zařízení. …
Továrny v údolí Svitavy
Téma:
Továrny v údolí Svitavy
Průmysl byl od počátků závislý na vodě (technologické a jako zdroji levné energie) a dopravě. Proto nikoho nepřekvapí, že v kopcovatém terénu na pomezí jižní M…
Adamov
Téma:
Adamov
Nenapodobitelné město, formované průmyslovým závodem ve stísněných podmínkách člnitého terénu na západním okaji Moravského krasu. Ze dna hlubokého údolí se…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Jaroslav BudišČas: 23. 5. 2018, 15:23
Článek je plný nepřesností. Autor by se měl podíval do některé z knih, které jsou k dispozici. Z železářské výroby přešli Lichtenštejnové na strojírenství už v 60. letech 19. století. Své zemědělské stroje prodávali do celé Evropy. Od roku 1880 byly strojírny pronajaty firmě Maerky, Bromovský a Schulz, která dodávala např. chladírenská zařízení pro velké námořní lodě, např. i pro R-U vlajkovou loď Viribus Unitis. Byl zde 1889 vyroben první automobil na světě se čtyřdobým spalovacím motorem - Marcusův automobil.atd. V letech 1924 - 1929 Byla Akciová společnost pro stavbu strojů a mostů největším dodavatelem lokomotiv řady 423 pro Československé státní dráhy atd.
Podobné nepřesnosti jsou u zbrojní výroby, krytů, učiliště apod.



Stránka: